Lovestory sad girl

5.

Dnes ráno jsem se probudila až za světla. V posledních dnech jsem moc nespala takže je to docela úspěch. Včera jsem po odjezdu Abigail byla tak unavená, že jsem se ani nepřevlékla z šatů a punčocháčů do pyžama a hned usla. Dneska ráno jsem se vykašlala na ranní hygienu a jen na sebe hodila velkou černou mikinu a vyrazila na snídani. 

Neměla jsem moc chuť k jídlu, ale přesto jsem do sebe něco naházela. Odnesla jsem špinavé nádobí a vydala se do školy.

První hodinu jsme měli Zeměpis. Je to docela otrava, protože na něj máme starou a dost přísnou učitelku. Nudila jsem se. Seděla jsem sama v lavici a nemohla jsem se s nikým bavit. To se ale za pár minut změnilo, protože zeměpisářka ke mně přesadila Alexe. Bože já ho nesnáším ! Je to hroznej sprosťák a vlastně i děvkař. Už mu bylo patnáct a holky v posteli střídá jako ponožky. Je mi z něj špatně !

Alex se ke mně posadil. Já jsem po něm vrhla otrávený výraz a podepřela si bradu. Nehnutě a znuděně jsem koukala na tabuli. Najednou jsem ucítila na stehni lehké zašimrání. Podívala jsem se tam. Alex stisknul mé stehno a mrkl na mě.

,,Ty idiote !" křikla jsem na něj a shodila jeho ruku z mojí nohy. Ten darebák musí hned využít toho, že mám na sobě krátký šaty a síťové punčocháče.

,,Slečno Jonesová ! Jak se to kruci vyjadřujete ?! Omezte svůj slovník nebo půjdete navštívit ředitele !" křikla na mě ta hrozná učitelka.

Naštvaně jsem se podívala na Alexe. On se na mě akorát zašklebil. Chtěla jsem mu jednu vrazit, ale nemohla jsem. Už jsem chtěla z tý pitomý školy vypadnout a to byla teprve první hodina.

• Po škole •

Nemohla jsem uvěřit vlastním uším. Konečně zazvonilo a skončila škola. Nadšeně jsem vyběhla ven a vydala jsem se na pokoj na internát. Vešla jsem dovnitř a posadila se do pokoje na postel. Rozhlédla jsem se po pokoji. Bylo tu prázdno a ticho. Bez Abi to tu nebylo to co dřív. Teď se z "našeho" pokoje stala pochmurná tmavá místnost bez jakékoli radosti. Bylo mi tady divně a proto jsem vyběhla z internátu a vydala se ven.

Šla jsem po nábřeží řeky a přemýšlela co budu dělat. Cítila jsem se hrozně osamocená. Nemám ráda tenhle pocit. Sběhla jsem k řece. Uviděla jsem skupinku kachen a začala je krmit suchým rohlíkem, který tam ležel. Bylo mi příjemně. Vždycky jsem milovala zvířata a chtěla jsem jim být nějak nablízku. Strýc ke kterému jezdím na prázdniny má koně. On si mě klasicky nevšímá a tak trávím většinu času s nimi. Hrozně moc je mám ráda - jsou jako moje vysněná rodina.