Vítr se začal zvedat a byla zima.Když najednou ,,Pomozte mi." Byla to Rita,našli jsme ji.Když jsem ji viděla byla celá od krve, všude byla červená barva.V hrudi měla ulomeny šíp a všude po těle střelné rány.Joe ji začal zvedat,ale nešlo to museli jsme zavolat pomoc. Řekla jsem jim ze to zvladnem sami.Kdyby se to někdo dozvěděl byl by problém.
Začala jsem ji kulky vyndavat z těla,po každé kulce sem ji čím dál tím víc litovala.Byl to hrozný pohled,jak trpi.,,Poslední kulka výdrž Rito." Byla zasekla pořádně v kosti,ale Rita přežila.
,,Kdo ti to udělal." zeptala jsem se.Nechtěla mi to říct,odpověděla mi ze by mě tim velice ranila. Ten její pohled ani se jí nedivím,že mi to neřekla,musí být vydešena.
Vrátili jsme se do tábora.Celou noc jsem hlídala Ritu,aby se jí nic nestalo.Spominka na to,ze bych mohla Ritu ztratit se mi pořád vracela do mysli.Kontrovala jsem ji každou minutu a presvecovala jsem se,že dýchá.Celou noc jsem nespala.
Ráno jsem byla tak ospala,že jsem na snídani rovnou dala hlavu do misky plné mléka a lupinek.
Mark me od té doby,co jsme se vrátili ani nepromluvil...Aspoň by mohl říct,že mě nechce vidět,sice by mě to ranilo,ale aspoň bych si o něj nedělala starost,co s ním je.
Šla jsem do jeho chatky a čekalo me tam nemile překvapeni...
