Story of my life | CZ

5.

Probudila jsem se ve tři ráno. Strašně moc mě bolelo celé břicho, a ani se není čemu divit, mám tam obrovskou modřinu. Slyšela jsem pochrupování kluků v obýváku, tak jsem je nechtěla budit. Vydala jsem se tedy do kuchyně sama, měla jsem žízeň.

,,Děje se něco Brooke? Měla bys ležet!" Vykřikl James když mě spatřil.
,,Neděje Jamesi, ale mám hroznou žízeň a nejsem jediná kdo by měl spát. Taky se musíš vyspat, protože získat Jacka zpět nebude vůbec jednoduchý." Řekla jsem a on už jen zabručel.

Je tak ustaraný, a to mě zná teprve den. Teda, nevím jak dlouho mě sledovali, a bůhví co vše o mně vědí. Ta moje minulost mě jednou zabije, opravdu.

Když jsem vypila sklenici vody, ve skříňce jsem spatřila vodku.
Ne, to nemůžeš Brooke, vždyť jsi abstinent. Prostě jdi.
Můj hlas v hlavě měl pravdu, ale já na u vodku dostala strašnou chuť. Už jsem se po ní natahovala, když přišel Stan do kuchyně a rozsvítil.

,,No ty ses úplně zbláznil, chceš abych oslepla?" Zeptala jsem se Stana.
,,Promiň, nevěděl jsem že jsi to ty, myslel jsem že tu štrachá můj pes Wayley." Řekl s omluvným výrazem.
,,Ne, já promiň. To já se tady promenáduju po kuchyni ve tři ráno." Prohlásila jsem a oba jsme se zasmáli.

Pak už jsme na sebe jen kývali hlavou, opět se smáli a pak šli spát. Měla jsem i pocit, že na chvíli přestal myslet na Jacka. Že chvíli nebyl nešťastný. Kéž bych se měla o koho tak strachovat...

———————————————————
[pohled Jamese]

Když mě vzbudila, cítil jsem jak zesílila. Jako by hrála jak je silná, ale v realitě je to jinak. Vzbudilo mě její skuhrání, bolí jí to, ale když jsem ukázal že jsem vzhůru, už jsem neslyšel jediný povzdech. Chci, aby byla v pořádku.

Když zašla do kuchyně, položil jsem si hlavu na svůj oblíbený polštář a snažil se opět usnout, ale nešlo to. Tak moc jsem se bál o Jacka, a zároveň i o Brooke. Já a kluci jsme ji pozorovali už dlouho, ale až včera jsem se s ní poznal doopravdy. A už teď mám pocit, že pokud díky ní získáme Jacka zpět, nedokážu ji jen tak nechat odejít. Nevím co to je, ale je to něco silného ve mně.

Chvíli po tom, co Brooke zašla do kuchyně, Stan se probudil a se slovy ,,Asi je v kuchyni Wayley" a odešel. Vím jak miloval svého psa Wayleyho, měl ho už od svých dvanácti.

Po chvíli jsem z kuchyně slyšel smích patřící Stanovi a Brooke. Jsem rád, že se Stan zase po nějaké době zasmál, i když jsme v tak hrozné situaci.

Později jsem už jen ležel a koukal do stropu, naposledy si pamatuji, jak jsem se díval na své hodinky v pět ráno, a jediné co jsem měl ty dvě hodiny na mysli byli Jack a Brooke.

———————————————————
[pohled Brooke]

Je ráno, já jsem spala přerušovaně asi 8 hodin, což stačí. Hned jak jsem se probudila jsem si vzala nějaké prášky na bolest, vstala z postele a šla dolů.

Dole na mě čekala snídaně od Harryho, Kyle se Stanem už seděli u stolu a jedli, ale James nikde nebyl.

,,Dobré ráno, hezky ti to voní Harry, ale kde je James?" Zeptala jsem se s úsměvem.
,,Ahoj krásko, děkuji, James je v koupelně." Řekl a dál se věnoval smažení slaniny.

Já jsem se posadila ke stolu naproti Kyleovi, který se cpal jak o život, zatímco Stan se jen dloubal vidličkou ve svých míchaných vajíčkách. Ve chvíli, kdy se chtěl Kyle na něco zeptat, vešel James s ručníkem okolo pasu.

,,Dobré ráno, jak jste se vyspali?" Zeptal se James.
,,Kde bereš tu pozitivitu Jamesi? Jack je někde v prdeli, pravděpodobně zdrogovanej a ty si tady vykračuješ a ptáš se jak jsme se vyspali?!" Zakřičel Stan, stékala mu slza po tváři a s bouchnutím dveří utekl nahoru do pokoje. Harry jen něco zamumlal ve smyslu, ať James pohlídá slaninu na pánvi a šel za Stanem.

Byla jsem na takové změny nálad a výkřiky u stolu zvyklá. Mafie se na mně podepsala, Kyle, James i Harry nadskočili, když Stan začal křičet, ale já jen seděla a koukala. Vím, jak jsou tyhle chvíle těžké, sama jsem si takové věci zažila, a vím, že leknutím nebo protiútokem bychom mu akorát ublížili. Tak moc ho chápu, a vidím, že ho má moc rád.

,,Už jsi vymyslela co budeme dělat dnes pro záchranu Jacka, Brooke?" Prolomil hrobové ticho Kyle a já se na něj otočila. I James se otočil od pánve s očekáváním, a já jako kdybych zpanikařila.
,,Jen tak částečně, budu s tím potřebovat pomoct, ale nemůžete se hádat, protože když se budeme hádat, nemáme ani šanci zachránit Jacka, ale nemáme ani šanci přežít. Isabella Hoodová je moc drsná, a nenechá vás jen tak." Řekla jsem zamyšleně a oba přikývli.

Po půl hodině přišli Harry se Stanem dolů, a z pohovky jsem zahlédla, jak Stan objal Jamese. Vše bude zase v pořádku, a my můžeme pracovat. Musíme pracovat, jinak přijdeme ne jen o Jacka, ale o život.

———————————————————

,,Takže, tady má Isabella Hoodová sídlo. Má tam okolo dvaceti hlídačů, ale ve dvanáct se střídají s jinou skupinou, což znamená, že máme přesně pět minut na to se tam dostat." Vysvětlovala jsem klukům s prstem na mapě, který ukazoval na Isabellino sídlo v odlehlé části Londýna.

,,Jak to jako máme udělat? Vždyť nás uvidí minimálně na kamerách!" Vykřikl Kyle vystresovaně a Harry mu dal ruku kolem ramen, aby se uklidnil.
,,Nad tím jsem přemýšlela, neboj. Isabella bývala moje kamarádka, takže to sídlo znám jako svoje boty. Kamery míří na všechny strany, ale nemíří sem." Ukázala jsem na jednu fotku sídla, na které byl bazén.
,,Hned tady je vstup pro zaměstnance, a tam nejsou kamery, ale dveře jsou na kartu. Jeden můj kamarád umí hacknout tento systém, takže se s ním stačí domluvit." Dokončila jsem vysvětlivku, a kluci přikývli v náznaku souhlasu.
,,Jde se do akce, baby." Řekl Harry a my se skupinově objali.