Kapitola 2-Odjezd

3 0 0
                                    

Achjo vůbec nemůžu usnout.Je 0:35 a já jsem zatím pořád neusla.Rozsvítila jsem si lampičku a rozhlédla jsem se po pokoji.Vypadá tak obrovský.Zrovna jsem si všimla,že mám vedle skříně díru,ale z čeho to je??No jo už si vzpomínám.

--FLASBACK--
,,Teďka odpaluješ ty!!"dala jsem mu pálku do ruky a já si od něj vzala míček.,,Dobře,ale připrav se,že to bude rána!"postavil se na naší značce a nasadil soustředěný výraz.Lehký nadhoz trochu doleva a ......,,Tak to je průser jako prase.Táta nás zabije!!"vykřikla jsem hned po tom co James odpálil míček rovnou do mé zdi.Jamesovi začali slzet oči.,,Hele,Hele Jamesi to bude v pohodě.Nějak to vyřešíme,ale musíme rychle než přijede táta s mamkou z nákupu.Tak zkus přemýšlet."sedla jsem si na postel a on si sedl ke mě.Rozhlížela jsem se po celem pokoji dokud jsem něco nenašla.A fakt jsem něco našla.Rozběhla jsem se k mému stolu a vzala jsem plakát a izolepu.,,Jamesi pojď mi sem podržet ten plakát."řekla jsem mu a mezitím jsem si odtrhla čtyři kousky lepicí pásky.James mezitím chytil ten plakát a jsem na každý roh dala kousek pásky.,,Tak jo myslím,že to nevypadá tak špatně.Takžeeeeee......jdeme to dohrát ?"zaculila jsem se na něj.,,No jasně!"ukázal na mě palce vzhůru. Takže teďka opět odpaluje James tak snad se nic nestane.,,Tak jo Jamesi snaž se!!"řekla jsem a nadhodila míček.James to sebejistě odpálil,ale přímo do okna.Střepy se rozletěli úplně všude a míček skončil na zahradě.Už jsem slyšela jak něco dupe po schodech.TÁTA!!!Tak to je konec.Vzala jsem Jamesovi rychle pálku a hodila ji ke pod postel.V tom se otevřeli dveře a do pokoje vletěl táta.,,Co se sta.....no kdo to byl??"zvýšil na nás taťka hlas a pomalu začal rudnout.James nasadil svůj kukuč a otevíral pusu,že se přizná,ale já jsem ho chytla kolem ramen,přitáhla k sobě a zároveň se přiznala,,Tati to jsem byla moc to mrzí.Házela jsem si s míčem.James mi sice říkal toho nechám,ale si dál házela a takhle to dopadlo.Omlouvám se."řekla jsem a nevinným pohledem jsem se na něj podívala.Taťka se na nás oba podíval a řekl,,Víte co běžte radši mamce pomoct s nákupem.".Rozběhli jsme se s Jamesem ke dveřím,otevřeli jsme je a zase jsem za sebou  rychle zavřeli.,,Díky moc!"řekl James a objal .,,Není zač,ale teď pojďme pomoct mamce."chytila jsem ho za ruku a běželi jsme spolu ze schodů.

