Hrdinou na plný úvazek: Mořský vánek

Už zase, Lišaji?

Marinette

Vzbudila jsem se za obrovského zmatku. Ještě nebylo ani půl sedmé, ale všichni už byli vzhůru a pobíhali po chodbě. Dobrá otázka je proč. Ač nerada jsem vstala a vyšla na chodbu. "Co se to tu děje?" zeptala jsem se. Bylo nás víc, kteří jsme neměli ani tušení o momentální situaci. "Lišaj zaútočil. Jeden kolemjdoucí byl tak naštvaný, že ho Lišaj zakumoval. Teď si vytváří armádu. Každý, koho potká a dotkne se ho, dostane akumu. A Beruška se zatím neukázala." "Díky Alyo." 

"Tikki, tečky." Vyskočila jsem oknem. Na terase nebyl nikdo. Molo bylo plné zaukamtizovaných osob. Došla jsem tam. Vzápětí přišel Kocour. Dlouho se nám nedařilo, a tak jsem zvolala: "Štěstíčko!". Do ruky mi spadla konvice. Stejnou má mistr. "Kocoure, za mnou." Doběhli jsme na terasu. "Dej mi koňské mirákulum. Rychle." Podal mi ho. "Tikki, Kaalki spojte se. Odlet! Za chvíli jsem zpět." 

Přistála jsem u školy a zaběhla za roh. "Tikki, teček dost." Dala jsem jim sušenku a rychlým krokem došla k mistrovi. "Dobrý den mistře. Nemám moc času." "Ahoj Marinette, tak povídej." "Lišaj je Gabriel Agreste. Zaútočil. Má armádu padouchů. Štěstíčko mě poslalo za vámi." Mistr přešel ke gramofonu. "Marinette  vyber si spojence, který ti tento úkol pomůže splnit. Jakmile úkol dokončíte, musíš si od něj vzít mirákulum zpět a vrátit mi ho." Nakonec jsem vzala Včelí a Liščí mirákulum. "Mistře, mohu želví?" Mistr si sundal mirákulum a podal mi ho. "Děkuji, brzo vám je vrátím."

Zaběhla jsem opět ke škole. "Tikki, Kaalki spojte se. Odlet!" Za chvíli už jsem byla zpět na terase. "Všichni se schovejte uvnitř." Došla jsem za Aylou, která byla s Ninem. "Nemáme moc času. Tady máte mirákula. Jděte na terasu." Vedle nich byla Chloé. "Vím, že jsem říkala, že už ti ho nemohu dát, ale teď tě potřebujeme. Tady. Až skončíme, vrátíš ho." "Ano Beruško."

"Kocoure, přivedla jsem posilu. Koňské mirákulum ti vrátím po boji." Vyrazili jsme. Rena rouge s Carapaxem a Včelí Královnou nás kryli. Dařilo se nám porážet protivníky. Každou minutou byl zachráněn člověk. Nakonec jsme se ocitli na malém mole. Pět superhrdinů a Lišaj s Mayurou a bylo přeplněno.

"Lišaji, proč tohle děláš? Co uděláš, když získáš obě mirákula? Spojíš je, získáš nejvyšší moc a přivedeš zpět někoho, kdo tu už dávno není?" Musela jsem se zeptat. "Do toho ti nic není Beruško! Ale ano, vrátíš život někomu, kdo mi byl velmi blízký." Vložil se do toho Kocour. "A to nevíš, že musí zůstat rovnováha zachována? Že když vrátíš životu někomu, někdo jiný o něj přijde, třeba tvůj syn Adrien?" "Ja-jak v-ví-víte kdo jsem?" "Došlo nám to podle některých indícií. Vážně chceš přijít o syna, abys vrátil život své ženě? Vážně to chceš udělat?" Musím ho od toho nápadu zastavit. "Lišaji, smiř se s tím. Chápu, že to není lehké, ale zkus to. Můžeš na ni vzpomínat a v těch vzpomínkách být s ní, ale nesnaž se ji vrátit mezi živé. To, co se stalo, se stát mělo." 

Lišaj

Beruška má pravdu. Nechci, aby přišla Emily mezí nás a někdo nás zároveň opustil. Vrátím mirákula a knihu. Už to nemá cenu. Vždy mě porazí. "Dobře Beruško. Vrátím ti  obě mirákula i tu knihu. Nooroo, temná křídla padněte. Tady máš mé mirákulum Beruško." Najednou bylo vše, jako dříve. "Peříčka pryč. A tady je mé." Vrátila mirákulum Nathalie. "Někdy se zastav Beruško. Vrátím ti tu knihu. Mohla bys náš vrátit domů?" "Ale jistě."

Marinette

"Počkejte tu prosím chvíli. A vy tři za mnou." Na terase mi vrátili mirákula. Chloé jako první a Alya s Ninem poté. "Díky za pomoc. Tak já jdu. Zatím nic neříkejte. Vyřídím jim to sama. Štěstíčko! Kouzelná Beruška!"

