Mrazivé Alpy

Kapitola 10

Přede mnou seděl jeden z doktorů a výzkumníků Hydry. Bucky trval na tom, že ho vyslechne sám, ale Kapitán mu to nedovolil a tak jsem ho musela vyslýchat já. „Zeptám se ještě jednou, kde je agentka Emily Collins?" „Budeš mě muset zabít, protože ti to neřeknu." S těmito slovy vyplivl krev. „Dobře." Jednala jsem impulzivně a tak jsem vytáhla zbraň a zastřelila ho. „Co jsi to udělala?" Začal naštvaně křičet Steve. „Stejně by nám nic neřekl." Odpověděla jsem lhostejně. „Mohli jsme ho použít jako rukojmí. Třeba by nám potom vydali Emily." „Steve, o to se pokoušíme už celý měsíc a bez úspěchu. Jak dlouho ti bude trvat, než pochopíš, že se musíme držet stop, které nám poskytuje Bucky, abychom našli Emily." „Je to moc nebezpečné. Když budeme postupovat takhle, bude to bezpečnější a k něčemu dojdeme." „Nebezpečné? Steve naše práce je nebezpečná pořád." „Jenže já o tebe nechci přijít." Zvýšil na mě se zoufalstvím hlas. „Steve já o tebe taky nechci přijít, ale musíme najít Emily dřív, než jí něco provedou." Řekla jsem mu mile. „Máš pravdu." V tu chvíli se v zadní části skladiště ozval výbuch. Z valícího se kouře vyběhl Bucky. „Je tady. A smazali ji vzpomínky. Je úplně mimo a chce nás zabít." Zmateně jsem se podívala na Kapitána, ale ten zřejmě pochopil, o čem to Bucky mluví. Když jsem se podívala zase na ten kouř, vycházela z něj ženská postava. Blonďaté vlasy spletené do copu na stranu, tak jak to dělala vždycky na misi. Její oblečení bylo znatelně poškozené. Ale nejhorší byli ty oči. Kdysi modré oči s jiskrou pobavení byli ledové a bez emocí. Tohle nemohla být ona. Nemohla jsem tomu uvěřit. Byla jsem v šoku. Naše nejlepší agentka byla novou zbraní Hydry. Museli jsme jí zastavit dřív, než někomu ublíží a pak toho bude litovat. V hlavě se mi začal rýsovat plán. Šlo jen o to, aby jí kluci zaměstnali. Koukla jsem na Buckyho a ten mě hned pochopil. Vrhl se k Emily v hraném útoku. Jenže Emily bez mrknutí oka vytáhla zbraň a vystřelila po něm. Bucky se jen tak vyhnul kulce a zaútočil na ní znovu. Emily ale vytáhla nůž a bojovali spolu, dokud mu ho až po rukojeť nezabodla do ramene. Bucky zaúpěl bolestí. Emily se otočila a utekla pryč. Rozeběhla jsem se za ní, ale dokázala mě setřást. Vrátila jsem se tedy zpět. Bucky si už vytáhl nůž z ramene a provizorně si ránu ovázal. Kapitána jsem ale nikde neviděla. „Utekla, že jo? Je mnohem lepší, než byla." „Ano utekla, ale neboj Bucky, mi jí najdeme a zachráníme." Řekla jsem sebejistě, když jsem tomu sama moc nevěřila. „Musíme se vrátit na základnu." Přiběhl s rozkazem Steve. „Kde jsi byl?" „To je jedno. Musíme zpět na základnu. Coulson se po nás shání." Vydali jsme se tedy k vrtulníku schovanému za skladištěm.