Alfa, Beta, Omega✔️(AoT) [Ereri]

3#

Uběhl už měsíc a nic moc se nezměnilo, jen se pár lidí dalo dohromady. A já? Jsem pořád sám. H? Co to, najednou jsem ucítil krásnou vůni. Nevím... jak jí popsat, nevím... jaká je. Ale chci jí u sebe. Vstal jsem od svého stolu v pokoji a vyšel na chodbu. Rozhlédl jsem se, bylo tady pár kadetů, ale nevšímal jsem si jich a dál šel chodbou.
Zastavil jsem u jedných dveří a chtěl otevřít, ale byli zamčené. Slyšel jsem vzdychání. Ale slabé, nebylo ho moc, asi nějaká Alfa. To by dávalo smysl když to přitahuje mě. Omegu. Pořád to nemůžu přijmout. No, chtěl jsem dveře rozrazit, ale. „pane!“ otočil jsem se a uviděl Connie-ho. „co je?„ neměl jsem náladu a chtěl jsem toho člověka za těmi dveřmi. Nějak mi už došlo.... že je tam můj Compár. „nechoďte tam, je tam Eren a no... není mu dobře“ řekl a snažil se zasmát. EREN....ten...spratek....on je můj Compár.... vážen, aha, budu to muset přijmout. „to je v pořádku, Connie. Nevšímej si mě“ řekl jsem s kamennou tváří. „Eren mě požádal abych ho tam zamknul a nikoho tam napouštěl“ řekl klidně. Heh „opravdu to je v pořádku, jsem....hm...jeho Compár“ snažil jsem se znít pořád klidně, ale začalo to být těžší a těžší. „a-aha, tak dobře, hodně štěstí!“ řekl a utekl. Tak jo.
Vykopl jsem dveře a uviděl jsem Erena jak celkem ještě v klidu sedí na posteli, opírá se o zeď a snaží se někoho neznásilnit. Chudák. „Erene?“ přistoupil jsem k němu blíž. „Levi~“ hezky vzdychá. „klid Erene, půjdeme za Hanji, dobře?“ chtěl jsem zůstat v klidu, ale pomalu jsem nad sebou ztrácel kontrolu. „ne....Leviii~ taky to cítíš, že jo?“ má pravdu. Nejdřív bychom si navzájem měly pomoct, ještě jsem Alfu takhle nikdy neviděl.
„hai, klid Erene, nějak to zvládneme“ sedl jsem si na postel a Eren se na mě hned přilepil a začal mě líbat a svlíkat mě. „Erene počkej, Mm ty Mm ty dveře“ řekl jsem mezi polibky a Eren to pochopil. Vstal a dveře zavřel pak se ke mě vrátil a začal mi líbat krk a já ho taky vslíkal. Bylo už večer, takže mi to nebylo nepříjemný, jako kdyby bylo ráno. Jo, zítra určitě nebudu moct chodit.