Pět vyvolených

VyVolení?

💙Kolli💙

,,Bojíte se toho výzkumu?" zeptám se, když staneme před bránou do velkého komplexu laboratoří. ,,Neviem ako vy ale ja nie," řekne Péťa, která stojí vedle mě a sleduje bránu. ,,Já trochu," přizná se Mango a já se na něj podívám. ,,Byl tvůj nápad sem jít. Když jsi to viděl ve zprávách okamžitě jsi nám volal, že tam chceš!" rozkřičím se na něj. On se jen usměje a projde bránou. Povzdechnu si a vykročím za Péťou která se na mě nechápavě dívá. Hlídači nás prohledají a vezmou nám mobily. U pancéřovaných dveří se zastavíme. ,,Kde je vlastně Míša?" zeptám se a rozhlédnu se. ,,Třeba je už vevnitř," snaží se mě uklidnit Mango, ale to se mu nevede. Podívám se na dveře. ,,Fajn jdeme dovnitř, zjistíme zda máme lidské DNA nebo ne," řeknu a vejdu do dveří, které se otevřou. Chodba, která je za dveřmi je celkem prostorná a na zdech jsou mlhoví hadi různých barev a velikostí. Jednoho se dotknu, ale okamžitě se rozplyne. ,,Na môj vkus je tu až moc světla," zabručí Péťa. ,,Ani ne, tady je to nádherné," vydechnu a zajdu za roh. Něco tiše zakřupe a já najednou stojím na čtyřech. ,,Co to?!" zavrčím a podívám se za sebe. ,,Já mám ocas!" radostně se točím dokola a dokola jako když si pes honí ocas. ,,Co se dě...?" Mango ke mě přiběhne a než dořekne větu je taky na čtyřech. ,,Kolli, Mango, kde ste?" zeptá se Péťa, která za roh ještě nešla. ,, Tady dole," řeknu a otřu se jí o nohu. Vyjekne a za výskoku se kolem ní ovine černý had, který se rozplyne a před námi létá netopýr. ,, Péťo?" zeptám se a ona jako by tušila co se děje se podívá na sebe. Mango se jí pokoušel chytit, aby jí uklidnil a tak jsem nechala psychouše za sebou a šla se podívat dál. Chodba se začala zužovat až nakonec skončila zdí. Světla zde nebyla a já tak tápala rukama po stěně, kterou chodba končila, zda na ní není něco co by ji otevřelo a pustilo mě dál. Nic takového tam ale nebylo, a tak jsem se s povzdechem otočila a šla zpět. Přemýšlela jsem o tom jak to, že se ze mě stal vlk, ale vysvětlila jsem si to tím, že si z nás udělali srandu a přes nějaký fakt dobrý holografický přístroj to na nás promítali.

🖤Péťa🖤

Vojdem za nimi do miestnosti kde je všade moc svetla, nevidím Kolli a Manga skoro tiež nie.
"Na mňa je tu až moc svetla," zabručím na ostatných. ,,Ani ne je to tu nádherné," povie Kolli ktorá šla pred nami. Zašla za roh odkiaľ sa potom ozval jej hlas a Mango, záchranár nadovšetko, sa šiel pozrieť čo sa stalo.
Začne sa mi rozmazávať viac než obyčajne zrak, niečo trochu krupne. Zpoza rohu za ktorý zašla Kolli som započula hlasy v ktorých som rozpoznala Manga a Kolli. ,,Kolli, Mango kde ste?" spýtam sa. ,,Tady dole," ozve sa a ja vyskočím úľakom. Nejak si necítim moc nohy, ale to je jedno. ,,Péťo?" spýta sa niekto a ja podľa hlasu poznám Kolli. Automaticky sa chcem pozrieť dolú ale.... Dole podo mnou je vlk ktorý ma pozoruje a vedľa neho je další. Mne zmyzlo telo a miesto rúk mi narástli krídla. ,Čo to sakra je!?' pomyslím si. Zelený vlk sa premení a je z neho Mango. Ten po mne začne skákať že má zhodí na zem. Kolli nad tým zavrtela hlavou a išla chodbou ďalej dokiaľ mi nezmizla z dohľadu. V reproduktoroch ktoré som si pred tým nevšimla zapraskalo a ozval sa mužský hlas. „Vítejte vyvolení. Vy jste ti co nás mají chránit ale je vás málo. Máte být o dva víc. Běžte a najděte další dva, kteří jsou vám podobní. Zachraňte nás!" „Jak vyvolení! Haló! Jak vám máme pomoci!" spýta sa Mango. ,,Co tu tak ječíte?" spýta sa Kolli keď sa zpráva skončí. ,, Počula si to " spýtam sa.

💙Kolli💙

,,Jak vyvolení! Haló!" uslyšela jsem Manga než jsem vešla za roh. ,,Co tu tak ječíte?" zeptám se. ,,Počula si to?" zeptá se mě Péťa. Závěrům nad tím hlavou a chci jít ven pancéřovanými dveřmi. Ty se ale okamžitě zavřou. ,,Hej!" zakřičím a kopnu do nich. ,, Udělají si z nás srandu, vám vymejou mozky a ještě nás tu zavřou," zabrblám a kopnu do dveří. ,,Musíme najít jinou cestu," prohlásím a rozhlédnu se. Červený had, co se točil kolem Manga, se od něj odtrhl a doplul k větší mřížce. ,,No jasně ventilace," plácnu se do čela a vyškrábu se k mřížce. ,, Nechceš pomoct?" zeptá se Mango. ,,Ne," zavrčím a sundám mřížku která skončí dole pode mnou. Protáhnu se otvorem a hned se praštím do hlavy. ,,Jau," zavrčím si pro sebe a pokračuju dál.

