s e v e n

103 11 0
                                        


"Měl jsi aspoň napsat, kde jsi. Nemusela bych tě hledat po celým Queensu," zasmála jsem se a přistála na kamenné zdi vedle něj. Zmáčkla jsem tlačítko pro aktivování obleku a ten se v mžiku zasunul do jakéhosi náramku na mém zápěstí. Nechápala jsem, jak to táta dělá, ale když jsem se ptala, řekl mi, že výrobní tajemství mi prozradí až na smrtelném loži.

"Promiň. Chtěl jsem bejt chvíli sám," podíval se na mě s omluvou v očích.

"V pohodě," přisedla jsem si vedle něj, "aspoň víš, co dělat příště."

"Pořád se zlobíš?"

m a y b e  [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat