Another Way Out [Larry AU CZ]

10.

Zaklepání na dveře. To byl začátek celé té katastrofy. Louis za žádnou cenu nechtěl jít otevřít. Přece jen, byl to Fizzyin přítel, ten, kterého Louis tak bytostně nenáviděl.

Jeho mamka se toho ujala a za chvilku Louis slyšel hluboký hlas. Zastavil se a poslouchal, jak se jeho matka rozplývá nad květinami, které jí ten kluk donesl.

Pf, jako by ho to dělalo vyjímečným.

"Pojď se posadit, Harry." vyzvala ho paní Tomlinsonová a v tu chvilku Louis uznal, že je čas jít se na ten zázrak podíval. Vešel do jídelny a okamžitě zamrzl. Toho kluka přece zná.

To je ten, kterého tak nehezky porazil v tom nákupáku. Tohle je Fizzyin přítel? Tenhle kluk? Ten vyděšený klouček, který nebyl schopen ani říct, kdo to je?

Chtěl ho nenávidět, opravdu chtěl cítit tu nechuť a odpor, jaký cítil ještě před tím, než ho poznal, viděl. Ale nešlo to. Toho kluka nešlo nesnášet. Nemohl to být takový parazit, jaký si o něm myslel. Nevypadal na to, to je jedna věc; ale Louis si byl taky jistý, že je neškodný.

"Jsem Louis." napřáhl k němu ruku a Harry jí opatrně potřásl.

"Harry, těší mě. Jsem si docela jistý, že už jsme se někde viděli." mrknul na něj a Louis si nemohl pomoct, zahihňal se.

Celou tuhle scénu pozorovala Felicite od stolu. Na tvář se jí vloudil spokojený úsměv. Třeba si Louis nakonec Harryho oblíbí. Což by bylo naprosto skvělé, protože Fizzy Harryho miluje a cítí, že Harry ji miluje taky. Chce s ním zůstat jak dlouho to jen půjde.

Nakonec se všichni posadili ke stolu a záhy začali i jíst. Jídlo bylo samozřejmě vynikající, nic jiného se od Louiho maminky ani nedalo očekávat.

Harry byl celou dobu velmi milý, skládal poklony skoro celou tu dobu a ne jednou se Louis kvůli jeho poznámkám začal červenat.

I přesto všechno v něm hlodal červíček pochybností. Netušil proč, ani co přesně by mělo být špatně, ale i tak se mu na Harrym něco nezdálo.

K překvapení jeho samému se na sebe hněval, že jeho mysl nemůže dát pokoj, že musí Harryho pořád i tak trochu negativně kritizovat. I když to byl evidentně milý a neškodný člověk.. I proti jeho vůli mu v hlavě problikávalo "Málo si všímá Fizzy, na to jak moc ji má rád. Taky si nemohl nevšimout, jak jeho sestra pohasla, když Harry řekl, že ji má rád, a ne, že ji miluje.

Na druhou stranu mu to nemohl mít zazlé. Pokud k ní tohle necítí, je mnohem lepší být upřímný a nelhat.

Zbytek večera probíhal v klidu. Všichni se dobře bavili a cpali se jako bezední. Kolem jedenácté se Harry omluvil s tím, že je unavený a že už je dost pozdě a měl by jít domů.

"A jak se tam dostaneš?" zajímal se Louis. Věděl, že Harry bydlí ve stejném městě jako oni.

"Zavolám mamince. Přijede si pro mě, počítá s tím." kývnul na něj. Všichni se začali loučit. Pan Tomlinson potřásl Harrymu rukou, jeho manželka ho objala, a než se k němu dostal Louis, přiběhla k Harrymu Fizzy a začala ho líbat.