Milý deníčku, nadešel ten čas další prohlídky u doktora, kde mi bylo potvrzeno, že se jedná stále o těhotenství a je moje Semínko krásně vidět. Proč tomu vlastně říkám semínko? Protože je ještě moc malinké na to, aby vypadalo jako miminko. A vlastně, co si budem, prostě je ze semínka :-P .
Cejtím se nejhůř na světě, zvracení, neskutečná bolest zad - problémy se zády ještě před těhu, teď ještě horší - . Motání hlavy - což sem vůbec netušila, že se děje, a bolest v podbříšku jak kdybych měla mít tu nejsilnější menstruaci na světě. Zní to vtipně, jo jistě, ale žádná sranda teda.
Každopádně, mám první fotečku mého semínka a konečně vidím jak krasný je vidět, co vlastně ve mně roste. Jsem hrozně zvědavá, co se bude dít dál.
Musím lehce podotkout fakt, že je mi sice 21 let, ale sem na miminko připravená a strašně po něm toužím. A neřekla bych, že je nějakej ideál toho, kdy má mít žena dítě, měla by to sama cítit.
Jsem pyšná na to, že vzhledem k tomu, jaký názory sem měla v 18ti letech, ve mně teď roste život. Už je psát to teď mě dojímá.
Mám hroznej hlad, ale nic v sobě neudržím a pít musím taky dost opatrně, v puse mám neustále nepříjemnou pachuť - snad kovu? - netuším, je to fuj.
Ale když to tak všechno shrnu, co je víc, než cítit tu lásku k něčemu, co člověk vlastně ještě ani neviděl?
ČTEŠ
Semínko✔️
RomansaDeníček? Asi jo. - Co bych k tomu vlastně měla říct? Čti, jak se cítím, co se děje s mým tělem a jaké štěstí může člověk cítit.
