WHO I AM?✔️|1|{Avengers FF}

#8

Loki se jen pousmál a mi si stoupli na svá místa.

,, Vychutnám si tvojí smrt" Řekla jsem a pousmála se. On se zamračil.
Najednou jsem si všimla že za ním sedí připoutaní Avengers. Nejspíš mě nepoznali v tom obleku.

,, Nemůžeš vyhrát nad bohem!" Řekl s celkem odvážným hlasem.Bože on je tak naivní? Takže on si myslí že on může mít v kole schopnosti tak proč ne i já?

,,Já možná ne, ale já jo!" Zakřičela jsem a proměnila se do svý kůže a všichni stichli jako by Loki chcípl, taky že brzo chcípne. Tonymu se do očí valili slzy, věřím že kdyby mohl tak by křičel. Loki se jen pousmál jako postich kterej je a zaůtočil na mě... Nevím jaké má schopnosti ..telekinezí jsem ho shodila na zem, pak jsem se k němu rozeběhla a dávala mu pěstí za pěstí.

Najednou na mě skočil a začal mě škrtit. Myslela jsem si že to je můj konec. Už jsem viděla jak mě vtahuje temnota. Mojí pozornost získal Tony... Z očí mu tekli slzy. Nemůžu umřít... pro něho, pro Avengers!

,,MUFLONE!" Řekla jsem a odhodila ho asi dva metry daleko. To už jenom visel ve vzduchu, mávl rukou a zmizel. najednou mě začala strašně bolet hlava. Ten parchant je v mí hlavě! Nevidržela a zažala jsem křičet. Začalo mě bolet celý tělo... vzpoměla jsem si na Hydru... na to jak do mě dávali ty séra.

Ale najednou mi došlo, že vždycky jsem to nějak přežila, vždycky jsem se sebrala a dokázala dýchat. Vždycky jsem přemohla bolest. Pokaždý a nějakej Muflon to nezmění! NE DNES! Začala jsem tak křičet že mi začali modře svítit oči. Všechny objekty se zvedli a začali se vznášet. Já se Lokimu musím dostat do hlavy! Proč je tady vždycky ta temnota která mě přitahuje... Chci bez bolestnou smrt... a ne aby mě zabil nějakej Maflon! Mojí hlavou mi projížděli špatné vzpomínky, a Loki vytvářel nové...třeba že zabil Tonyho... To nedovolím. Začala jsem se soustředit na ty dobré vzpomínky. Když jsem se poprvé objala z Tonym. První polibek s Peterem. No. Nevím jestli je tuto nejlepší vzpomínka. Všechno bylo s Avengers nebo ze Sarah... Lokimu se moje tělo začalo vymikat kontrole, najednou jsem ho vykopla z mé hlavy a začala se soustředit abych ho mohla ovládnout. Snažil se mě vyhodit ale mě se pořád hlavou promítali moje dobré vzpomínky.

Podařilo se mi ze všech mích sil se dostat do Lokiho hlavy, celé moje tělo mě bolelo. Zvedla jsem se jako on. Vzala klíč který jsem měla jako přívěšek a odemkla Avengers. Moje mysl se vrátila  zpět do mého bezmocného těla.

Viděla jsem temnotu, ale světlo už tu nebylo... slyšela jsem jak někdo volá moje jméno, cítila jsem jeho slzy... každý dotek. chtěla jsem říct že jsem v pohodě ale jediné co se pohlo bylo moje tělo v té temnotě... Mohla jsem jít do té temnoty ale nic jiného... ale udělala jsem svoje rozhodnutí...

Něčí boj končí, a něčí začína, někdo umírá a někdo se po prvé kouká na svět. Moje volba byla jasná. Vždycky máš člověka který tu pro tebe je, bojuj pro něj do posledního dechu. Bojuj za jeho život, každý život je k ničemu. Někdo může mít peníze, slávu. Já byla ignorantní masovej vrah, a teď toho lituju. Vzpomínám na svoje oběti. Nejde žít když ti umře někdo koho miluješ... zemřu pro větší dobro. Myslela jsem si že jsem nezastavitelná, nesmrtelná... ale nikdo není... Když najdete člověka který vám přinese světlo do života už od začátku víte že by ste pro něj i zemřel. Obětoval se... Každý člověk v sobě má to dobré ale i to špatné. Můj život začal s ním ale skončil  s ním protože jsem ho milovala nade vše. Bylo to moje světlo v mé temnotě. Naučil mě milovat když ve mě někdo nevěřil. Budu tu s ním vždycky, nezáleží na tom jestli tu s ním budete navždy nebo jenom na den. Záleží na tom že jste s ním...