"vstávat Hrdličkyy" zařve někdo nad gaučem kde spím, nejspíš i s Martinem
"Antoníne!" křikne Martin
"no šup, vstáváme"
"kurvaaaa, nech mě spaaat" zavříská
"tak do běžte spát aspoň k vám, ja chci koukat na telkuuuuu"
"tak si to pusť na počítači" otevřu oči a posadím se
"ale notaak" zaskučí Tony
"víš co? udělej mi kafe když si mě vzbudil" znovu si lehám ale už neusínám
"mě taky" zachraptí Marťa
Tony si jen povzdech a šel směrem ke kuchyni.
"tak asi dobrý ráno" pohladí mě po vlasech
"dobrý" přitulím se k němu
"zabiju tvýho bratra" obejme mě.
"já ho asi taky" uchechtnu se
"hej, ja vás slyším košťata!" zavolá
"jo dal bych si vajíčka, děkuju Tony" zavolá zase Marťa
"kurvaa, Martine. Pojď si to udělat sám"
"nechce se mi"
"líný prase" zvolá zase Tony
"talentovaný prase, což mi připomíná že zítra máme křest s Davidem a ty jedeš taky" (vím že křest už byla p.a)
"jede Kači?"
"jo jede i Vláďa, Šája, Lukas, Koukr a Psycho"
"tak jedu no"
"a jede i tvůj otravný bratr"
"no dovol" přijde k nám Tony už s hotovým kafem
"díky" posadím se
"a kde mám jako ty vajíčka?" zasměje se Martin
"nikde, jdu ven" odešel do chodby a už jsem jenom slyšela zabouchnutí dveří
"neříkal náhodou, že se chce dívat na televizi?" zasměju se
"je divnej prostě"
"hele, nezapomeň že jsme sourozenci jo?"
"ajo, promiň, ale ty divná nejsi" dá mi pusu na tvář
"jo, vidíš to. Bych zapomněla" vytahovala jsem si mobil a začla vytáčet mamku
"copak zlatíčko"
"mami?" řeknu trošku nervózně
"podle toho jak to říkáš se buď něco stalo a nebo si něco vyvedla tak povídej" v telefonu jde slyšet mamčin smích
"ehm.... noo víš, já chodím s Marťou..."
"no konečně, už nejsi s Patrikem ale nějakým hezkým klukem"
"v tom ale není ten problém.." kouknu na Marťu
"tak co je za problém, chová se hezky podle těch přespávaček ještě tady doma"
"Joo on je hodnej a tak ale.. víš ja mám bejt na plese s Patrikem a ja tam chci být s Marťou a ne s ním. Akorát učitelka říká že to nejde..."
"chápu, chceš abych ji zavolala a nějak jí překecala aby jste mohli být spolu"
"noo joo" chytnu se za krkem
"Dobře, zkusím ji zavolat a nějak se s ní domluvit, zavolám ti potom"
"Dobře pa"
"papa zlato" zavěsí
"mohl jsem zavolat mé mamce" usměje se
"ale tvoje mamka nechodila s naší učitelkou do třídy a nejsou kamarádky" zasměju se, naši učitelce je 39 let a moje mamka je jenom o rok starší
"no to ne no.."
"tak vidíš"
