,,Je to riskantní, bojím se, že bych tě akorát ohrozila."
Stiskla jsem rty k sobě a podívala jsem se do jeho smaragdových očí.
,,Na to teď nemysli, přece nás nemůžou rozdělit."
Naléhal a já jsem se čím dál tím víc cítila beznadějně.
Pohladila jsem ho jemně po tváři a pousmála jsem se na něj.
Tak moc mi jeho smaragdově zelené oči chyběli, díky nim byl jeho pohled tak intenzivní a nenahraditelný.
Nadechla jsem se a přemýšlela jsem o tom, co by se stalo, kdybych se Smrtijedem nestala.
Moje rodina pro mě znamenala hodně a nechtěla jsem skončit jako Sirius Black, kterého vydědili.
,,Mrzí mě to, ale vážně jsem nepočítala s tím, že se zamiluju do Harryho Pottera."
Pousmála jsem se a Harry se uchechtl.
,,V Bradavicích tě překvapí ledacos."
Odpověděl a přivinul si mě do srdečného objetí.
,,Musíme si dávat pozor, Harry."
Špitla jsem mu do ucha, nechtěla jsem před ním tajit, že se také stanu Smrtijedem, ale myslela jsem si, že mu to už došlo.
,,Já vím, ale chci si s tebou užít co nejvíce času."
Usmál se na mě a já jsem mu úsměv oplatila.
Položil mi jeho rty na moje, aby mě mohl políbit.
Polibek jsem mu oplatila a prohrábla jsem mu rukou jeho uhlové černé vlasy.
Chvíli jsme se líbali, dokud nás nevyrušili dvojčata Weasleyovi, kteří šli kolem.
,,Ale ale, jsou tu nějaké hrdličky."
Zasmál se Fred a George se pobaveně uchechtl.
,,Nebude tě za to Malfoy mlátit, Harry?"
Dodal George a oba se opřeli o zeď Sovince.
Odtáhla jsem se od Harryho a Harry si rukou setřel rty.
,,Eh... doufám, že to Ronovi a Hermioně neřeknete. Nevím, jak by zareagovali."
Podíval se na ně prosebně, trochu se mě to zase dotklo, ale myslím si, že mu bylo stejně, když to zjistil Draco a Snape a zakázali nám to.
,,Neboj, máme pusu na zámek."
Řekli oba dva zároveň a přeměřili si mě pohledem.
,,Určitě jim to řeknu, ale až bude ta správná chvíle."
Mrkl na mě Harry a já jsem se jen pousmála.
,,Kdyby něco, Harryho blízcí jsou i naši blízcí."
Mrkl na mě Fred a já jsem jen děkovně přikývla.
Čekala jsem, že mi nebudou důvěřovat a budou se ke mně chovat chladně, proto mě jejich vstřícnost překvapila.
,,No, my už nebudeme rušit. Mějte se!"
Rozloučili se s námi a odešli pryč.
,,Jsem rád, že to vzali tak, jak to vzali."
Objal mě kolem ramen a políbil mě na čelo.
,,Já taky. Ale Harry, ty víš, že bychom neměli...
dokud bude Ty-víš-kdo živý a ve své plné síle."
Povzdychla jsem si a zadívala jsem se mu do jeho zeleně-smaragdových očí.
Přemýšlel co by mi na to měl říct a pak se na mě podíval.
,,Já vím...musíme ho teď ale řešit? Je teď určitě bezbranný."
Vychrlil a já jsem jen protočila očima.
,,Možná, že teď jo...ale nabývá síly, Harry."
Řekla jsem zoufale.
,,Alespoň tak mi to tvrdil otec."
Všimla jsem si, že trochu znervóznil a tak se ode mě odtáhl.
,,Mluvil jsem o tobě s Brumbálem. Vidí v tobě velký potenciál a tvrdí, že kdyby sis vybrala světlou stranu, nebylo by ve světě čar a kouzel tolik hrozeb."
Odsekl a já jsem se nad tím zamyslela.
