Podivné pípání

19 2 0
                                    

Nicméně se to musí vyřešit a já jsem jediný kdo se sem odváží. Naposled tu byli kolegové co chtěli nainstalovat kamery, tam kde se nacházelo plno mrtvol zvířat. Ale nikdo je už neviděl. Dobře vyškolené hledače to pravděpodobně sežralo. Měl jsem vztek, protože tam byli lidi se kterýma jsem se učil a můj nejlepší přítel.

Abych vás do tohohle příběhu trochu zasvětil, nebo spíš do mé práce. Vyučil jsem se jako elektro opravář, prostě vše co souvisí s elektronikou. Pak jsem se chtěl vyučit i na automechanika, samozřejmě, snad každý chlap má rád auta a já nebyl výjimkou, jenže se to nějak zvrtlo a školu jsem nedodělal. Šel jsem tedy do práce, dva roky pracoval a chtela si mě najmout jedna firma. V oboru jsem byl dobrý a nabízeli mi dobrý balík. Vzal jsem to a zjistil čím se firma zabývá. Nejdřív jsem tomu nevěřil, ale ukázalo se že je to pravda. Monstra a duchové existují. Ze začátku jsem jen spravoval techniku, či jí dával na místa a tak, pak jsem tedy chtěl do akce, protože se mi to líbilo a vzal jsem to vážně. Učili mě co a jak, samozřejmě to nebyli amatéři a učili nás vyškolení bojovníci a další, abychom přežili. Některé akce byly nebezpečné a ne něco jako pro slečinky viz Setkání s duchy, kde jen mluvíte do nějaké krabice a třeba vám duch udělá škrábance. Ne, tohle bylo na život a na smrt. Proto jsme měli tvrdý tréning a díky za to. Setkal jsem se už snad se vším, jak ti duchové až po skinwalkry, či jednou jsem byl vyšetřovat čupakabru, ale marná sláva. I v tomhle oboru jsem byl hodně dobrý, tak mě vyslali sem, ale jestli přežiju závisí jen na tom co dokážu.

Poháněn chtíčem agresivity a zabití oné stvúry sejdu z cesty a jdu po lesní vyšlapané zvěří. Mlha trochu zhoustla, ale bylo pořád vidět.
Mohlo být tak kolem poledne, ale slunce přes spleť stromů nemohlo proniknout, takže tu bylo šero. Nedaleko uslyším šumění vody a vydám se tím směrem. U vody bych snad mohl najít stopy v bahně, neboť to bylo poblíž jeho území vražd. Dám pryč větev, která mi překáží a všimnu si nalomeného keře. Sednu si k němu a zkoumám jeho odlomenou větev. Mohla být tak den a něco stará, neboť byla polosuchá. V bahně byly stopy jen od jelenů, zajíců a ptáků co zde žijí, ale po stvúře vůbec. Možná že se vyhýbá těmhle místům, aby nebylo objeveno. Mazaný tenhle tvor. Zavrtím nad tím hlavou a pokračuji po cestičce. Ticho naruší pípavý zvuk. Jdu podle toho zvuku a dojdu až na místo činu. Na zemi jsou pohazené kamery, drahé vybavení a...krev.

WendigoKde žijí příběhy. Začni objevovat