Takhle to nejde...né jestli chci být někdy v životě vůbec šťastná. Zbalila jsem si všechny moje věci do cestovní tašky. Tím pádem Make-up, oblečení, nějaký moje paruky které mám strašně ráda bych nosím je a další věci. Tašku jsem zapla a rychle utíkala pro mobil dokud tu Niko není. Vytočila jsem číslo Šáji která mi to ihned zvedla
"ahoj zlato" ozvala se
"ahoj..ja jenom....platí ještě pořád to co si říkala včera a dneska?"
"jasně že platí. Dej mi tvoji adresu a s Lukasem pro tebe ihned přijedeme. Budeš u nás"
"děkuju Šáji..."
"to je samozřejmost"
"fakt děkuju"
"hele jedeme tak pošli tu adresu, zavolám až tam budeme. Pa zlatí"
"pa" zavěsím a pošlu ji SMSkou adresu.
Dneska když jsem byla u Richarda tak Šája ve 3 přijela i s jejím přítelem Lukasem kterej je v pohodě a dobře se mi ním povídá
Byli tu do patnácti minut. Vzala jsem tašku na obula si boty. Ještě jsem si vzala jeden pár bot do ruky a šla i s taškou a botami ven. Před autem stála Šája a hned jak mě viděla tak ji úsměv sklesl. Bylo mi jasné proč
"neříkej že ti to udělal on" jde ke mě do obejme mě
"jo, udělal..."
"pojď sedej dokud tu není" otevře mi dveře a tašku mi dá do kufru auta.
Sednu si dozadu, připoutám se a pozdravím Lukase
"on tě zmlátil?" prohlédne si můj obličej
"jo zmlátil"
//////////////////////////////////////////////////
Šája s Lukasem mi u nich nechali volnej pokoj pro hosty. Seděla jsem už Teda v mém pokoji asi a snažila se nerozbít telefon který furt cinkal a zvonil zprávama a telefonátama od Nikose.
Z ničeho nic jsem slyšela křik dole."kde je?!" bála jsem se že je to Niko a tak jsem radši zůstala sedět na posteli. Slyšela jsem dupot nohou na schodech a potom se rozrazili dveře od pokoje ve kterém jsem se nacházela. Naštěstí to byl Richard
"nenenene" šel zamnou a obejmul mě
"to tu udělal on?"
ja jenom přikývla a obejmula ho také
ČTEŠ
💔I hate you 💔 Ff:koukr
Fiksi PenggemarOn mě zachránil když jsem byla zlomená...po pár letech mě zlomil taky