Malfoyova sestra

Prasinky

,,Zajímá mě to proto, že se mě to týká."
Ohradila jsem se a založila jsem si ruce na prsou.
Draco kývl na Crabbea a Goyla a rozešli se k Zlaté trojce.
,,Ahoj Narcisso, nechceš-"
Přišel ke mně Blasie Zabini ale odbyla jsem ho.
,,Počkej."
Odešla jsem za Dracem a jeho kumpány.
,,Já jsem s ní nic neřešil, Malfoyi!"
Křikl Potter na mého bráchu, který vypadal tak, že mu už ruply nervy.
,,Tak si jí už nikdy neber do pusy!"
Protočila jsem oči v sloup.
,,U merlina, nech to být a pojď jinam, všichni se na nás dívají."
Řekla jsem mu a někdo z Nebelvíru se uchechtl.
,,Fakt k popukání."
Řekl Draco sarkasticky a otočil se k odchodu.
,,Měl jsem za to, že máš ráda hádky a drama."
Podíval se na mě Potter a prohrábnul si rukou jeho úhlové černé vlasy.
,,Ne všichni Zmijozelové jsou takový, jaký by měli být."
Mrkla jsem na něj a pak jsem se styděla za to, co jsem řekla.
,,Možná máš pravdu."
Pousmál se na mě a já jsem radši odešla.

,,No, ještě jsem to nedopověděl. Chtěl jsem tě pozvat do Prasinek. Šla bys?"
Zeptal se mě Blasie Zabini a já jsem se ohlídla za Potterem, který udělal to samé.
Je docela pěkný, jen je škoda, že s ním nemůžu nic-
U merlina, Narcisso. Na co to myslíš?
Hned přestaň a vrať se do reality.
,,Tak co na to říkáš?"
Vytrhl mě z přemýšlení Blasie Zabini.
,,Hm? Na co?"
Zeptala jsem se ho zmateně, nevěděla jsem o čem mluvil.
Uchechtl se a zopakoval mi to.
,,Půjdeme do těch Prasinek?"
Zeptal se znovu a já jsem se uchechtla.
,,Jo, jasně. Mohlo by to být fajn. Mám chuť na Máslový ležák a ty?"
Blaise Zabini se usmál a přikývl.
,,Mám to stejně."
Zasmála jsem se a přátelsky jsem do něj drcla.

Přišli jsme do hospody U třech košťat v Prasinkách.
Atmosféra tu byla opravdu okouzlující.
,,Tohle jsme v Krásnohůlkách vůbec neměli."
Ušklíbla jsem se na Blaise, který nám objednal dva Máslové ležáky.
,,No vidíš. Já třeba o Krásnohůlkách kromě toho, že tam jsou vážně hezký holky, vůbec nic nevím."
Uchechtl se a já jsem se zašklebila.
,,No, je to obrovský palác. Řeknu ti alespoň historii."
Mrkla jsem na něj a napila jsem se z Máslového ležáku.

,,V malebné francouzské krajince, blízko moře, tam, kde vane teplý vánek stojí známá škola čar a kouzel. Její jméno je Krásnohůlky. Před více než tisíci lety ji založila jedna z nejznámějších čarodějek Francie- Evelína de Krásnohůlkois.
Mezi kouzelnickým lidem byla velice oblíbená nejen kvůli své kráse, ale také kvůli svému neustálému boji proti zlu a černé magii. Díky Evelíniné popularitě se její škola stala velmi žádanou a začala ji navštěvovat spousta žáků.
Krásnohůlky se nedělí na žádné koleje jako třeba Bradavice,ale mají také svůj přijímací rituál. U každého žáka se ověřují kouzelné schopnosti tak, že svojí hůlkou namíří na kouzelný krásnohůlský rubín a pokud v něm zasvítí červené světélko, žák je přijat. Tento zvyk vynesl škole erb- dvě zkřížené hůlky s červenými jiskrami."

