Je pondělí ráno, a já se svým dvojčetem Stázkou, Noahem, Stevem, Sadie, Calebem, Gatenem, Finnem, Millie a Erikou se vracím z Itálie. Jedeme velkou dodávkou, kterou řídí Steve. Dovolená byla opravdu super. Na lyžích jsme jezdili vždycky snad celý den. Měli jsme jeden velký pokoj v hotelu, kde jsme moc času neztrávili. A když už jsme nebyli na lyžích, procházeli jsme se lesem a kochali se krásnou krajinou v dáli.
,, Za chvíli jsme u hranic!" zavolal na nás radostně Steve.
,, To je dobře, ta cesta trvá snad věčnost."
Řekl Caleb. Jeli jsme asi už jen půl hodiny a začali jsme zatáčet na hranice, kde už čekali lidi v rouškách a v oblecích. Steve zajel až k nim, otevřel okénko a povídal. ,, Dobrý den.",, Dobrý den! " Řekli jsme všichni.
,, Dobrý den, tak odkud jedete?" Ptal se pán v obleku. ,, Z Itálie." Řekl Steve.
,, hmm z Itálie. " pán se zamyslel a pak řekl. ,, No takže to znamená, že budete muset do karantény." Řekl pán a ještě se zeptal. ,, Kolik vás v tom autě je?",, No docela hodně." Řekl trochu vystrašeně Steve. ,, To nevadí, ale domů vás pustit nemůžeme. Protože kdyby jste byli nakažení ohrozili by jste zbytek vašich blízkých v rodině. ,, Slečno? Máme nějaké volné ubytování tady pro ně? " Ptal se pán paní vedle něho. ,, Tak jelikož je váš tam tolik, nemůžeme vás dát do jedné budovy. A zrovna jsem dvě našla, tak si vyberte kdo kam půjde a jak se rozdělíte." Řekla paní a podala Stevovi papír a propisku.
,, Sakra. Jak to uděláme. " Řekl zmateně Steve. Nastaly asi dvě minuty ticha. Jediné co jsme slyšeli byl motor, a Steva jak něco píše. ,, Tak tady to máte. " Řekl Steve a podal paní papír zpátky. ,, Dobře, tak můžete vyrazit. První jeďte k tomu prvnímu. Do Krušných hor. Tam vysaďte ty, kteří tam čtrnáct dní zůstanou. A se zbytkem jeďte na Vysočinu. Budeme vás navigovat. ,, Dobře děkuji." Řekl Steve, zavřel okénko a jel dál.
,, Můžete mi někdo vysvětlit co se právě teď stalo?" Řekl Finn, který seděl úplně v zádu. ,, Prostě musíme čtrnáct dní zůstat v karanténě. " Řekl Noah. ,, Steve, proč ses nás nezeptal, než si nás rozdělil." Řekla trochu naštvaně Sadie. ,, Nebojte, vymyslel jsem to celkem dobře." Řekl Steve pyšně. ,, A jak?" Ptala se Erika. ,, Takže, na tom papíře bylo napsáno. 1. Místo je jedna chata v krušných horách. Ale jelikož je to první místo kam mám jet, budu s těmi co jsem přiřadil do druhého domu. V té chatě jsou dva pokoje a pět postelí. Má klasické vybavení jako normální dům i se zahradou. Bude se tam o vás starat jedna paní. A tam tedy půjde: Erika, Caleb, Finn a Gaten." Řekl Steve. ,, Proč nemůžeme být všichni v jednom domě?" Řekla Erika trochu smutně. ,, To sám nevím, ale v tom druhém domě bude zbytek: Já, Sadie, Millie Noah a dvojčata." Řekl Steve. Byla jsem ráda. ,, Je to prý obrovský dům. Má tři patra a zahradu. Pět pokojů a je prý hodně luxusní. " Řekl Steve. ,, Počkat, ale to není fér. " Řekl naštvaně Gaten. ,, To je jasné, že jsi do luxusního baráku dal sebe. ,, Ale ne, vždyť já za to přece nemůžu, ale nebojte, bude to jen na čtrnáct dní a budeme si pravidelně volat. " Uklidňoval nás Steve.
ČTEŠ
stranger things v karanténě
HorrorVrátili jsme se s chůvou stevem z dovolené v Itálii. Ale u hranic nám něco oznámili. Musíme teď všichni zůstat na 14 dní v karanténě. Nemůžeme prostě odjet domů, aby jsme neohrozili ostatní členy rodiny. Nabídnou nám dvě místa, kde karanténu můžeme...