Nic jsem teď nechápala, nic nedávalo smysl. Když jsem vylezla z Peterovo hlavy tak se mi udělalo špatně. Co se se mnou děje? Ach... půjdu radši do pokoje a nechám tady Tonyho chrnět! Cestou do pokoje se mi zatočila hlava a zase se mi zjevili ty věci. Výhra, Temnota, Prohra a smrt. Měla bych zjistit co to znamená. Půjdu si zaplavat a vyčistit si hlavu. Řekli mi že jsem podchlazená, ale mě je vážně dobře!
V bazénu jsem si dala pár koleček ale stejně se mi vrtalo hlavou co se děje. To chce yogu! Jo to mě určitě uklidní!
Nebo možná taky ne. Tak jo co by mě mohlo uklidnit? Dám si kávu! To je ono! Ne, ještě líp půjdu s Nat a Wandou na kávu. Hned jsem běžela za holkama se zeptat jestli se mnou nepůjdou na kávu. Oni souhlasili ale Nat na mě nějak divně koukala. Je trochu divná... Nestalo se jí něco? Včera byla v pohodě. No co, jdu se obléct. Vzala jsem si na sebe černý crop s modrýma pruhama a černý roztrhaný kalhoty.
Šla jsem do kuchyně, kde jsou všichni? Divné... rozhodla jsem se jít projit po chodbě ale stále jste slyšeli jenom moje kroky. Nikoho jiného, viděla jsem dva týpki. Který si o něčem povídali, najednou jako bych se zbudila v kavárně. Co se se mnou zase stalo? To je divný pocit. Nat se mě ptala odledně Petera, přišlo mi to divné. Pak jsme si trochu povídali o životě, prostě holčičí kecy.
Šli jsme domů a já si hned lehla do postele uslyšela jsem jak někdo klepe na dveře. Řekla jsem vstupte a proktoutila očima. Co tu dělá Parker? ,,Ahoj" Řekl z milým hlasem. odpověděla jsem mu taky pozdravem to si dokážete představit. Sedl si vedle mě na postel a koukal na mě. Poslední dobou se chová strašně divně.
Najednou jsem v jeho očích neviděla Petera, tedy měli jinou barvu. Co se tu děje? On mě prankuje? ,,Miluju tě Starková" Okay tak tohle už je divný... tohle není on! ,,Ať si kdo si vylez z Peterovo hlavy! Slyšíš mě?" Najednou jako by se změnil Peterovo výraz a- barvu očí měl zase normální.
Strašně mě začala bolet hlava, něco mě přitahovalo. Jasně no tak to se ti nepovede.
1.Do hlavy se mi nedostaneš.
A chceš vědět proč.... AU! TO BOLÍ! NECH TOHO! Nevím co se děje ale z bolesti křičím. Peter na mě koukal a ostatni Avengers přiběhli do mého pokoje. Já z postele spadla na zem a Tony mě hned vzal do ruky. Teď už jsem necítila svoje tělo jen jsem věděla jak se hýbe. Jako by mě někdo ovládal. Musím toho někoho dostat z mí hlavy. Cítila jsem jak se mě to snaží zabít. No tak to ne baby na to sis vybrala špatnýho člověka. Když jsem byla v Hydře naučila jsem se bránit proti všem aby mi nevlezli do hlavy. A tobě to taky nepůjde. Začala jsem brát kontrolu nad míma nohama. Když se to povedlo tak nad rukama. Nejspíš jsem neměla tep. Nakonec jsem otevřela víčka a tím jsem získala plnou kontrolu nad mím tělem. Viděla jsem jak se ze mě ten někdo vytrácí.
Tony mě hned objal. Peter už byl pryč. ,,Jak dlouho jsem nereagovala?" Zeptala jsem se a nadzvedla obočí, jeho skleněné oči na mě jenom koukali divným pohledem. ,,Celou Hodinu.." Já-já byla celou hodinu bez tebu? Jak je možné že teď teda žiju?
