Five🎶

0 1 0
                                    


Ze země jsem vzala batoh a šla do předsíně. Tam jsem si obula boty a šla na zastávku.

Když jsem přišla na zastávku tak mi přesně jel autobus. Zaplatila jsem a sedla si na sedačku, protože byl autobus téměř prázdný. Hlavu jsem si opřela o okno a dala si do uší sluchátka které jsem měla v batohu.

Po pár minutách autobus zastavoval před školou, tak jsem vystoupila a šla za partou. Po cestě jsem si ještě sundala sluchátka.

,, Nel včera ten venek nevyšel tak co kdyby jsme zašli dneska o školní pauze na kafe? " zeptal se Cameron.

,, Jasně, tak zajdeme dneska co vy na to lidi?" zeptala jsem se ostatních.

Všichni to odsouhlasili. Potom jsme se všichni vydali do školy.  U skříněk jsme se rozdělili podle toho kdo má jakou hodinu a každý jsme se vydali do třídy.

Já jsem šla s Camem. Máme biologii a ta mě vůbec nezajímá I když mi jde. Sedli jsme si dozadu a oba jsme si dali nohy na lavici.

Vytáhla jsem mobil a dala si do ucha jedno sluchátko a Camovi jsem dala druhé. Máme stejný styl hudby takže je jedno kdo pouští písničky.

Po asi 10 minutách zazvonil zvonek a my jsme si sundali sluchátka. Do třídy vešel náš učitel a začal něco mluvit.
Celá hodina byla nudná.

Najednou mi na stole přistál papírek.

Rozdělala jsem ho a stalo tam.

To, že jedeme do Londýna se třídou zajdeš říct ty zítra :D
PS: taky tě miluji  krávo  :3
-Cam

Podívala jsem se na Cama a ten se jenom na mě jenom usmál, ale byl to ten výsměšný pohled. Udělala jsem na něj stejný obličej a otočila jsem se zpět.

Do sešitu jsem si čmárala podivné obrázky. Když zazvonil zvonek tak jsem si zabalila a šla ke skříňkám. Tam jsem si vzala věci na další hodinu a šla do třídy. Tam už vzadu nebylo místo tak jsem si sedla do prostřední lavice celé třídy.

Vytáhla jsem mobil a byla na ig do té doby než zazvonilo a do třídy vešla učitelka Steawoodová.

Je to stará babička která nás nějak moc neučí, ale když už nás učí něco co prý budeme potřebovat tak nás to naučí dokonale. Většinu hodiny nám vykládá zážitky z jejího mládí a my ji vždy posloucháme.

Jsou to skvělé zážitky a vždy se u toho hodně nasmějeme. I když té paní bude už 70 let a je s ní pořád zábava.

Celou dobu nám teď povídá o jejím prvním rande, kde na jejího teď už manžela, vypila celou vázu s kytkami a číšník na té vodě na zemi uklouzl a shodil sebou i jejího manžela.

Přesně když paní Steawoodová odpovídala tenhle zážitek tak zazvonilo a my jsme šli ke skříňkám. Měli jsme půl hodiny pauzu na jídlo a takové věci.

U skříněk jsem se setkala s celou partou a tak jsme si odložili věci do skříněk a šli jsme před školu. Když jsme byli před školou tak jsme šli do jedné malé kavárny která je na kraji téhle ulice.

Když jsme otevřeli dveře tak se nad námi rozezněl malý zvoneček, který oznamuje, že někdo vešel.

Šli jsme si sednout dozadu k velkému stolu a po pár minutách přišel číšník.

Všichni jsme si objednali. Já jsem si objednala vanilkovou kávu a čokoládový muffin.

Za pár minut nám donesli naší objednávku a všichni jsme si na tom pochutnali. Celou dobu jsme si povídali o Londýně a tak. Přemýšleli jsme kam bychom se chtěli podívat a tak.

Když jsme měli všichni vypito a dojedeno tak jsme zaplatili a šli zpět do školy.

Ve škole se už nic zajímavého nedělo, no až na ty otravné hodiny tak nic. Jsem si jistá, že to tam nikoho nebavilo, myslím, že  jsme si všichni představovali sebe doma jak ležíme v posteli a spíme.

Když nám  skončila škola tak jsme se rozdělili a šli jsme každý domů. No já jsem šla na autobusovou zastávku. Dala  jsem si do uší sluchátka a šla. Po několika minutách jsem viděla zastávku a jak tam přijíždí autobus kterým mám jet domů. Rozeběhla jsem se i když jsem to měla několik metrů. 

Nejsem skvělý běžec.  Zadýchám se i po pár metrech. Když jsem tam doběhla, nastoupila jsem do autobusu a zaplatila si jízdenku. Sedla jsem si na volné místo a poslouchala jsem písničky dál. 

Autobus zastavil na mé zastávce kde vystupuji, vystoupila jsem a šla k mému domu. Vytáhla jsem klíče a otevřela si dveře. V předsíni jsem si vyzula boty a  šla jsem do pokoje. Tam jsem batoh hodila na zem a mobil jsem dala na stůl. Vypla jsem písničky tím pádem jsem si vytáhla z uší sluchátka a položila je vedle mobilu.

Přešla jsem ke skříni a z té jsem vytáhla volné tepláky, čisté tričko a pohodlnou dlouhou mikinu.  Převlékla jsem se do toho a ze stolu jsem si vzala mobil a šla dolů do kuchyně. Otevřela jsem ledničku a z ní si vytáhla mléko. Ledničku jsem zavřela, z poličky jsem si vytáhla moje oblíbené lupínky. Vytáhla jsem taky misku a do ní si nasypala lupínky a zalila je mlékem. Dala jsem misku do mikrovlnky a zapla ji. 

Když mikrovlnka cinkla tak jsem si vytáhla misku a i sní si sedla ke stolu. Z šuplíku jsem si vzala ještě lžíci a sedla si s ní zpět ke stolu. Jedla jsem a při tom jsem byla na ig. Přišla mi zpráva od Hannah.

Hannah: Zlato, nechceš jít se mnou a Jul nakupovat? :3

Já: Miláčku, jasně, že půjdu aspoň nebudu seděl doma

Hannah: Okinkuji, tak za 10 minut u tebe?

Já: Okinkuji taky, tak za 10 minut u mě mimi :D

Když jsem ji odepsala poslední zprávu tak jsem šla do pokoje a vzala jsem si na sebe černé jeansy a vínově červené tričko. Na to jsem si dala černou bomber bundu.

Přesně jak jsem seběhla schody tak se rozezněl zvonek. Šla jsem holkám otevřít, ještě jsem si vzala peněženku a šly jsme. Hannah přijela autem tak jsme nasedly do jejího auta, já jsem seděla na místě spolujezdce. Zapásala jsem se a vyjely jsme. Celou dobu jsme si zpívaly písničky co hrály v rádiu. 

Dojely jsme do centra, auto jsme zaparkovaly na parkovišti a šly jsme do nákupáku. 

Ahojky lidičky, tohle je nová část a s počtem napsaných slov jsem více než spokojená. Úkoly ve škole mi už skončily takže na psaní budu mít víc než dost času. 

Pokut se ti tenhle díl líbil tak tam hoď tu hvězdičku 🌟
Pokud máš nějaké otázečky tak ji napiš dolů do komentářů nebo mi jí napiš do zpráv a já ti ráda odpovím :3💘

-Venkovanka :3

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 18, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

We do not forget  /Niall HoranKde žijí příběhy. Začni objevovat