Nečekaný útok

22 2 1
                                    

💙Kolli💙

Vyběhla jsem ze školní budovy  a šla do Stromového domu. Vyběhla jsem schody a klíčkem jsem odemkla visací zámek na dveřích. Otevřela jsem je a batoh hodila do kouta. Z šuplíku jsem vytáhla čokoládovou tyčinku a opřela se lokty o stůl. Sledovala jsem mapu a pak vytáhla desky které jsem měla v lavici. Kousla jsem do sušenky a otevřela desky. Vytáhla jsem několik papírů a začala je číst. Hned na první straně byl velký nápis New Selection. Pod ním byla Mangova fotka a jméno. Obecně bylo tam vše. Váha, výška, věk, prostě všechno. Přestala jsem jíst sušenku, položila ji na stůl a podívala se na další papíry. Všude bylo to samé akorát že jsem tam byla já, Sabi, Péťa i Míša. Poslední papír byl přeškrtnutý červenou fixou. Na fotce byl klučina s bílými vlasy a modrýma očima. Jméno bylo ale zamalované tak že nešlo přečíst. ,,Ahoj Koi," řekl Mango a zavřel dveře. Schovala jsem papír s neznámím do šuplíku a otočila se. ,,Už jsem ti říkala že mi tak nesmíš říkat," řekla jsem. Jediný kdo mi muže říkat Koi je Sab. Vzala jsem si sušenku a dojedla ji. ,,Kde jsou ostatní, mám docela důležitou věc," zeptala jsem se a vyhodila obal. Pokrčil rameny ale odpověď přišla sama. Ostatní se nahrnuli do dveří, položili batohy vedle mého a shlukli se kolem stolu. Rozložila jsem papíry a ukázala na ně. ,,Neví někdo kdo je New Selection a kde vzali ty informace?" zeptala jsem se. Ostatní zavrtěli hlavou. Podívala jsem se na svou fotku a znovu si přečetla informace. ,,Tohohle jsem si před tím nevšimla," řekla jsem a ukázala na poslední informaci. ,,Takže Míša měla pravdu, magie existuje." Sabi vyvalila oči když to říkala. ,,No ovšem," řekla Míša. Rychle jsem se otočila. Míša měla ruce spojené v zadu a usmívala se. ,,M-Míšo ako?" zeptala se Péťa. Hodně dlouho jsem neslyšela Péťu mluvit. ,,To teď neřeste. New Selection je ta laboratoř kde jste byli," vysvětlila Míša a opřela se velde mě. ,,Ty papíry jsem ukradla," dodala ještě. Hodila na stůl mapu. ,Tohle taky ukradla?, zeptala jsem se sama sebe. Mapa se sama rozložila ale kromě obyčejné mapy jsem tam nic zajímavého nevyzkoumala. ,,Co je na ní tak zajímavého?" zeptal se Mango. Míša ale nic neřekla. Z kapsy mikiny vytáhla tenké bílé vlákno. Švihla a řízla se tím do prstu. ,Jak může taková pavučinka rozseknout kůži?, Ucouvla jsem. Míša nechala skápnout krev na mapu. Mapa se vznesla, vítr rozrazil okna a ochladilo se. Mapa se přesunula ke mě. Vítr se zmírnil a mě konečně došlou co se stalo. Krev Míši aktivovala nějaké kouzlo na té mapě. ,Jak to ale věděla?, Nedůvěřivě jsem se na ní podívala. Usmála se sklopila hlavu a podala mi vlákno. Zopakovala jsem postup tak jako ona. Švihla jsem, nakapala krev a sledovala mapu. Už se nevznesla jako předtím jen se posunula k Mangovi. Podala jsem mu vlákno a s otevřenou pusou to sledovala. Švih, krev, posunutí. A znovu.

Seděla jsem na okně a sledovala mapu na stole. Po tom co jsme na ni nakapali krev se na ní objevilo pět bodů. Jeden byla právě tůňka kam jsme se chystali. Slezla jsem z okna a popadla batoh. Sabi sbalila mapu která se podle Míši jmenovala ,,Mapa Elementů,,. Otevřela jsem dveře a do nosu mě uhodil pach noci. Od včerejšího večera mám silnější čich a sluch. Nadechla jsem se. Vůně byli různé některé jsem už pochopila, jiné mi byli neznámé. Seběhla jsem schody a vydala se k lesu. Podle sluchu i pachu jsem cítila že ostatní jsou za mnou....

💚Mango💚

Hodil jsem si batoh na záda a sledoval Kolli. Byla na schodech, měla zavřené oči a pomalu dýchala. Otočil jsem se na ostatní. Všichni byli připravení a tak jsem šel za Kolli dolů a k lesu. Nadechl jsem se. Kolem mě se objevovaly pachy. Skoro žádný jsem neznal. Zjistil jsem to ve škole.

Les byl jako ráj. Předemnou jsem viděl kužel světla vycházející z baterky co měla Kolli v ruce. Tůňka nemohla být daleko. ,,Tady je," řekla Kolli a ukázala na klidnou vodní hladinu větší tůňky. Míša se prodrala dopředu. ,,Kolli polož na tu vodu ruku, soustřeď se, dýchej, vnímej jen vodu. Až ucítíš jak se ti voda hromadí ve dlani, nepovoluj a pokračuj," vysvětlila. Kolli si sundala batoh a přišla blíže k vodě. Položila ruku na hladinu. Slyšel jsem její klidný, jemný dech. Snažila se ho co nejvíce zklidnit tak jak říkala Míša. Vodní hladina ale nic nedělala. A pak mi něco došlo. ,,Je tu až moc ticho, něco se mi nezdá," řekl jsem. Kolli se lekla a zvedla se. Když vedle mě ztuhla jako by se ve mě krve nedořezalo. Ty její oči..... Plné strachu. ,,Co se děje?" zeptal jsem se. ,,T-ten pach, znám ho. Je to krev!" Nechápal jsem ale když jsem se pořádně nadechl tak jsem to pochopil. Ve vzduchu byla krev. ,, Temní vojáci," řekla Míša. Podala mi vlákno co měla u sebe. ,,Pokud Kolli neudělá to kouzlo které aktivuje její plnou moc budete bez ochrany. To vlákno bude jako částečná zbraň," řekla a pak se vypařila. Vlákno se prodloužilo z deseti centimetrů na metr. A pak... Silný zápach plísně a krve se přiblížil. Temný voják byl vlastně takový ninja. Lesklá katana u pasu vypadala nebezpečně už od pohledu. Černé oblečení ho dokonale schovalo ve stínech. Stoupl jsem si před tůňku. ,,Kolli zkus dodělat to kouzlo," řekl jsem a švihl vláknem....

💙Kolli💙

Mango se vydal do boje. Položila jsem tedy znovu ruku na vodní hladinu a uklidnila dech. Celý svět jako by se zastavil. Vodní hladina se zčeřila a úplně změnila prostředí. Jako bych už nebyla v lese. Stála jsem ve vodě, spíše na vodě a jako bych viděla slabé místo toho vojáka. Ruka stále položená na hladině mě příjemně hřála. Ucítila jsem nějaký předmět. ,To bude ono!, řekla jsme si a čapla tu věc. Švihla jsem a.....

Ahojky! Nechám vás napnuté. Co asi Kolli našla? Pomůže jim to? A co je s Míšou? Kde vzala tu mapu a vlákno? Doufám že se kniha líbí! Mějte se Rubíci!😘

Pět vyvolenýchKde žijí příběhy. Začni objevovat