Černobílé koťátko

~1~

,,Mamiii? Neměli bychom pro mě a pro Nika nakoupit nějaký věci do školy?" začala jsem křičet přes celý dům, aby mě slyšela máma, která je o patro níž a skládá oblečení ze sušičky.
,,Lilo, já nemám čas na nějaký nákupy, vařím oběd, skládám vaše prádlo a ještě jsem si nesedla, tak pojď dolů, pomůžeš mi a pak si vezmeš nějaký peníze, Nika a podle seznamu ze školy si nakoupíte potřebný věci." Křičela na mě mamka na zpět.
Protočila jsem oči v sloup, zvedla se z postele a šla jsem po schodech dolů, abych jí pomohla.
,,Mám pro tebe úkoly, vynes koše a vyndej myčku. Pak si dělej co chceš."
Řekla mamka, když mě viděla na posledním schodu.
Zaklepala jsem na dveře Nika a vstoupila, zase se koukal na telku a nohy měl na stole.
,,Niku, mamka řekla, že máš vynést koše a pak máme jít nakoupit věci do školy..." Zavřela jsem dveře a jen jsem slyšela jak nahlas brblal přes celý pokoj.
Sama pro sebe jsem se zasmála a šla tedy vyndat nádobí z myčky. Koukala jsem se mezi tím na Nika, kterej si broukal nějakou melodii a chodil s košem tam a sem. Mamka na mě hodila vražedný pohled, jako by mě chtěla propíchnout skrz na skrz. Bratr šel k venkovním dveřím a já slyšela ránu, když hodil koš do popelnice. Přišel zpět nahoru k nám a ja dávala poslední talíř z myčky. Máma přišla s peněženkou a poděkovala nám za pomoc. Dala mi jako staršímu kreditní kartu a oba jsme poděkovali. Šli jsme se obléct. Hodila jsem na sebe černé Adidas kraťasy a šedý crop top, který mi ladil s šedými Adidas botkama, které jsem měla jen pár dní staré.
,,Niku, tobě to trvá dýl než holce sakra, už na tebe čekám aspoň 10 minut. Dělej." Naštvaná a nedočkavá jsem stála obutá v předsíni. A čekala na bratra, kterej se upravoval v zrcadle.
,,Lila uklidni se prosím tě, však nikam nespěcháš, jsou prázdniny, tak nežeň."
S úsměvem na tváři se na mě podíval Nik, jako by mu bylo úplně fuk, že za 5 minut nám jede autobus a pak jede další za 25 minut.
Samozřejmě, že mu to bylo úplně fuk, ještě si nageloval svoje černý vlásky, aby vypadal jak fuckboy, hodil fake piercing do nosu a stejně jsme šli kvůli němu pěšky.
,,Búú!" Utahovala jsem si z Nikova piercingu, protože vypadal jako vůl.
,,Jsem si myslel, že už tě přešla puberta..." Odpověděl otráveně Nik.
,,Ježiš, však si dělám srandu neee? Buď trochu normální a nebuď pořád tak nepříjemnej, co tě žere?" Zeptala jsem se se zvědavostí v hlase.
,,Hej.. rozešla se se mnou holka, byli jsme spolu asi měsíc a jediný co mi řekla bylo to, že mi jde jen o jedno a že střídám holky jako ponožky." Řekl smutně.
,,Počkej, to je ta, co u nás teď posledně byla?" Zeptala jsem se udiveně.
,,Ne, ona u nás nebyla vůbec." Prohlásil a zamyslel se nad sebou.
,,Takže tys chodil s ní, ale šukal jsi s jinýma?" Trošku jsem byla naštvaná, sice to není moje věc, ale taky by se mi to nelíbilo na místě té holky. A taky nechci, aby se o mém bratrovi říkalo, že jen holky využívá.
,,Dá se to tak říct, ale já jsem netušil, že to zjistí...Byla to její nejlepší kamarádka, ale to jsem nevěděl a ony si to ř ekly mezi sebou." Řekl prohrábl si vlasy.
,,Ty seš fakt úplně blbej a to jsem si říkala, že nebudeš jako táta."
Když mluvíme o tátovi, dneska běžel do práce od oběda, když mu někdo zavolal, tak doufám, že se něco nestalo ještě v práci..
,,Jsem blbej, ale aspoň jsem se poučil, ta holka pro mě moc znamenala a teď mě pomluví po celé škole až začne.." V tu chvíli jsem si vzpomněla, že máme vlastne nakoupit ty školní potřeby, tak jsem vzala bráchu za pas, protože je vyšší než já a vedla ho rychlejší chůzí do obchodu. Už jsme se o holkách nebavili, jen jsme si každý vzali jeden košík a šli jsme do vyhrazené části obchodu, kde byly všude vyvěšené plakáty s větou: "Připravte své děti do školy u nás! Máme vše, co do školy potřebují!"
Nakoupila jsem různé sešity, podle papírku, kde jsem měla seznam, ale jako každý rok nebyly dva druhy sešitů, které byly hned vykoupené.
Mě to ale moc netrápí, protože stejně většinou zbyde jeden sešit, do kterého píšu všechno a celý rok. Zasmála jsem se nad touto myšlenkou. Nik si koupil pár propisek a asi 3 sešity.
,,Na to kašlu, stejně se nikdy neučím" Zaculí se na mě.
,,A taky to tak vypadá!" Se smíchem odpivídám a vybírám dál potřeby do školy. Najednou vidím poslední sešit, který potřebuju, aby byl můj nákup kompletní. Natahuji se pro něj a najednou cítím, jak na moji ruku někdo cizí položil svoji ruku. Myslela jsem si, že je to Nikova ruka, tak jsem ji pleskla. ,,Au! Vždyť jsem ti nic neudělal." Ozvalo se a já strnula. Nebyl to Nik, ani nějak známý hlas pro mě.
,,Nazdar Niku, co ty tady?" Ozvalo se.
Otočila jsem se, viděla jsem, jak si brácha pleská s nějakým klukem a objímá ho, po "chlapsku" Usmála jsem se a slyšela Nika.
,,Zdar Robine, hej se ségrou nakupujeme nějaký blbosti do školy, už jsem tě dlouho neviděl, jak žiješ?"
Kluk se jménem Robin ale vůbec Nika neposlouchal, koukal se na mě. Nechápala jsem to, takže jsem se otočila a nakupovala dál. Všimla jsem si, že se mi podlamují kolena...
,,wtf? co se to sakra děje?"  V hlavě jsem si řekla sama pro sebe. Slyšela jsem, jak se baví o tom, že se s rodinou konečně po půl roce vrátili ze Spojených států, kde byli na dovolené díky jeho tátovi. Otočila jsem se směr pokladnu, ale zrovna Robin natahoval ruku a chtěl se seznámit.
,,Lili, to je Robin. Robine... to je Lili, moje starší ségra." Představil nás a mně nezbývalo nic jiného, než mu podat ruku. Byl kapku vyšší než já, ale řekla bych tak 7 cm.
,,Ahoj, jsem Lili, ráda tě po-poznávám. Vykoktala jsem ze sebe.
,,U nás se nepodávají ruce, já jsem teda Robin. Dořekl to a obejmul mě, stiskl mě tak, že jsem si říkala, že doufám, že mě neudusí.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Čauahoj, tak první kapitolka je zde!
zatím mám nějaké nápady, které v mojí hlavě zní celkem fajn.
Vím, co já osobně ráda čtu a co je hodně chtěné, tak se nebojte, bude to jízda! Dík za přečtení.
Mag.