Ahoj . Já jsem Kelly Madison.Je mi 17 a bydlím v Amsterdamu . Chodím na střední školy 4 bloky od mého domu , kde bydlím s tátou , protože mi máma umřela , když mi bylo 10. Nejsem moc oblíbená a ostatní mi říkají šprtka. Chodím do sboru a moc ráda maluji . Ve třídě nemám žádné přátele . Vlastně nemám vůbec žádné přátele , jen mého kocourka Anguse.
"Máš úkol šprtko ? Hahahhahaha" zeptal se mě Sam Norman.
"No mám proč se ptáš? " řekla jsem.
"Naval to sem !" Řekl a vzal mi to z ruky .
"Crrrrrrrrrrrrrrrrrrr" zvonilo na hodinu a Jack mi to hodil na stůl .
"Dík" řekl mi.
"Prosim tě neděkuj jí " řekla jeho nejlepší kamarádka Selly . Namyslená královna třídy jak já ji nenávidím .
"Dobrý den žáci" řekla učitelka angličtiny Wilsonova.
"Dobrej" řekla třída.
"Ráda bych vám řekla něco k vašim známkám na vysvědčení. Máme tu žáka , který propadá a nejen z tohodle předmětu . I z matematiky a dějin umění. Je to Sam Norman. Měl by si ze srbou něco dělat , jinak sr na žádnou vysokou školu nedostaneš , i když hraješ fotbal , tak s takovýma známkama tě nikam nevezmou . Doporučuji aby jsi zašel do kroužku doučování . "
Děláte si srandu?!" Řekl Sam naštaně.
"Bohužel ne " . Odpověděla paní Wilsonova.
Nastal oběd a já jsem se šla najíst na svoje oblíbené místo (k fontáně pod dub) . Jedla jsem a najednou se nade mnou zatměnílo. Přišla Selly s její partou a jejím klukem .
"Co to máš? " zeptala se mě.
"Sendvič" odpověděla.
"Sendvič ? Vázne? " zeptala se.
"Pojď s námi na pizzu" řekla mi.
"Vázne? ! " zeptala jsem se udiveně.
"Ne dělám si srandu , o tebe bych si neopřela ani špinavý polobotky " řekla a cela její parta se mi začala smát .
"Bože to je ubožačka " řekli.
