Rooms

:|Second|:

"Co to je za místo?„
Zeptala se zrzka mírně rozklepaným hlasem.

"Netuším.„

Ale měla jsem se to brzy dozvědět.

Second chapter

"Dobře takže shrneme si to. Včera večer jsem byla v parku, když jsem najednou ucítila štípnutí na rameni a usnula jako Šípková Růženka.„
Začala zrzka její verzi příběhu.
"Potom se probudím tady a první co uvidím je obličej cizí dívky, neboli tebe a ty mi řekneš, že nemáš tušení co se tu děje?!"
Jo tak to jsi popsala perfektně.
Co bych teď měla říct? Tak zkusíme něco originálního.
"Jsem Anne, pro přátelé nebo známé Annie. A ty jsi..?„
Říkala jsem něco originálního?
Já nejsem zrovna výřečný typ člověka a konverzace mi dělají problém. Proč vůbec konverzujeme, když tady nejspíš umřeme?
"Vážně se v téhle situaci ptáš na jméno? Zešílela jsi? Ale dobře, jmenuji se Erin.„
Erin? krásné jméno.
"Ehm Erin myslím, že by jsme měli vzbudit i ty ostatní. Víš co, více hlav více vymyslí a my musíme vymyslet jak se odtud dostat.„

Unknown POV:
Začínáte se probouzet. To to trvalo, nedal jsem vám toho tolik, aby jste prospali dva dny. Ano spali jste dva dny. Už jsem se začínal bát, že zemřete hned ze začátku. Ale to je teď jedno.

Nechť zábava započne.

Annie's POV:
"Kurva včera jsem to asi přehnal.„
Promluvil najednou hluboký chraplavý hlas, který rozhodně nepatřil dívce.
"Co to je doprdele za místo? Haha kluci už se směju. Teď když jsme se pobavili tak mě můžete pustit.„
Začal ten kluk nadějně.
"Ehm k-kluku nejspíš tě sem nedostali kamarádi. Neznáme se a tak nemohli unést nás všechny.„
mluvila jsem tiše se sklopenou hlavou.
"Co je to za hloupost? Jakej magor by nás asi unesl? Kdo vůbec jste?„
Udržoval si dál ledovou masku.
"Já jsem Annie a ta zrzka co je u té matrace naproti je Erin.„
Když zrzka zaslechla své jméno tak sebou cukla a hodila po nás rychlý pohled.
"Kdo nás sem dostal sakra!?„
Začal mluvit velmi naštvaným hlasem, kvůli kterému jsem se přikrčila.
"Hej ty černovlasej "drsňáku" přestaň se chovat jako holka při menstruaci a začni přemýšlet, jak se odtud dostat.„
usměrnila ho Erin.
"Radši pojďte sem k nám.„
Mě osobně nemusela vyzívat dvakrát. Rychle jsem se zvedla a rychlejší chůzí odešla od "postele" toho černovlasého.
"Takže tohle je Oliver.„
představila mi od pohledu drobného, roztomilého kluka.
Konečně někdo, koho se nebojím a kdo nepouští respekt. Pomyslela jsem si.
"Jsem Annie a je mi líto, že se poznáváme za takovýchto podmínek Olivere.„
Řekla jsem lítostivým hlasem.
"To mě taky Annie.„
Měl tak jemný hlásek. Skoro jako dívka. On je celkově takový jemný.
"Tak fajn sladký, že se seznamujete, ale já se chci někdy někam pohnout takže pokud budete tak hodní a probudíte toho kluka a tu holku tak vám budu velmi vděčný.„
Řekl ironicky černovlásek, který se ještě nepředstavil a začal obhlížet místnost.
"Tak já jdu za klukem a ty Erin za holkou?.„ Zeptala jsem se, načež jen přikývla a už si to vykračovala k dívce.
"Ehm vstávej prosím.„ Zašeptala jsem.
Z kluků mám přirozený strach, kvůli mé minulosti o které se nechci bavit.
Chlapec opatrně otevřel ty nejkrásnější oči které jsem kdy viděla. Když se trochu probral, neviděla jsem v jeho očích strach, vztek nebo zmatení, které jsem čekala. Viděla jsem okouzlení a z toho jsem byla zmatená a v rozpacích já.
"Ahoj.. kdo jsi a co děláš u mě doma?„ Zeptal se mě zatraceně hlubokým a chraplavým hlasem.
"A-ahoj jmenuji se Annie a nejsme u tebe doma, já sama nevím kde jsme nebo co tu děláme. Jen vím že jsou tu další čtyři lidé a někdo nás sem dostal bez našeho vědomí.„ Řekla jsem roztřeseně.
"Dobře tohle je divný.„ Konečně jsem v jeho hlase slyšela alespoň jemný náznak vzteku.
"Pojď koukám, že Erin to je ta zrzka, probudila tu poslední holku. Jak se vlastně jmenuješ?„
Až teď mi došlo, že do teď neznám jeho jméno.
"Lee jméno mé.„
a jako přídavek se uklonil. Maličko jsem se pousmála.
"Takže tohle je Luren a ten černovlasej je James. Teď když jsme všichni při vědomí, se odtud musíme dostat. Návrhy?„
Rozezněl se najednou místností zvučný tón Erinina hlasu.

Unknown POV:
Je ten mikrofon zapnutý? Je. Můžeme začít. Bavte se začíná vám vaše noční můra.

Annie's POV:

Vítejte v místnostech.
"Dnes vám začíná peklo. Všichni jste byli pečlivě vybráni mou maličkostí, na splnění sebevražedných her. Možná se ptáte proč jste tu právě vy, ale to se dozvíte když zvládnete všech patnáct místností.
A abych nezapomněl to nejdůležitější...„

To be continued
_____________________________________

Ahoj doufám, že nejste z této kapitoli zklamaní. Moc se omlouvám za určitě velký počet gramatických chyb ale český jazyk není moje silná stránka.

Když se bude dařit budu vydávat každou středu.

🤍Užívejte života🤍
_Princezna_