Musím zjistit co po nás jde, ale připadá mi to tak že ten někdo si s náma jenom hraje protože když se dostal do hlavy mě tak by mohl vybouchnout celej Tower. A o to se bojím. Musíme přijít na slabinu toho dotyčného. Tak jo jdeme hledat nějaký informace. V kadždých filmech to najdou ve školní knihovně. Teď jsou prázdniny tak to bude prča.
Oblékla jsem si černé oblečení a zavolala mé kamarádce Sarah. Řekla že se sejdeme u nejbližší kavárny, tak jsem v 1:00 ráno vyrazila aniž by si mě někdo všiml. Musím si dávat pozor, dokonalej způsob aby mě někdo napadl. Šla jsem temnýma ulicema a nikde nikdo. No jak by asi někdo nikde byl když je jedna hodina ráno? Došla jsem ke kavárně a Sarah už tam byla. Objali jsme se, nevím jestli jsem to zmiňovala ale jsme nejlepší kamarádky, máme toho hodně společného.
Rozbili jsme okno od knihovny a šli do školy. Páni, prázdniny a škola! Hmmmm jsme cool! Hned jsme začali hledat knihu. Začala mě přemáhat bolest hlavy. Nevím co to je ale jako by mi někdo chtěl něco ukázat. Co to je? To je ta kniha! Jmenuje se: Tajemství šedé bitvy
Musím to najít! Kde si zlato, no tak! Ty debilní smradlavá kniho kde si! ÁÁÁÁÁÁ tady si! Najednou nás obklíčili Avengers ale nevím proč, poslední co si pamatuju je tma. Ta tma kterou zažívám pořád! Objevila jsem se připoutaná k židli, Wtf? Co jsem provedla? Do vnitř vběhla Wanda z obvázanou rukou a řvala ,,To ona mě postřelila!" Všimla jsem si jiné barvy jejích očí, ale ne!
Shit, Shit! Okay někdo zapoměl že ovládám Telekinezi, tím jsem rozvázala provazi a dostala se z nich. Věděla jsem že nemám moc času protože za tím oknem někdo bude. Tak jo musím se jí dostat do hlavy, Je to Wanda! Takže se soustřeď, nesmím jí ublížit.
Ocitla jsem se někde v bílém prostoru, viděla jsem Wandu která byla obvázaná do něčeho co pálilo, okay tady mi nefungujou schopnosti. Takže jí z toho musím vymotat vlastno ručně. Někdo se mě odsud snaží dostat, musím rychle! Je mi jedno že to pálí! Rychle jsem to vzala do ruky a začala vymotávat, když jsem jí vymotala už mi tekla krev z nosu. Vylezla jsem z její hlavy a hodila s sebou o zem, někdo se ke mě rozeběhl a vzal mě do náruče, to je to poslední co si pamatuju.
Zbudila jsem se na své posteli a vedle mě byla Wanda. Posadila jsem se a ona mi řekla jak moc jí to mrzý a tak dál. ,,Nebyla to tvoje vina" Najednou mě něco napadlo. Ta kniha bude jenom kopie, nikdo by nedal takovou knihu která dokáže porazit někjakého mocného tvora do školní knihovny. Ale došlo mi ještě něco jiného. Přitahuju to... musím odsud zmizet nebo někomu ublížím. Řekla jsem Wandě že si dám sprchu a ona odešla. Na lísteček jsem napsala.
,,Promiňte že vám to neříkám do očí, ale musím odejít. Přitahuju určité zlo a musím získat knihu ve které je jak jí porazit, prosím nemarněte váš čas na tom mě vypátrat. Přijdu až bude pravý čas. Všechny vás miluju víc než sebe, i dokonce tebe Steve. Tati, je mi to moc líto. Jediné co chci je aby si byl šťastný. Nebude to lehké ale budeš muset. Děkují že jste do mě vložili vaší důvěru, děkuju že jste tu pro mě byli. Zbohem."
Dopsala jsem to ze slzama v očích a odešla...
ČTEŠ
WHO I AM?✔️|1|{Avengers FF}
Action•|I Said I Can Do It|• Nezná své jméno, chce vědět svůj původ ale všechno co ví jsou její chyby. Ty výkřiky a prosby. Najít někoho na kom jí bude záležet bude těžké. Ale ještě těžší bude najít někoho komu na ní záleží. -E.Š.
