After I Went Out From His Shadow |Dorian,Stein27,Grey,Psyho rhyme|

13

Lehla jsem si Martinovi na hruď který mě hladil po zádech, a po chvíli jsem usnula.

Vzbudil mě rámus padajícího skla. To víte když máte v pokoji zatřeno tak je lehké si nevšimnout sklenice na stole a shodit jí. Opřela jsem se o lokty a tázavě jsem se na něho koukla. "𝐏𝐫𝐨𝐦𝐢𝐧̌ 𝐥𝐚́𝐬𝐤𝐨, 𝐧𝐞𝐜𝐡𝐭ě𝐥 𝐣𝐬𝐞𝐦 𝐭ě 𝐯𝐳𝐛𝐮𝐝𝐢𝐭, 𝐜𝐡𝐭ě𝐥 𝐣𝐬𝐞𝐦 𝐳𝐚𝐜̌𝐢́𝐭 𝐛𝐚𝐥𝐢𝐭." S proviněním v očích se na mě kouknul a ohrnul nos. "Nic se neděje, taky bych měla jít balit" Usmála jsem se a když jsem došla k němu tak jsem ho políbila. Zašla jsem si udělat ranní a základní hygienu a pak se přesunula ke skříni. Martin už ležel opět v posteli a koukal na nějaké video. "𝐥𝐚́𝐬𝐤𝐨 𝐧𝐚𝐜𝐡𝐲𝐬𝐭𝐚𝐥 𝐣𝐬𝐞𝐦 𝐭𝐢 𝐧ě𝐣𝐚𝐤𝐞́ 𝐯ě𝐜𝐢 𝐜𝐨 𝐬𝐢 𝐬𝐞𝐛𝐨𝐮 𝐦𝐚́𝐬̌ 𝐯𝐳𝐢́𝐭, 𝐦𝐚́𝐬̌ 𝐣𝐞 𝐧𝐚 𝐳̌𝐢𝐝𝐥𝐢" Usmál se na mě a já mu byla vděčná. To jsem ještě nevěděla co za věci to jsou. Spodní prádlo převyšovalo nad ostatními věcmi. Probodla jsem ho pohledem a on jen pokrčil rameny a nevinně se usmál. Zakroutila jsem hlavou a balila jsem si kufr. Martin šel za klukama dolů a já ještě něco řešila. Vydala jsem se poté za nimi a Kačí nám udělala oběd. Nechápu že ráno uteklo tak rychle. Odpoledne uběhne ještě rychleji a my budeme stát na letišti. Jak jsem řekla tak se stalo. Šli jsme si odbavit kufry a vydali se ještě pro kafe. Všichni jsme byli unavení ale těšili jsme se. Seděli jsme na takových těch židličkách a koukali se velkým proskleným oknem ven kde se nacházeli letadla. Nervozita začala svírat můj žaludek. Obejmula jsem Petra. Nevím ale chybělo mi to jeho bratrské objetí, teplo vytvořené objetím a jeho pozitivní energii. "𝚂𝚎𝚜𝚝ř𝚒𝚌̌𝚔𝚘, 𝚖𝚊́𝚖 𝚝ě 𝚛𝚊́𝚍" Políbil mě do vlasů a Martin to s úsměvem pozoroval. Byl rád že jsem šťastná a že jsem s Petrem zase za dobře. "Já mám ráda tebe bráško" Pevněji jsem ho obejmula a usmívala jsem se. Naší hezkou chvíli vyrušil hlas který nám oznamoval že se máme dostavit do letadla.