Another Way Out [Larry AU CZ]

1.

Louis se rád seznamoval na internetu. Bylo fajn vědět, že někdo sdílí stejné zájmy jako on.

Miloval, když našel člověka, který byl do fotbalu zapálen tak jako on. Nebo kdo poslouchal stejnou hudbu.

Nelze říct, že by tato přátelství trvala nějak dlouho, ale to ho netrápilo. Pokud nesdíleli stejný názor, neměl potřebu s nimi zůstávat v kontaktu. Konec konců, sociální sítě byly plné lidí, které hledal.

Možná to zní nafoukaně, povrchně. A se vší upřímností, Louis byl trochu povrchní. A na všechny koukal trochu z patra, chodíval s nosem nahoru.

Málokdo si ale dovolil něco říct a usadit ho. Vlastně, to nikdy nikdo neudělal. Být kamarádem Louiho Tomlinsona bylo in, a taky výsadou, kterou si zasluhoval málokdo, ale spousta lidí si to přála.

V ten osudný den si pomyslel, že by nebylo marné zkusit hledat podle jiných zálib, než je fotbal.

Koukal do monitoru a kurzorem přejížděl po ikonce, která ho měla přepojit do konverzační místnosti pro milovníky divadla.

Měl rád divadlo?

Poškrábal se na bradě a zívnul. Na kratičkou chvíli si pomyslel, že se tyhle prázdniny chová obzvláště líně. Za ty dva týdny, které trávil doma, byl jen párkrát mimo svůj pokoj nebo dům celkově.

Místo toho trávil čas u počítače, často se sluchátky na uších, aby mohl s klidným srdcem tvrdit, že neslyšel, že ho někdo volal - pouze za předpokladu, že by ho někdo chtěl vyrušit, což se stávalo jen zřídka. Takže sluchátka byla svým způsobem zbytečností.

Konečně kliknul na pravé tlačítko myši. Po páteři mu přejel mráz, jako pokaždé, když se schylovalo k seznámení s někým novým. Miloval ten pocit očekávání.

Rychle očima přejel po sloupci jmen. Někdo aktivní, jehož přezdívka by se Louimu dost zamlouvala?

Zarazil se až na úplném konci. Tam vedle jména "LordOfWilliam" blikala zelená kontrolka. Uživatel byl aktivní. A ještě ke všemu to byl správce.

Na Louiho tváři se objevil náznak úšklebku. V duchu si pogratuloval, tuhle osobu bral zároveň jako trofej. Ještě nikdy neměl možnost si psát se správcem.

V tu chvíli se "LordOfWilliam" stal Louiho nejlepším kamarádem, aniž by o tom věděl.

FootieLouis: Ahoj! Snad neotravuji. Jsem v téhle konverzaci nový, vysvětlíš mi pravidla?
LordOfWilliam: Ahoj nováčku. Pravidla této konverzace najdeš v popisku.
FootieLouis: Nic víc? Žádná otázka o tom, jak se mám?

Na odpověď si musel chvilku počkat. Sice ho to iritovalo, ale chápal, že správce má spousty práce. Byl ochoten čekat.

Taky byl rád, že si zvolil přímé zasílání zpráv, bez možnosti pro ostatní, abych jejich konverzaci viděli.

LordOfWilliam: Tak tedy, jak se máš, Loui? Doufám, že se ti v naší konverzaci bude líbit.
FootieLouis: Jak víš, jak se jmenuju? A děkuji, zatím si to tady užívám.
LordOfWilliam: Máš své jméno napsané v přezdívce.

Louis cítil jak mu hoří tváře. Snad poprvé v životě mu bylo opravdu trapně.

FootieLouis: V tom případě ahoj Williame. Jak se vede?
LordOfWilliam: Nejmenuju se William.
FootieLouis: Ale vždyť...
LordOfWilliam: William jako Shakespeare. Jmenuju se Harry.