Care's issues

♦1♦

Sbalila jsem si všechny své věci na kolej a tašku hodila do auta. Musela jsem si ještě zkontrolovat jestli mám všechno co potřebuji, snad ano. ,,Mami honem!'' řekla jsem mámě. ,,Už jdu boha.''        Vyjeli jsme, byla jsem tak nervní, nevěděla jsem co mám očekávat, ale uvnitř jsem cítila tu strasně velkou nadšenost a natěšenost. Během cesty jsme se ještě stavili do fastfoodu na oběd.

Za několik málo hodin jsme byli v Londýně. Zajímavé bylo, máma nejela podle navigace a za několik minut jsme byli před hospůdkou Děravý Kotel. Vstoupili jsme dovnitř, hospoda ztichla, ale z rohu hospody se ozvalo ,,Ale, Ale heleme se Mary Louis Coveyová, rád tě po 20ti letech vidím.'' Zná mámu dívčím jménem více než podezřelé. Zprve jsem mu neviděla do tváře, pak když ale přistoupil blíž byl to pohledný muž ve věku jako máma. ,,Ahoj Patricku..'' řekla máma. Otočili jsme se a šli k té zdi, která měla dle dopisu dovést do Příčné ulice. ,,Mami?'' řekla jsem. ,,Ano zlato?'' odpověděla. ,,Kdo byl ten pán co tě zdravil?'' ,,Ale, jeden starý známý..'' řekla máma. ,,Aha..'' odpověděla jsem. Další příznak toho že je máma nějak spojená s kouzelnickým světem..

Došli jsme ke zdi, máma poklepala na zeď, jakoby to už dělala nejmíň stokrát. Cihly se začaly rozkládat a za pár vteřin jsme viděli Příčnou ulici. ,,Potřebuji hůlku'' řekla jsem mámě. ,,Jo, hele támhle je obchod s hůlkami u Oliwandera'' Vstoupila jsem k Oliwanderovi. ,,Tušil jsem že vás tu spatřím slečno Patridgová. Jakoby to bylo včera co jsem tu prodával hůlku tvé matce a otci.'' byla jsem šokovaná ,,Prosím moje máma a.. co.. teda.. hůlka? A jak znáte mého otce nikdy jsem ho neviděla neznám ho!'' řekla jsem šokovaně. ,,Ehh.. to jsem asi říkat neměl'' odpověděl mi Oliwander. Mlčela jsem. Oliwander vyndal krabičku s hůlkou, podal mi ji a řekl ,,Mávněte s ní slečno.'' Mávla jsem a najednou začala hořet květina, kterou měl na pultu. ,,No tak tu asi úplně ne, zkuste tuto'' Podal mi další hůlku, mávla jsem s ní a teď místo toho aby něco hořelo, tak jsem vysklila okno. ,, Myslím, že ta taky nebude ta pravá.'' řekla jsem s úšklebkem. ,,Mám nápad, zkuste tuto.'' Podal mi krabičku, byla velice zaprášená. Vyndala jsem hůlku a mávla. Všude kolem mě bylo světlo, jako bych měla svatozář. ,,To je ona! Ta si vás vyvolila! Dubové dřevo, jádro z jednorožčí žíně, 11 palců, vskutku ohebná'' Neměla jsem ani tušení o čem to mluví, jen jsem pochopila, že tato hůlka mi je souzená. 

S úděvem jsem vycházela z obchodu, vůbec jsem nedávala pozor na cestu a najednou jsem se srazila s nějakou holkou. Obě jsme spadli na zem. ,,Není ti nic?'' zeptala jsem se. ,,Ne ne, a ty jsi v pořádku?'' viděla jsem rozmazaně po té ráně do hlavy, ale pomalu jsem zaostřovala. Spatřila jsem dívku s platinově blond vlasy. ,,Jo jsem v pohodě.'' odpověděla jsem. ,,Jmenuju se Katherine, Katherine Malfoyová. Jak se jmenuješ ty?'' zeptala se mě. ,,Caroline Anne Patridgová, říkej mi Care.'' Usmáli jsme se na sebe. ,,Nechceš jít semnou? Moc to tu neznám.'' řekla jsem Katherine ,,Jo jasně tak pojďme.'' ,,Ne, počkej někam mi zmizela máma počkáme tu na ni, musí se každou chvíli vrátit.'' řekla jsem jí. ,, Jo, dobře, tak si pojď zatím sednout.'' Než jsme došli k lavičkám které byly 10 metrů od vchodu k Oliwanderovi máma akorát přišla. ,,Care, něco jsem ti koupila.'' ,,Vážně?'' odpověděla jsem. ,,Ano, podívej. Abys nebyla na koleji úplně beze mě tak jsem ti něco koupila.'' Držela v rukou krabici a podala mi ji do ruky. Otevřela jsem ji a v ní bylo kotě Bengálské kočky. ,,Mami, ta je nádherná! Děkuju.'' ,,Nemáš za co zlato, a kdopak je tahle slečna?'' ,,Mami to je Katherine, moje nová kamarádka. Srazili jsme se před Oliwanderem.'' ,,Ahoj, Kath, těší mě, já jsem Mary mamka Care.'' ,,Dobrý den paní Patridgová, také mě těší.'' 

Zanedlouho přišla Katherinina rodina, její mamka, taťka a..cože...kd..kdo.. kdo to je? ,,Seznamte se,'' řekla Kath ,,Moje máma Narcissa, můj táta Lucius a můj bratr Draco.'' Tak Draco, nádherné jméno stejně jako on.. teda.. co to říkám, nemůžu být zamilovaná do bratra mé kamarádky..nebo..snad ano? ,,Čau'' řekl mi Draco svůdným tónem. ,,Ahoj.'' řekla jsem mu. Pousmál se, bože jsem z něj absolutně úplně vedle. Šli jsme na nádraží, ale kde je sakra nástupiště 9 3/4? Přišli jsme na nádraží a zastavili jsme se u zdi mezi nástupišti 9 a 10. Měla jsem absolutně nechápající výraz. ,,Chceš to ukázat aby ses mi nebála?'' řekl mi Draco, jakmile tu větu dořekl úplně mi srdce poskočilo. ,,Jo, jasně..'' odpověděla jsem mu jak nejtrapněji jsem mohla ;). ,,Budu na tebe čekat na druhé straně.''řekl mi. Draco se rozeběhl a proběhl tou zdí mezi nástupišti 9 a 10. Vytřeštěla jsem oči byl jak duch, ale zatraceně krásný duch. Rozeběhla jsem se a proběhla tou zdí. Nějak jsem škobrtla a zakopla, ale něčí ruce mě zachytily. Otevřela jsem oči a Draco mě držel v náručí. ,,Děkuju.'' začervenala jsem se ,,Ale za nic, takové pěkné tvářičky by bylo škoda'' zase jsem málem omdlela.  Přišla Kath, máma a její rodiče. ,,Kath, kdy jede ten vlak?'' zeptala jsem se. ,,Ve 12, myslím'' ,,Jo Katherine, ve 12'' ozval se Draco s upřeným pohledem na mě. ,,Měla bych ještě pojmenovat toho kocourka.'' řekla jsem Kath ,,Care a máš nějaké nápady na jméno?'' zeptala se Kath. ,,Nemám.'' ,,Co třeba Charlie'' řekl Draco. Tak dokonalý člověk vymýšlí tak dokonalá jména pro koťátka, Care prober se jseš jak Amor klidni se. Dobře moje vnitřní ,,Já''.