Tak mám za sebou další kontrolu. A vše je v naprostém pořádku. Ťuk ťuk.
Musím říct, že to vše hrozně rychle utíká. Rychleji než na začátku. Všechno oblečení mám nakoupené a v podstatě celou výbavu taky. Sem na sebe fakt pyšná. Upřímně nerozumím těm co to kupují na poslední chvíli, když si vezmu kolik času sem tím opravdu reálně strávila. A to nejen co se týče oblečení ale i výbavy obecně. Asi mám ráda vše perfektní a vše o všem vědět a nerozhodovat se na poslední chvíli v presu.
NO. Nějak si nemůžu přestat stěžovat na příšernou bolest kyčelního kloubu - nebo zad? Vůbec nevím od čeho to přesně je ale bolí mě z toho celá pravá noha že vstát z postele, nebo ze sedu, nebo dýl chodit je fakt výkon :-)
Pohyby jsou úplně supr, jak se břicho furt tvaruje do různým tvarů, boulí a tak. Sranda to je pozorovat.
Jinak mám pocit, že na delší čas zmizelo tvrdnutí břicha, ale teď se zas občas vrací, ačkoliv si tím nejsem nějak jistá, jestli tvrdne břicho nebo se Mimi tak nehezky nacpe do části břicha. Kdoví.
Hormony jsou něco, co se nedá ovlivnit a upřímně mi ty výkyvy nedělají dobře. Ale to že už sem skoro na konci mě začíná docela děsit a dostávat do smutku. Opravdu, kam se podělo celý těhotenství? :-O
Sice v bříšku ještě nějakou chvíli pobude, ale už jen chvilinku.
Občas mám pocit, že ty hezký chvíle utíkaj rychleji než ty ošklivý. A začíná mě hodně mrzet že už těhotenství asi nezažiju. :-(
ČTEŠ
Semínko✔️
RomanceDeníček? Asi jo. - Co bych k tomu vlastně měla říct? Čti, jak se cítím, co se děje s mým tělem a jaké štěstí může člověk cítit.
