Han.

Chapter 1

Sledovala jsem svůj odraz v zrcadle, když jsem si upravovala svoji ofinu. Tohle nebude fungovat. Zasténala jsem a povzdechla si. Moje zatracená spolubydlící onemocněla a teď pro ni musím dělat všechny ty kraviny. Měla bych studovat nebo přemýšlet nad svojí budoucností. Bohužel se musím, ale postarat o někoho, kdo po sobě neumí ani uklidit. Zahodila jsem hřeben do umyvadla a znovu zničeně zasténala, kašlu na to. Své vlasy jsem nakonec uvěznila v drdolu. Je mi jedno jestli je to neprofesionální, tohle stejně není můj projekt, když už u toho jsme. Naposledy jsem se na sebe koukla do zrcadla, vypadám tak jako vždy. Byla jsem bledá, ale to je tím, že jsem pořád uvnitř a studuji.

Hy je moje spolubydlící a dnes se rozhodla, že sroste s gaučem společně s kapesníky. Což znamená, že její dlouho domluvený rozhovor měl být v háji, co by dělala kdyby mě neměla.Byl to velký podnik v Seolu ( kdyby náhodou je to město v Korejské republice ) , jelikož nejsem jako výměnný student odsud, tak jsem o nich ještě v životě neslyšela. Je to nějaký obchodní magnát , měla v plánu dělat rozhovor s CEO (výkonný ředitel obchodní společnosti a jiných organizací) v řadě pro školní časopis. Nabídla jsem se jí jenom ze slušnosti.Nečekala jsem, že moji nabídku opravdu přijme. Měla jsem dnes pracovat, ale místo toho musím jet do Seolu a mít rozhovor s nějakým budoucím CEO. Tento rozhovor nemohl být ani přesunut na jiné datu, protože má plný svůj rozvrh a Hy měla to štestí s ním mít rozhovor.

Hy byla na gauči zabelená v růžové dece. Mojí dece.

,, Mc, omlouvám se ti tak hrozně moc, ale tenhle rozhovor mám domluvený už rok dopředu a kdybych jím zavolala na změní data, tak by to zrušili úplně" řekla a udělala na mě štěněčí pohled.

,, Vážně je to v pořádku Hy, chápu proč ti na tom tak záleží. Neměla by jsi být spíše v posteli ? A taky mojí deku vyper prosím, nechci ještě něco chytit "

S přikyvováním si stoupla z gauče a podala mi desky s papíry,, Tady más otázky na kterého se zeptej, ale klidně se ho zeptej i na něco ty a taky si ten rozhovor nahrávej a nezapoměň taky si dělat co nejvíc poznámek, abych toho měla opravdu dost"

,, Hy absolutně nic o něm nevím , jsem jenom výměnná studentka vzpomínáš? Do teď jsem ani nevěděla, že tato společnost existuje "zamumlala jsem bezradně a vzala si od ní papíry.

,, Ty otázky ode mě ti napoví, hlavně ať je to nějaké nápomocné. Ale teď už běž! Ta cesta chvíli zabere a řidič už dávno čeká"

,, Dobře, dobře už jdu "

,, Ještě jednou ti děkuji Mc, jako vždy jsi moje hrdinka"

Přez rameno jsem si dala svoji kabelku a u dveří naposlední chvíli zamávala. Nevěřím tomu, že tohle dobrovolně dělám.

Řidič byl už napjatý. V Seoulu jsem byla pouze jednou, když jsem se sem dostala. Auto tady nemám, ale moje spolubydlící ano. Ta ale řekla, že bude bezpečnější mít nějakého řidiče. Cesta byla tichá , skoro žádný oční kontakt.

Dorazilili jsme k budově, je o dost větší než jsem si myslela. Vešla jsem dovnitř a zastavila se až u recepce.

,, Jsem tu na pohovor s panem Hanem, jmenuji se Zoe Niven a jdu místo Gin Hy "

Slečna za stolem pouze přikývla a hned začala někomu telefonvat. Teď když se tady tak dívám, měla jsem vybrat jiné oblečení, tohle bylo nevhodné. Ale na moji obranu tady nemám tolik formálního oblečení. Mám na sobě pouze svetr a sukni, teď když nad tím tak přemýšlím, Hy mi mohla půjčit nějaké její oblečení.

,,Slečna Gin byla očekávana. Prosím podepište se a běžte do výtahu po pravé straně, tam vyjeďte na nejvyšší patro " řekla s milým úsměvem na své tváři.