s i x

105 12 0
                                    


Už se smrákalo a já, jen v tenkém červeném obleku, seděl na římse jednoho z obrovských domů Queensu.

Už jsem nebyl tak naštvaný na Flashe kvůli jeho poznámce o mých rodičích. Vlastně jsem nemyslel na nic.

Najednou mě z mého transu vytrhl až moc dobře známý zvuk. Pak se přede mnou vynořila železná postava, kterou jsem tak dobře znal.

"Čau Hopsale," pozdravila mě a já se musel usmát nad jejím oslovením.

"Co tu děláš?"

"Nebral jsi telefon, tak jsem tě šla hledat." Musel jsem sklonit hlavu, aby mi neviděla do rudé tváře. Její starostlivost mě doháněla k šílenství,  ale zároveň jsem z ní byl úplně odvařený.

m a y b e  [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat