Care's issues

♦2♦

Draco se na mě než přijel vlak pořád díval, strašně mě to fascinovalo. Vlak přijel, Bradavický Expres. Draco si bez rozloučení s rodinou nasedl do vlaku, Kath se rozloučila s mamkou a tátou a počkala na mě. ,,Care budeš mi tak moc chybět! Co budu bez tebe doma dělat.'' řekla mi máma se slzami v očích. ,,Neboj mami, budu opatrná a budu na sebe dávat pozor. Máš doma Baileyho. Ten velkej psí mizera se na tebe taky těší, a než řekneš Draco Mal... teda um.. švec tak budu doma.'' ,,Dobře Care, starej se o Charlieho a nastupte si ať vám neujede. Pa.'' ,,Pa mami.'' Nastoupili jsme s Kath do vlaku Draco si šel asi sednou ke svým kamarádům tak jsme šli do prázdného kupé. Sedli jsme si a najednou jsme slyšeli totální ránu. ,,Ahoj holky, je tu volno prosím?''řekla dívka, která sebou švihla před vstupem do kupé. ,,Jo, jasně. Sedni si.'' řekli jsme najednou. ,,Děkuji, jnenuji se Barbara Olivia O'Conellová, ale říkejte mi Barb.'' ,,Já jsem Care a tohle je Katherine, moc nás těší.'' Řekla jsem přátelsky. ,,A jak jste na tom pokrevně, mudlové či čistokrevný původ.'' Zeptala se Barbara. ,,Čistokrevný původ'' řekla Kath. ,,Care co jsi vlastně ty?" Zeptala se mě Katherine ,,No, já nevím, svého otce neznám a o mamce si něco myslím, ale nevím to jistě.'' Rozrazily se dveře, ohlédla jsem se a ve dveřích stál Draco ještě s jedním klukem, docela pohledným, hnědé vlasy, brýle. Barb se do toho neznámého bruneta úplně zakoukala. ,,Care.'' řekl Draco. ,,No?'' odpověděla jsem. ,, Tohle je Harry, Harry Potter.'' Koutkem oka jsem viděla jak Barb teče slina. Drkla jsem do ní loktem aby si ji utřela. ,,Ahoj Harry, tohle je Barb.'' řekla jsem úmyslně. ,,Čau Barb.'' řekl ,,A ty jsi Care viď?'' ,,Jojo to jsem já.'' suše jsem odpověděla. ,,Pěkné jméno, stejně jako ty.'' řekl Harry. Trochu jsem se začervenala. Viděla jsem jaký měl Draco výraz když Harry řekl to s tím jménem, jako by chtěl říct: ,,Hej o co ty se tady snažíš, ta je moje!'' I když to byl možná jen pocit, tím jak moc chci aby mě taky miloval.

Harry odešel, ale Draco zůstal. Byla jsem nervózní. Pane bože jde směrem ke mně, sedl si vedle mě, mám pocit jakoby moje srdce udělalo milion tepů za minutu. Co to dělá? Ne, NE to neudělal, dal mi ruku kolem ramen. Dobře teď jsem oficiálně umřela. Jakoby uběhlo několik sekund, ale uběhlo několik hodin. Vlak zastavil, vystoupili jsme, už bylo docela šero. 

Šli jsme několik metrů, a nastoupili jsme do černého kočáru taženém zvláštními vyhublými tvory s křídly. ,,Co to je? To co táhne ten kočár.'' zeptala jsem se ,,Care, ten kočár nic netáhne, jezdí sám..'' řekla mi Kath. ,,Neboj také je vidím.'' pošeptal mi Draco do ucha ,,jsou to testrálové, vidí je jen ti co viděli někoho zemřít.'' Byla jsem zaskočená, koho bych tak mohla vidět zemřít. Svého otce? nebo koho? Dozvím se to.

Dojeli jsme do hradu, odnesli nám věci do chodby, které si pak odneseme na kolej. Došli jsme do velké chodby v hradu. ,,Dobrý večer studenti, jmenuji se Minerva McGonagallová, jsem zástupkyně ředitele a ředitelka Nebelvírské koleje, odebereme se do velké síně a nasadím vám na hlavu moudrý klobouk a rozřadíme vás do kolejí. Jmenují se Nebelvír, Havraspár, Mrzimor a Zmijozel.'' Odešli jsme do velké síně a profesorka McGonagallová začala vyvolávat jména. ,,Barbara Olivia O'Conellová'' Barb vystoupila do tří schodů a profesorka ji na hlavu nasadila Moudrý klobouk. ,,Hmmm..chytrá hlava, kuráže máš dost, vím co s tebou.. Nebelvír! Barb se zajiskřilo v očích, šla si sednout ke své koleji. A paní profesorka volala dál. ,,Caroline Anne Patridgová'' Srdce se mi zastavilo, vyšla jsem ty tři schůdky a sedla jsem si na židli. ,,Hmm vskutku temperamentní a hrdá..Kam já tě pošlu..Už vím co s tebou. Zmijozel! Byla jsem štěstím bez sebe, Zmijozel, stejná kolej jako Draco. Šla jsem si sednout. Vedle Draca bylo místo. Okamžitě jsem ho obsadila, mezitím paní profesorka McGonagallová vyzvala Kath. ,,Katherine Malfoyová'' ,,Ale to snad ani nemusím přemýšlet. Zmijozel!" Kath si sedla naproti mně a ušklíbla se na mě, moc dobře ví že jsem blázen do jejího bratra.