--KONEC FLASBACKU--

Takhle nějak se to stalo.Mám tady na to místo spoustu vzpomínek.Nechci jet pryč a už to tady nikdy nevidět😭.Začali mi trochu slzet oči,ale než mi ukapla první slza tak někdo začal otvírat dveře.,,Carol??"vstoupila do dveří Emily.,,Co se děje Emily??"koukla jsem se na ni a rukou ji naznačila ať si jde za mnou sednout na postel.Přišla, sedla si a začala pomalu brečet a vzlykat.,,Já se nechci stěhovat.!".Utřela jsem ji slzu,která ji zrovna stékala po tváři a vzala si ji na klín.Po chvilce mi usnula v náručí a já chvilku poté taky.Ráno jsem se probudila a Emily ještě spala v mém náručí.Pohladila jsem ji po vlasech a šeptla ji do ucha ať vstává.Emily se začala pomalu probouzet a tak jsem ji vzala do náruče a položila jsem ji na postel.Protáhla jsem se a šla si do skříně pro oblečení.Vzala jsem si černé džíny,bílé tričko a nanesla si jenom řasenku.V tu chvíli se zbudila Emily.,,Dobré ráno Carol!!"usmála se na mě.,,Dobré Emily!".Vstala a odešla do svého pokoje.Zdola už jsem slyšela hlasy rodičů.Šla jsem tedy dolů a ucítila jsem vůni palačinek ty mám nejradši.,,Dobré ráno,dceruško!"řekli rodiče zároveň.Já jsem jim ani nic neřekla a už jsem si běžela pro talíř a nabrala si asi 3 palačinky.Po mě přišel i James a Emily,oba si vzali talíř a sedli si taky ke stolu.Nakonec přišli i rodiče a všichni jsme seděli spolu.Jediní rodiče se usmívali,ale my jsme s Jamesem a Emily měli po náladě jediné co to trochu spravilo byli ty palačinky.,,Děcka v 10:00 odjíždíme tak ať jste připraveni."řekl táta a jedl dál.Já jsem si dojedla svoji porci a šla jsem si nahoru pro svoje věci.Vzala jsem dvě krabice co jsem tam měla a sešla dolů.Najednou někdo zaklepal na dveře.Otevřela jsem dveře a stála tam Stella a ještě pár mých velmi dobrých kamarádů.,,Přišli jsme se rozloučit Cakojko!"obejmula mě Stella a všichni se přidali.Byl tady Andrew,Mike,Lucas,Joshua,Angie,Ema a taky Mia.Udělali jsme jedno velké objetí. Začali mi téct slzy.Andrew si toho všimnul a odtáhl se tak jako všichni ostatní.,,Babe nebreč nám tady nebo budeme taky."řekl Andrew a setřel mi slzu a podal kapesník,který měl v kapse.V tom,ale začala brečet i Stella a Mia.Nakonec se přidala i Ema a pomalu začal vzlykat i Lucas.Obejmula jsem Lucase a šeptla mu do ucha,že to bude v pohodě a budu za nima jezdit.V tom mě Lucas pustil a Stella mi dala zabalený dárek.,,Ježiši co blbnete?!".,,Jenom ti dáváme něco aby sis na nás vzpomněla."usmála se Stella.Rozbalila jsem dárek a byla to zarámovaná naše společná fotka z jedné prespávačky u Emy.,,Vy jste zlatíčka!!"řekla jsem a začala jsem je pomalu všechny pojednom objímat.Začali mi zase téct slzy.Sedli jsme si všichni do trávy a začali jsem si různě povídat.Pak,ale rodiče vyšli ze dveří a začali všechno skládat do auta.,,Carol už se začni loučit budeme odjíždět."řekl táta zatím co se snažil narvat ještě nějaké bedny do auta.Máma šla mezitím ještě pro nějaké věci a hlavně pro Emily a Jamse.,,Tak ahoj bando.Mám Vás všechny moc ráda a určitě se zase brzy uvidíme."obejmula jsem je všechny najednou.Když jsem je pustila,šla jsem si sednout do auta a otevřela pořádně okno abych jim mohla ještě zamávat.Všichni už seděli v autě až na tátu,ale ten byl v autě asi během 2 sekund.Začala jsem jim mávat a ještě na ně křikla děkuju a mám Vás moc ráda.A už jsme jeli.Dívala jsem se z okénka a přemýšlela nad celým světem.Asi jsem  musela usnout,protože najednou jsme byli u baráku a parkovali jsme.Vystoupila jsem z auta a vzala si jednu krabici do ruky.