Nějak se mi podařilo se vymotat ze spleti ventilačních šachet a vyskočila ven hned vedle dveří. ,,Jsem venku!" zakřičela jsem s tím že mě možná uslyší. Podívala jsem se na dveře, které byly zavřené a vedle nich číselník. ,,Heslo? Jako fakt?" řeknu a podívám se na číselník. Vyťukala jsem tam všechny možné kombinace a už mě žádná nenapadala. Podívala jsem se na chytré hodinky, co jsem měla na ruce. Displej ukazoval že je 30. 8. 2020 a čas, který se posunul tak o dvacet minut. Podívala jsem se na číselník a zase na hodinky. ,,Jestli je to 2020 tak se asi zabim," zabručela jsem a naťukala číslo. Opravdu. Kontrolka se rozsvítila zeleně a dveře se pomalu začaly otevírat. Viděla jsem nohy Manga a Péti. ,,Tak pojďte," řekla jsem a otočila se k bráně. Byla také zavřená, ale hlídači nikde. ,,Kolli běžte ke Stromovému domu, sejdeme se tam!" řekl mi Míši hlas v hlavě a já se rozhlédla. Míša má trable, pomyslela jsem si. ,,Běžte do Stromového domu," řekla jsem a běžela někam pryč. Vlastně až teď mi došlo, že jsem s Míšou komunikovala přes myšlenky, což jsem si nedokázala logicky vysvětlit. ,,Míšo? Kde jsi?" zkusila jsem použít komunikaci přes myšlenky, ale nikdo neodpověděl. Probíhala jsem kolem velkých kontejnerů když mi před obličemjem proletěl vrhací nůž. Podívala jsem se směrem odkud letěl. Chlápek zabalený v tmavém oblečení držel Míšu a druhou ruku měl nataženou. Míša něco udělala s rukama a chlápek ležel na zemi. ,,Utíkej!" zakřičela a já ji poslechla. Běžela jsem k bráně která byla už otevřená a běžela dál a dál do města.

Vyběhla jsem schody a udýchaně se svezla na zem. Péťa, Mango a dokonce i Sabi už tam čekali. Míša zrovna vyběhla poslední schod. ,,Chci vysvětlení," řekla jsem se a šla k oknu. Po cestě jsem si nalila sklenku citronády a roztáhla mapu co vysela na zdi. Posadila jsem se na okno a sledovala zapadající slunce. Míša se posadila.

💜Míša💜

Posadila jsem se na sedací fialoví pytel a sledovala mapu. Mango který se opíral o stěnu se nějak nehýbal a koukal na své boty. Sabi seděla v oranžovém sedacím pytli ale zvedla se aby zavřela. Péťa se posadila vedle mě. ,, Vysvětlí nám to někdo?" zeptal se z nenadání Mango. Podívala jsem se na něj a pak na knihovnu. Natáhla jsem se pro jednu knihu a hodila ji na stůl. ,,Tady máš vysvětlení," řekla jsem. Kolli otočila hlavu ke knize. Mango knihu otevřel a pak se na mě podíval. ,,Tohle není normální písmo jak to mám asi přečíst?" zeptal se. ,, Dobře. Víte v té knize je popis pěti osob. Osob co ovládají elementy-" ,, Elementů je pokud dobře vim o jeden míň. Země, oheň, vzduch a voda," přerušila mě Kolli. ,,To ano ale je jeden který ovládá všechny čtyři živly a to je Duch, pátý element,"osvětlila jsem ji to a přesunula se ke knize. ,,Tohle," ukázala jsem na pět postaviček, ,,jsou oni, poslední držitelé elementů." ,, Pořád to nevysvětluje tu laborku," ozvala se opět Kolli. ,,To máš pravdu. Abych ti to osvětlila od posledních držitelů elementů uběhlo už sto let což je čas na znovuzrození. Ta organizace je hledá a myslím že je dnes našla," vysvětlila jsem. ,, Chceš říct že my jsme další držitele elementů?" zeptal se Mango. Kývla jsem. Kolli ale řešila něco jiného. ,,Jak můžeme být držitelé elementů, jak zjistíme že nějaký element máme, jak víme že to není podvod," argumentovala a seskočila z okna. Dala jsem před sebe ruce a soustředila se na elementy. Kolem mé ruky se objevili postupně čtyři kroužky. Země v podobě rotujících kamínků, oheň v podobě neposedného plamene, vzduch v podobě mlhy a voda jako modrý kroužek. ,, Pátý element. Míša je pátý element!" křičela Sabi. ,, Máš pravdu a vy jste také držitelé velké moci......

Taaaakže zdarec Rubíci. Nová kniha je tu. Jak jinak RP. Doufám že se vám bude líbit jelikož je to společný projekt.

Hezké čtení 😘