The people of many faces [CZ]

2. díl

Z jedné postranní uličky se právě vynořila zadýchaná dvojice a rozhlížela se po davu proudících Londýňanů. Oba pohledem hledali velmi specifický cíl, který jim nešťastnou náhodou unikl. Selhali. Snědý muž, který velel celé akci, věnoval přísný pohled jeho mladé společnici, na jejíž bedra právě padla veškerá vina. Sotva viditelným gestem naznačil dívce, aby ho následovala. Jeho kamenný výraz jasně naznačoval jeho rozladění. Tohle byla jasná akce. Tutovka. Šance na úspěch dosahovaly vysokých procentuálních hodnot a i přesto všechno došlo k selhání. A k tomu všemu od spolehlivých článků celé organizace a mohla za to jedna jediná dívka. Muž si moc dobře uvědomoval, kdo ta hnědovlasá dívka byla. Dvojčata jí stopovala několik měsíců, než se záhadně ztratila z povrchu zemského. Měl jisté teorie o tom, co s nimi stalo, ale nemohl je nijak potvrdit.

Po deseti minutách chůze zabočili do slepé uličky mezi dvěma polorozpadlými domy. Muž se zastavil, zhluboka se nadechl a otočil se na dívku, která se právě snažila skrýt své nejniternější obavy za masku neutrality.
„Jaký byl tvůj úkol?“ zeptal se až příliš tiše.
„Zabránit komplikacím.“ Odpověděla rozhodně a snažila se udržet oční kontakt se svým nařízeným, který právě kypěl vzteky.
„Tak mi vysvětli, kde máme toho kluka!“ zakřičel na ni bez jakéhokoliv studu. Dívka nevydala ani hlásku. Moc dobře si uvědomovala vlastní pochybení. Nedokázala vysvětlit vlastní selhání, které bylo jen výsledkem podcenění zdánlivě bezproblémové akce.
„A teď mě dobře poslouchej, Samantho. Musíme se dostat na nejbližší základnu a oznámit neúspěšnou akci. Věř mi, že nebudou spokojení a odskáčeme to oba, ale já vím, jak to napravit.“ Jeho hlas se pomalu umírňoval a získával zpět ledový klid pro něj tak typický.
„Jak?“ Samanthina tichá otázka přerušila ticho, které mezi nimi zavládlo.
„Vím, kdo je ta dívka a věř mi, že ona organizaci zajímá už jako dobu. Pokud jim předáme informaci o tom, že je ve městě, tak získáme další úkol.“ Osvětlil jí s úsměvem situaci a vydal se pryč z potemnělé uličky.

Dívka jej bez dalších slov následovala a hlavou se jí rojilo plno otázek. Nedokázala pochopit, jak je možné, že ji nepoznal hned. Věděla, že Steve se mezi měniči pohybuje už několik dlouhých let a spoustu z nich pochytal, ale nikdy se nezmínil o tom, že by mu někdo unikl. Pokud teda zrovna nezaučoval nováčka. Samantha jen jednou slyšela zvěsti o mladé dívce, které se podařilo uprchnout. Nikdo neznal podrobnosti, ale šuškalo se všelicos. Od verzí, kde měla nepředvídatelné magické schopnosti až po verze, kde selhal samotný Steve. Ale tomu ona nevěřila. Díky tomu, že už skoro půl roku s tímto velmi zásadovým mužem pracovala, si dokázala vytvořit jasnou představu o něm samotném. Musela existovat ještě jiná verze a ona s jistotou věděla, že tu Steve drží až příliš pečlivě pod pokličkou a ještě dlouho bude.

Oba seděli u dlouhého stolu z tmavého dřeva a poslouchali pokyny od šéfa celé organizace, který právě udělal výjimku a komunikoval s nimi přímo. Informace, které pro něj měli, jej velmi zaujaly. Celý jejich úkol si vzal pod svůj vlastní patronát, protože nechtěl, aby znovu některý z jeho spojenců selhal. Už ne. Ta dívka, které se dařilo už několik let utíkat, se stala tichým symbolem pro všechny měniče a dodala jim odvahu. Začali s Lovci bojovat a už velmi brzy se schylovalo ke konfliktu masivnějších rozměrů. Nikdo si nedokázal představit, kam tahle situace může zajít až na tohoto muže, kterého všichni znali pouze pod pseudonymem mesiáš. Nikdo z jeho podřízených neznal jeho skutečné jméno, pouze tvář. To on dal celé organizaci nějakou funkční podobu.
„Takže je to jasné. Popis těch dvou dostal každý člověk v terénu, a pokud je někdo uvidí, tak je povinen se okamžitě ozvat Jessice. Ta ve chvíli, kdy obdrží informace, mi zavolá a pak se ozve vám dvěma s jasnými pokyny. Je vám doufám jasné, že další selhání netoleruji. Je mi jedno, jak dlouho jste u organizace a co všechno jste pro ni udělali. Potřebuji kolem sebe schopné jedince a neúspěch náležitě odměňuji.“
„Ano, pane.“ Odpověděli Lovci unisono.
„Skvělé. Budu se těšit.“ Rozloučil se s úsměvem a jeho obličej zmizel z obrazovky jednoho z nejmodernějších laptopů. Oba Lovci uvolnili křečovité držení těla a hlasitě si oddechli. Ani jeden z nich nečekal, že se celé akce ujme sám mesiáš. Samantha si pozorně prohlížela jednoho ze svých učitelů a snažila se rozluštit jeho výraz. Netušila, zda věděl, že informace o té dívce má takovou hodnotu a že se stane pro organizaci nejvyšší prioritou, ale pár skutečností si moc dobře uvědomovala. Steve něco tají a tahle mladá dívka je mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Měnič s nevyčíslitelnou hodnotou.

pozn.: Protentokrát trochu kratší, ale příště toho bude o to víc :))