Můj příběh začínal tím, jak jsem musela přestoupit z Krásnohůlek do Bradavic.
Můj bratr Draco Malfoy nastupoval do pátého ročníku a já taky.
Nastoupili jsme s Dracem do Bradavického expresu.
,,Hele bráško, není tamto ten tvůj slavný Harry Potter? O kterým jsi mi vyprávěl?"
Kývla jsem Potterovo směrem.
,,Jo je. Měla by ses od něj držet dál, pokud tě Moudrý klobouk nezařadí do Nebelvíru."
Zakřenil se a Crabbe s Goylem, kteří šli za námi,
se zasmáli.
,,Moc vtipný. To už bych se nechala raději vyloučit, než kdybych musela být v Nebelvíru."
Uchechtla jsem se a prošli jsme kolem Zlaté trojky.
Všimla jsem si jejich překvapeného pohledu, zřejmě nevěděli, že má Draco sestru.
Uběhlo několik hodin a seděli jsme u zmijozelského stolu.
,,Já jsem ti říkala, že otce a celý náš pradávný rod nezklamu."
Mrkla jsem na Draca, který se vítězně ušklíbl.
Celý velký sál si o nečem šeptal a studenti z ostatních kolejí se na mě dívali.
,,Asi budeš letos hodně řešené téma, ségro."
Špitl mi Draco a já jsem jen pokrčila rameny.
,,Alespoň mě tu budou všichni znát. Tak jako tebe."
Napila jsem se a dala jsem si do pusy další sousto.
Jídlo tady měli opravdu vynikající.
Rozhlédla jsem se po síni a všimla jsem si, že se mým směrem dívá Potter z nebelvírského stolu.
Povytáhla jsem tázavě obočí, a když si všiml, že jsem ho zaregistrovala, otočil se zpátky ke svým kamarádům.
,,Nechápu, proč na tebe Potter čumí."
Zamračil se Draco a já jsem se zakřenila.
,,Třeba je až moc zvědavý."
Řekla jsem pobaveně a sledovala jsem, jak na to Draco zareaguje.
Protočil očima a podíval se Potterovo směrem otráveně.
,,Já si to s nim vyřídím."
Zamyslela jsem se, protože ho opravdu nesnášel a nechtěla jsem, aby mu Potter něco udělal.
Položila jsem svou ruku na Dracovo rameno a ušklíbla jsem se.
,,Pán Zla se ho nechce zbavit jen tak, je pro něj hrozbou a vážně nechci, aby ti něco udělal."
Zašeptala jsem mu a Draco jen nakonec přikývl.
Spokojeně jsem se usmála a když se schylovalo k pozdnímu večeru, odešli jsme do zmijozelské koleje.
Na pokoji jsem byla s Pansy Parkinsonovou, která byla moc fajn.
,,Tvůj brácha je vážně skvělej, nevíš jestli někoho má?"
Zeptala se mě a já jsem se kvuli té představě zasmála.
,,Ne nemá. Tobě se líbí?"
Zeptala jsem se jí a lehla jsem si do své postele.
Na sobě jsem měla teplé a bavlněné pyžamo.
,,Doufám, že mu to neřekneš. Ty jeho oči jsou tak dokonalé, ještě jsem takové neviděla.
A je v našem Zmijozelu nejoblíbenější."
Ušklíbla se na mě a taky si lehla do své postele.
,,Neboj se, když jde o tebe tak to udržím v tajnosti.
Jenže, mému bráchovi to jen tak nedojde.
Musíš s ním trávit víc času."
Poradila jsem jí a zhasla jsem svou lampičku.
,,Nejspíš máš pravdu. Všimla jsem si, jak po tobě kouká Blaise Zabini. Líbí se ti?"
Vykulila jsem nevěřícně oči a dala jsem si svůj pramínek vlasů za ucho.
,,To myslíš vážně? Vždyť je moc hezkej."
Ušklíbla jsem se na ní a Pansy se usmála.
,,Tak to s ním zkus!"