"Tikki, Kaalki spojte se. Odlet! Tak pojďte." O pár vteřin později jsme se ocitli před branou Agrestovic domu. "Tak pojď Beruško. Vrátím ti rovnou knihu." Vešli jsme dovnitř a zastavili se u obrazu Emily Agreste. Pan Agreste tam něco nacvakal a už byl sejf otevřený. Vyndal knihu a podal mi ji. "Děkuji. Nashledanou." 

Za rohem jsem se odtransformovala. "Tikki, jdeme za mistrem."

"Dobrý den mistře. Tady máte zpět mirákula. Včelí, liščí, pro vás želví, také motýlí a paví. A tu je kniha. Lišaj s Mayurou jsou poraženi. Byl to Gabriel Agreste se svou asistentkou Nathalie. Chtěli vrátit život Emily Agreste. Nakonec jsme jim to rozmluvili. Mirákula jsou zpět." "Děkuji Marinette. Mohla by ses tu ve čtvrtek v deset hodin zastavit s Kocourem? Rád bych něco probral." "To my také. Zjistili jsme své identity. Ale teď po porážce Lišaje to je jedno. Vrátíme vám mirákula a budeme žít svůj život jako dříve." "To nevadí Marinette. Ale stejně se tu zastavte." "Zastavíme. Nashle."

Nakonec jsem se dostala zpět k ostatním. "Tak pojď Kocoure. Odtransformujeme se. Musíme na snídani."

Přišli jsme k ostatním. "Beruška tu není?" "Není Alyo. Asi si chce odpočinout po náročném boji. Jdeme na snídani?" 

Dopoledne jsme byli u vody.  Pak následoval oběd.

"Ahoj všichni." "Jé Beruška. Povíš nám, co se stalo?" Zeptala se Alya. "Asi budu muset." Alix mě přerušila. "Počkej Beruško, není tu Marinette. Dojdu pro ni." "Nikam nechoď Alix. Marinette v pokoji není." "Ale vždyť, když není v pokoji, tak kde? Máme přece být tady nebo na pokoji." "Tikki, teček dost!" A už jsem byla Marinette. Jejich překvapené pohledy stály za to. "Ma-ma-mari-nette t-ty j-jsi B-be-beru-ška!" "Ano Alyo, jsem Beruška. A teď už vám konečně řeknu, co se stalo. Lišajovu identitu už všichni víte. Nakonec jsme ho s Kocourem porazili. No, spíš jsme si s ním promluvili. Někteří ví. Identity superhrdinů zůstanou dál tajné. Stačí, že víte tu mou, i když byste neměli vědět ani tu. Promluvili jsme si a nakonec nám dal obě mirákula. Takže už nebudou žádné útoky. A to je všechno." "Děkujeme Marinette. Víš, kdo je Kocour?" ""Kocour je tady celou dobu slečno." To se ozval Adrien. "Adriene? Jsi snad ty Kocour?" "Ano slečno." "Nerada vás přerušuji, ale měli bychom se domluvit na zítřku. Bude výlet. A pozítří před odjezdem nám vy dva povíte podrobnosti. A teď se pohodlně usaďte. Právě začíná další díl Berušky a Kocoura."

Jsme na mole. Téměř poslední koupání. Odpoledne si všichni užili v klidu a míru. A najednou byl večer a s ním i čas na večeři. 

"Pojďte, je čas na diskotéku." Všichni si ji užili. A pak už byl čas jít spát.

Ahoj, tak jsem tady s novou kapitolou. Protože se jejich čtrnáctidenní pobyt v Chorvatsku blíží ke konci, rozhodla jsem se pro druhý díl. Tentokrát se vrátíme do Paříže. Bude to samozřejmě navazovat. Očekávejte tak dvě nebo tři kapitoly do konce. Název druhé knihy se dozvíte už brzy. Mám už pár nápadů na pokračování. A ještě jedna věc. Bude nejméně jedna bonusová kapitola. V té, kterou mám momentálně na mysli, budou fotky prostředí.

A teď úkol pro vás:

1) Nějaké zvláštní přání na fotku? Protože tam pojedu, budou to mé vlastní fotky, takže když by měl někdo zájem o nějakou speciální, napište. 

2) Druhá kniha bude mít také název Hrdinou na plný úvazek. Abych odlišila tyto dvě knihy, chystám se přidat nějaký název k této části. Doufám, že si rozumíme. Pro příklad: Harry Potter a kámen mudrců. Harry Potter = Hrdinou na plný úvazek. Kámen mudrců = to, co vymyslíte. Jsem tak trochu bez nápadů na vhodné jméno. 

Budu ráda za hvězdičku nebo komentář. 

Díky

Lucy