Ráno když se vzbudím tak vidím že oheň přez noc zhasl. Wokung tu taky nebyl ale hned co sem si to pomyslela tak se objevil a řekl :'' Ahoj Addi nemáš hlad? Našel sem nějaký jahody a ostružiny.'' '' Ano prosím. Mám hlad jako vlk.'' když sem to řekla tak přede mě položil misku s lesními plody a sedl si vedle mě. '' Dneska nás čeká cesta do Liliany.'' '' Co je to Liliana?'' zeptala sem se ho.'' Město pro lidi (stvoření) jako my, něčím výjimeční." A proč tam jdeme ?""Protože mi tam pomůžou s tvým výcvikem.""Aha."
Když jsme dojedli tak sme se zbalili a šli jsme na západ. To tábořiště ve kterém jsme teď byly bylo na kopci a okolo toho kopce byl les. Velký, mohutný, rozsáhlý les, plný zlodějů, vydřiduchu a nejspíš i stvoření jako sem já. " Wokungu a kolik je nás takových jako sem já nebo ty?"" Je nás hodně druhu a taky úrovni. Někdo je na straně dobra a někdo na straně zla. Po cestě lesem se musis mít na pozoru před mnoha stvořeními na straně zla. Ale měli bychom tam potkat i pár dobrý stvořeních." když to dořekl tak sem měla tendence furt se ohlížet ani nevím proč.
Když jsme bloudily lesem už asi 3 hodiny, tak sem už sotva šla. "Wokungu můžeme se prosím zastavit?. Zeptala sem se a on je přikývl. Ok dobře mám na chvíli volno. Jooooo. Když sem si sedla tak sem se rozhlédla po okolí a vypadalo to že je klid, pak ale na nás vyběhla nějaká osoba v plášti s vlkem nebo co to bylo vedle sebe. Vypadalo to jako obří vlkodlak s obrovskými drápy a tesaky.
Promiň te že je to kratší ale sem na mobilu :)