,,To se mám vzdát rodiny? Sice ještě nejsem v Jeho rukách, ale kdybych odstoupila, vydědili by mě!"
Harry jen zakroutil hlavou a prohrábl si rukou jeho uhlové černé vlasy.
,,Ještě to nemusíme řešit, ale měla by sis uvědomit priority."
Řekl a odešel ze Sovince pryč.
Druhý den jsem procházela venkem do hradu.
Všude ležel bílý a studený sníh a z mraků se stále sypaly sněhové vločky na zem.
,,Cisso!"
Odchytil mě Draco a tak jsem zastavila v chůzi.
,,Co je?"
Zeptala jsem se ho tázavě a podívala jsem se na něj.
,,Otec ti vzkazuje, že bys měla tyhle Vánoce být v Bradavicích. Dost ho to s Potterem naštvalo."
Oznámil mi zesmušile a tak jsem ho jen objala.
,,To nic, bráško. Lepší, než kdyby mě potrestal kletbou Crucio."
Odtáhla jsem se od něj a všimla jsem si, že za sebou táhl jeho zbalený kufr.
,,Tak veselé Vánoce, sestřičko. Neboj, pošlu ti s mamkou nějaký dárky."
Řekl a rozloučil se se mnou.
Co jiného jsem mohla čekat? Věděli, že jsou pro mě Vánoce důležité kvůli rodině a tak mě takhle Lucius potrestal.
Ve velké síni, která byla vánočně vyzdobená, bylo skoro prázdno.
Všimla jsem si, že už Harry s Ronem odešli pryč a tak jsem se rozešla k Harrymu.
,,Ty na Vánoce nejedeš do Kvikálkova?"
Zeptala jsem se ho opatrně a doufala jsem, že si k němu budu moct alespoň přisednout.
Zakroutil hlavou a tázavě se na mě podíval.
,,Myslel jsem, že už jsi s Malfoyem odjela domů."
Řekl, pousmála jsem se a pokrčila jsem rameny.
,,Musím zůstat v Bradavicích. Dal mi to můj otec jako trest za to, jak nás spolu načapal a ještě jak jsem na něj křičela. V rodině Blacků se dřív trestalo Cruciatem, tak jsem ráda, že se nade mnou slitoval."
Všimla jsem si, jak Harryho výraz povadl, zřejmě ho to dost vyděsilo.
,,Alespoň tu budeme spolu na Vánoce a budeme mít trochu času si to užít."
Usmál se, sebral z talíře ovocný košíček a nandal mi ho do pusy.
Snědla jsem ten ovocný košíček a políbila jsem ho na rty.
,,Docela mi chybí ty naše přestřelky."
Ušklíbla jsem se škodolibě a Harry se zasmál.
,,Mně ani ne. Jsem rád za to, jak to teď mezi sebou máme."
Odhrnul mi z obličeje pramínek vlasů a usmál se na mě.
,,Co kdybychom se šli projít k jezeru?"
Zeptala jsem se Harryho, který hned přikývl na souhlas.
Vstali jsme z nebelvírského stolu a vydali jsme se k Černému jezeru.
,,Je tu takový klid, když tu nikdo není."
Řekl Harry, chytl mě za ruku a propletl naše prsty.
,,Přesně, jako kdyby Bradavice usnuly a ztichly."
Doplnila jsem ho a oba jsme se procházeli u jezera.
Chodili jsme mlčky po břehu černého jezera a dívali jsme se na zimní krajinu kolem Bradavic.
Tolik se mi toho honilo hlavou, že jsem si zase vzpomněla na Voldemorta.
Na chvíli jsem ty myšlenky zahnala, ale nedávno mi z Malfoy Mannoru rodiče poslali sovu, ve které stálo , že můj a Dracův rituál začne na začátku příštího školního roku.
Měla bych se kvůli tomu s Harrym rozejít co nejdřív, ale nedokážu to, protože ho nadevše miluju.
A věděla jsem, že bych se od jeho lákavých smaragdových očí neodloučila.