Dopověděla jsem a uchechtla jsem se.
Blaise Zabini byl rozkošný, když pozorně a zadumaně poslouchal.
,,Wow. To jsou fakt kouzelné dějiny Krásnohůlek."
Vydechl a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho.
,,Všiml jsem si, jak si ho často zandaváš."
Ušklíbl se a já jsem se trochu začervenala.
Ucítila jsem na sobě z povzdálí něčí pohled.
Rozhlédla jsem se a uviděla jsem, jak se na nás dívá Potter, Grangerová a Weasley.
Odtáhla jsem od sebe Blaise Zabiniho, který se zatvářil poněkud zmateně.
,,Udělal jsem něco špatně?"
Zeptal se mě a já jsem jen zakroutila hlavou.
,,Ty nic, jen je to tu nevhodné."

Po večeři jsem odešla z velké síně a na astronomickou věž.
,,Draco? Ty jsi tu taky?"
Uchechtla jsem se a Draco se ušklíbl.
,,Jasně, že jsem. Je to moje oblíbené místo."
Došla jsem k němu a opřela jsem se o zábradlí.
,,Kde jsi byla?"
Zeptal se mě.
,,Noo, byla jsem s Blaisem v Prasinkách.
Hádej koho jsme potkali."
Ušklíbla jsem se.
,,Hm, to fakt nevím."
Řekl zamyšleně a uchechtl se.
,,Pottera, Grangerovou a Weasleyho.
Byli v hospodě U třech košťat."
Protočil očima a všimla jsem si, jak mu přešla dobrá nálada.
,,To jsem fakt vědět nepotřeboval. Poslední dobou se Harrymu honí něco v hlavě. Jako kdyby nás v něčem podezříval. "
Pokývala jsem hlavou.
,,Taky jsem si všimla, jak se na nás díval."
Objala jsem Draca a poušklíbla jsem se.
,,Neboj, Pán Zla s tím něco brzy udělá."
Přikývl a uchechtl se.
,,To doufám. Uvidíme se ve zmijozelské koleji, ségro."
Řekl a nechal mě tam samotnou.

O něco později se začalo stmívat a uslyšela jsem, jak si to někdo kráčí po schodech na astronomickou věž.
,,Malfoyová?"
Promluvil a já jsem poznala, že to byl Harry Potter.
,,Potter?"
Povytáhla jsem tázavě obočí a podívala jsem se na něj.
,,Slyšel jsem, jak se s Malfoyem bavíte. Tak nevím, jestli nejdu nevhod."
Protočil očima a já jsem doufala v to, že neslyšel nic o Voldemortovi.
,,Ty jsi nás špehoval?!"
Odsekla jsem a založila jsem si ruce na prsou.
,,Jen jsem šel kolem."
Pokrčil rameny a přešel k zábradlí, aby se podíval na krajinu kolem Bradavic.
,,Aha...no myslím si, že bych už měla jít za bráchou."
Řekla jsem a chystala jsem se k odchodu.
,,Proč bys chodila? Já nekoušu. Pokud se teda nebudeš chovat arogantně a namyšleně."
Přeměřil si mě pohledem a zasmál se.
,,Hahaha. Co by jsi udělal, kdybych taková fakt byla?"
Zeptala jsem se sarkasticky.
,,Pravděpodobně nic. Nemůžeš jen tak z ničeho nic změnit člověka, který je zevnitř úplně shnilý."
Protočila jsem očima, zřejmě narážel na mou rodinu.
,,Slyšela jsem, že jsi málem skončil ve Zmijozelu. Podle toho co říkáš, k nám nemáš moc daleko."
Usmála jsem se na něj sarkasticky a než jsem odešla, uslyšela jsem jeho dost hlasitý povzdech.

,,U merlinových vousů! Kde jsi byla tak dlouho? Nemohla jsem si s nikým povídat!"
Vtrhla do našeho pokoje Pansy a já jsem se jen ušklíbla.
,,Na astronomické věži. Byl tam větší klid, víš?"
Dokud tam nepřišel Potter.
Pomyslela jsem si a uchechtla jsem se.
S Pansy jsme si chvíli povídali a pak jsme se šly do po jedné umýt a udělat večerní hygienu.
Převlékla jsem se do pyžama a zalehly jsme každá do své postele.
Usnula jsem až pozdě v noci, protože jsem musela nad Potterem přemýšlet.