Bittersweet life (Hořce-sladký život)

10. díl

10. Díl
Docela jsem se divila, že usnul takhle brzy odpoledne. Ale tím líp. Otevřela jsem dveře od skříně a začala se přehrabovat mým spodním prádlem. Začal se mi zvedat žaludek. Když si uvědomím, že na mě bude šahat nějakej třicetiletý prasák, dělá se mi špatně, ale pro Nialla to klidně udělám.
„Připravuješ se na večer?“ vyrušil mě z balení Niallův hlas.
„Nialle, myslela jsem, že spíš.“ Ani jsem se na něj neotočila.
„No, tak jak vidíš, nespím a ty nikam nepůjdeš!“ začal na mě křičet.
„Půjdu!“
„Ne, nepůjdeš, nechci, abys kvůli mně tohle podstupovala!“ 
„Nialle, je to moje rozhodnutí!“ stoupla jsem si a začala křičet.
„Fajn, jak chceš!“ zmizel ze dveří a já ucítila štípání slz v očích. Znovu jsem se vrátila k přehrabování mých věcí. Celou dobu mi vrtalo hlavou, kam asi Niall šel. Pak jsem to nechala být, protože jsem si uvědomila, že nejspíš šel na oběd, a jelikož mě po té scénce s tou babou zakázali na dva dny obědy, nemohl mě vzít sebou. 
„Jo, tak to určitě bude. Musí být.“ Opakovala jsem si šeptem a přitom vybírala oblečení.

„Valentino! Zbláznila ses?!“ vlítla do pokoje Claire.
„Clai, co tady děláš?“ sedla jsem si na postel a plácla jsem do matrace, aby si na ní sedla taky. Pochopila a sedla si vedle mě.
„Jsem tady, abych ti vymluvila tvojí největší životní chybu.“ Dala oči v sloup.
„Jakou chybu zase?“
„To vyspání s ředitelem. Zbláznila ses nebo co?!“ Clai m dala pohlavek. Občas jsem mívala pocit, že je spíš moje máma, než nejlěpší kámoška.
„Jak ses o tom dozvěděla?“
„Volal mi Niall.“ Zašeptala a zadívala se do země, jako by to nesměla říct.
„Uškrtím ho.“ Zasyčela jsem.
„Val, nespi s ředitelem. Bude to chtít pořád a bude to horší a horší. Vyser se na něj a zkus to jinou cestou.“ Naléhala na mě Claire, ale jái už byla rozhodnutá.
„Ne, Clai, už jsem rozhodnutá. Pro Nialla udělám všechno.“
„Val, rozmysli si to.“ Objala mě a já se kousala do rtů. Dělala jsem to vždy, když jsem byla nervózní.
„Už jsem rozmyšlená. Budu v pohodě.“ Usmála jsem se a ona mě zmáčkla ještě víc. Na to, že byla menší než já, měla dost velkou sílu. Ještě jsme si spolu asi tak dvě hodiny povídaly a Claire pak odešla. Chtěla jsem si znovu něco vybrat, když v tom tam zase vtrhl Niall. Jako by si střídali stráž.
„Rozmyslela sis to?“ přišel ke mně Niall.
„Ne, udělám to. Kvůli tobě.“ Usmála jsem se a dala mu pusu.
„Jseš si jistá? Nedělej to, jestli nechceš.“ 
„Radši se snaž dát kluky dohromady.“ Otočila jsem se a konečně vybrala nějaké prádlo. Vzala jsem si to sebou do koupelny, kde jsem se převlíkla a namalovala. Připadala jsem si jako štětka.
„Tak já jdu.“ Vylezla jsem z koupelny.
„Opatruj se.“ Políbil mě na čelo a já vylezla z pokoje na chodbu. Cestu jsem si ještě z minula pamatovala, takže nebyl žádný problém najít ředitelnu. Stoupla jsem si před dveře a přepadl mě strach a nervozita.
„Je to pro Nialla.“ Řekla jsem si a zhluboka se nadechla. Nakonec jsem otevřela dveře a vešla do ředitelny.