Nikdy jsem tak vysokého a hezkého černého kluka neviděla, netušila jsem, že by se mi takový typ mohl líbit.
,,Tak dobrou noc."
Řekla a já jsem se pousmála.
,,Dobrou."
Přikryla jsem se peřinou a ponořila jsem se do světa snů.
Druhý den ráno jsme měli ve velké síni snídani.
Sedli jsme si s Pansy, Dracem, Crabbem a Goylem ke zmijozelskému stolu a nandala jsem si palačinky s javorovým sirupem.
,,Jak se těšíš na hodinu lektvarů? Máme jí s Nebelvíry."
Zašklebil se Draco a já jsem byla trochu v šoku.
,,No tak to se netěším vůbec."
Uchechtla jsem se a podívala jsem se k nebelvírskému stolu.
,,Alespoň poznáš Pottera s tím zrzkem a Grangerovou."
Řekl Blasie Zabini znechuceně a podívala jsem se na něj soucitně.
,,Určitě zažiju zajímavé lektvary."
Ušklíbla jsem se a Blasie Zabini se na mě usmál.
Nasnídali jsme se a všichni jsme odešli do
laboratoře.
Poslouchala jsem profesorovo Křiklanovo výklad.
Když nám zadal úkol a rozdělil nás do dvojic s někým z Nebelvírů, myslela jsem si, že chce zkoušet naše nervy a trpělivost.
,,Já připravím přísady a ty si přečti postup."
Řekl mi Potter a začal na naší lavici nosit jednotlivé přísady do Amorovo šípu.
Protočila jsem oči a rozevřela jsem si učebnici.
,,Jsi si s Malfoyem opravdu podobná."
Uchechtl se a podíval se mi do očí.
,,Asi to bude tím, že jsme s Dracem příbuzní."
Odsekla jsem.
Neměla jsem chuť si s Potterem povídat,
ale musela jsem uznat, že má na míchání lektvarů talent.
,,Jasně."
Pobaveně se usmál a já jsem se věnovala raději lektvaru.
,,Čekal jsem, že ti to vůbec nepůjde."
Zašklebil se, když jsme lektvar dodělali mezi prvníma.
,,Čekala jsem, že budeš tak otravný."
Uchechtla jsem se a odfoukla jsem pramínek vlasů z čela.
Všimla jsem si, jak protočil očima, a tak jsem se pobaveně usmála.
Profesor Křiklan nám lektvar zkontroloval a uznal, že jsme ho namíchali až nebezpečně správně.
,,Teď ho můžeš Zabinimu nalít nenápadně do čaje."
Naklonil se ke mně, aby nemusel mluvit nahlas a zasmál se.
,,Cože?"
Podívala jsem se na něj zmateně a začala jsem si myslet, že Pansy něco vykecala.
,,Slyšel jsem, že si všichni ze Zmijozelu všimli, jak po sobě koukáte."
Řekl a zkroutil úsměv do úšklebku.
,,Možná, že to tak je."
Pokrčila jsem rameny, jako kdyby mi na tom vůbec nezáleželo.
Odešla jsem za Dracem a po hodině jsme odešli do velké síně.
,,O čem jsi s Potterem mluvila?"
Zeptal se mě Draco dychtivě.
,,Promiň, ale nemusíš vědět všechno."
Nechtěla jsem, aby můj brácha věděl,
že se s Blasiem k sobě celkem máme.
Pokud to tak vůbec bylo, protože se mi jenom líbil.
,,Jsem tvůj bratr, Cisso.
Oslovil mě a já jsem se jen zasmála.
,,Věř mi, o nic nejde."
Uklidnila jsem ho a vešli jsme do velké síně.
,,Má ale dokonce stejnou povahu!~"
Uslyšela jsem Potterův hlas a tak jsem se otočila jeho směrem.
,,Proč se o mně krucinál baví-?"
Uklouzlo mi z úst a uvědomila jsem si, že jsem to řekla nahlas.
,,Proč tě to zajímá?"
Zeptal se mě Draco nevrle.
