moje druhé já

zpět do vězení

,,Crrrrr" uslyšela jsem ten prokletý zvuk budíku. Zvedla jsem se a zjistila, že už zvoní asi 10minut a ještě horší bylo, že ten zvuk oznamoval konec prázdnin a začátek mučírny. ŠKOLA! ,,Sakra, zase nestíhám" zanadávala jsem si pro sebe a vydala se směr koupelna a připravila se do doho vězení. můj outfit byl jednoduchý a stejný jako vždy. Prostě jenom černé legíny a dlouhá černá mikina s kapucí. ,,Dobre ráno a už zase musím jít, tak ahoj" pozdravila jsem rodiče a mladšího bráchu a vydala se do školy... Hned co jsme došla na konec ulice jsem si nasadila kapucu a hlavu sklopila k zemi, aby mi nebylo vidět do obličeje a se sluchátkama v uších jsem šla vpřed peklu.
   Když jsem se se ocitla před tou hroznou budovou, povzdechla jsem si a šla vstříc nenávistným pohledům... Hned co jsem vešla, jsem slyšela pokřiky jako ,,hele smrtka kráčí školou" nebo ,,stejnak tu kapucí nosí jen protože je ošklivá ošklivka"no prostě jako každý den jsem to ignorovala. Sice se s někým nebavím, takže mě nějak neřeší, ale s tou kapucí jsem občas hodně středem pozornosti... Plán zněl takhle; dojít do třídy, najít volnou lavici, usadit se v ní a čekat na to, až půjdu zase domů. To nebude problém, protože první den je vždycky krátký. Svůj plán se mi podařilo uskutečnit a tak jsem byla šťastná.
  Do třídy vešel Christian

a Jeremiah (čti Jeremiáš)

Nejlepší kamarádi a zároveň dvě největší celebrity naší školy, každá holka je chce. S Chrisem jsem bývala nejlepší kamarádka a s Jerem ještě než jsem se uzavřela kamarádka. Líbila jsem se mu a co si budem, on mně taky... Báli jsme si to říct, takže z toho nic nebylo a za to jsem dneska hodně ráda. Chris je moc hezkej a i když se mi moc líbil nedávala jsem to najevo. Měl mě rád, ale pak ho to přestalo bavit... Byl to první stupeň. bože... Od té doby, co se s ním nebavím mě neviděl a myslím, že po tom ani netouží... Sedli si spolu, jak jinak že? Problém byl ale v tom, že přede mě. Ach bože... Něco si říkali, neslyšela jsem je...