Šla jsem ke dveřím a čekala než mamka otevře.Když otevřela,vešla jsem dovnitř a bylo to tam nádherné.Byl to zase dvoupatrový barák a byl fakt pěkný.,,Nahoře vpravo máš svůj pokoj.Utíkej se podívat!"kývla na mě mamka a já se rozběhla i s krabicí do schodů a otevřela dveře od mého nového pokoje.Byl moc pěkný dvě stěny měl bílé a dvě zase fialové.Taky jsem měla zase střešní okno jak v našem starém domě.Koukla jsem se z něj a chvíli jen tak stála a pozorovala okolí. Venku to bylo plné zeleně a skoro nikdo nikde.Ale najednou prošel nějaký hnědovlasý kluk.Měl na sobě červenou mikinu a kalhoty.Byl strašně hezký.,,Carol pojď nám pomoct s krabicemi."zavolala na mě mamka ze spoda.Seběhla jsem dolů ze schodů a běžela k autu.Ale v tom jsem uviděla toho kluka jak se baví s mým tátou.No to snad není pravda.,,Á Carol seznam se,tohle je Jacob."řekl táta a pokýval na Jacoba.,,Ahoj,Jacob.A ty budeš nejspíš Carol co??"usmál se a podal mi ruku.,,Jo jak si to uhodl?"zasmála jsem se a potřásla mu rukou.,,No jsem prostě dobrej.Haha!!Vy jste se tady teďka nastěhovaly jak vidím.Tak to je fajn to budeme sousedi bydlím o dům vedle."řekl a prstem ukázal směr,kterým vede cesta k jeho domu. Táta vzal dvě krabice a odnesl je domu. Emily a James si vzali své baťužky a utíkaly do svých nových pokojů.Máma mezitím telefonovala stěhovákům kde se zdrželi a táta se k ní přidal.Zůstala jsem tam s ním sama.,,A kde budeš chodit do školy?"zeptal se.,,Na Brightovu střední."s úsměvem jsem odpověděla a šla z auta vytáhnout další krabice.,,Ježiši tak to je super.Taky tam chodím."říkal při tom když jsem se snažila zvednout snad tu nejtěžší krabici.,,Počkej pomůžu ti."usmál se na mě a krabici mi vzal.,,Děkuju."potichu jsem odpověděla a začala se pomalu červenat.Vzala jsem teda nějakou lehčí krabici a šla s Jacobem dovnitř.Mamka už mezitím dotelefonovala.,,Ale kdo je tento milý hoch?"zeptala se a zacenila na mě zuby.,,Mami to je Jacob.Je to náš nový soused a taky nejspíš můj spolužák.",,Těší mě,paní Carterová."řekl a jemně zamával.,,Mě taktéž Jacobe.A nechceš se u nás aspoň na chvíli posadit?"řekla máma a už nalívala vodu do skleničky.,,Nene děkuji paní Carterová.Jste moc milá,ale už budu muset jít.Těšilo mě."máma jenom pokývala hlavou a zamávala.Odvedla jsem ho ke dveřím,vyšla ven a dveře přivřela.,,Tak ještě jednou díky za tu krabici a třeba se uvidíme zítra ve škole.",,Jasně,žádný problém a zítra to osobně zařídím aby jsme se viděli."zasmál se a já s ním.Odešel,ale ještě mi zamával na rozloučenou.Já mu zamávala zase zpátky.Vešla jsem zpátky do domu a moje srdce se rozplynulo.Jeho nádherné hnědé oči.Ach!!Já se asi zakoukala.Ale co když má holku?No to je jedno,jdu zavolat Stelle.

-ASI V PŮLCE HOVORU-

Stella:Tak ty to pořádně rozjíždíš.Takže ty nejsi pořádně pryč ani 3 hoďky a už si zakoukaná.To jako fakt?(zasmála se)
Já:No jo asi to tak bude.
-ze zdola na mě zařvala mamka-
Já:Hele už budu muset končit,konečně přijeli stěhováci.Zatím pa.
Stella:Pa

Začali nosit ty velké věci jako postele,skříně atd.Můj pokoj byl jako první celý smontovaný.Já jsem si tam potom akorát sama nanosila věci jako např.lampu,ještě nějaké krabice s knížkami a oblečením.A taky jsem si na stůl položila tu zarámovanou fotku.Vyfotila a poslala ji bandě.Dneska už jsem nějaká vyčerpaná a zítra me čeká velký den ve škole.Flákla jsem s sebou do postele a asi během 5 minut jsem usnula.

Tak doufám,že se vám další kapitoly líbila.Zatím je to moje nejdelší kapitola vůbec.Tak doufám,že se líbila.Budu ráda za jakékoli ohlasy.Díky a prozatím ČAU❤

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 02, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

OsudKde žijí příběhy. Začni objevovat