Prolog (Begin)

223 7 0
                                    

Jimin běžel po chodbě a snažil se dohnat Jungkooka, který odešel ze třídy před ním.

"Hej, co máme teď za hodinu?" zakřičel přes celou chodbu a skočil mladšímu na záda.

Ten se pod jeho vahou málem sesunul k zemi.

"Jimine si těžkej," vydechl Kook a shodil Jimina na zem.

Jimin uraženě našpulil rty.

"Tím jako chceš říct, že jsem tlustej?"

"Ty nikdy Jimí," zazubil se Jungkook, "A teď máme volnou a pak chemii," dodal pak a pomohl mu se zvednout.

Jimin si oprášil kalhoty a přidal se Kookovi.

"Co budem dělat?" zeptal se svůdně a omotal mladšímu ruku kolem pasu.

Kookie po něm hodil perverzní pohled a oba se začali smát.

"A teď vážně, všichni někam zdrhli, ale mě se nikam nechce."

"Tak prostě půjdem do třídy a počkáme tam," pokrčil rameny Jungkook a zahnul za roh ke třídě, s Jiminem v patách.

Sedli si do zadních lavic a oba si vytáhli sešit, jelikož je čekal test. Jimin se ale během chvíle začal nudit.

"Kookie, mě to nebaví," zaúpěl a sešitem hodil přes třídu.

"Dělej si, co chceš ale já nehodlám dostat špatnou známku," odpověděl mu s nezájmem Jungkook a dál si ho nevšímal.

"Stejně zas budeš mít za jedna, ani se to nemusíš učit. A i kdyby si měl klidně pětku, pořád jsi v chemii nejlepší ze třídy, šprte," zabručel si Jimin pod vousy a šel si pro sešit.

"Co si to řekl?" vyhrkl Jungkook a vyletěl ze židle.

"Že...seš...šprt," otočil se na něho Jimin a propaloval ho vyzývavým pohledem.

Hrozně ho bavilo Jungkooka provokovat.

"To odvoláš!" řekl rázně Jungkook a postavil se Jiminovi do cesty.

"A co když ne?"

Jimin se postavil na špičky, aby měl oči ve stejné úrovni jako Jungkook a přiblížil se k němu tak, že se skoro dotýkali nosy. Kook udělal pár kroků dopředu, čímž donutil Jimina couvat a opřel ho o lavici.

"Odvolej to nebo ti provedu něco, co se ti vážně líbit nebude," řekl Jungkook chladně, s pohledem zabodnutým v jeho očích.

Věděl, že si z něho Jimin jen utahuje, ale prostě ho štvalo, když byl nazýván šprtem. Jimin stále mlčel a na tváři měl provokativní úšklebek. Jungkook ho chytil pod stehny, posadil ho na lavici a rukama se zapřel vedle jeho boků.

"Jimine!" zavrčel mu do obličeje.

Ten se však se provokativně zasmál a dal Kookovi ruce kolem krku.

"Jungkookie, Jungkookie," zakroutil hlavou, "nebuď takový cíťa. Sám moc dobře víš, že... si... šprt."

Stále jeden druhému zírali do očí. Jimin jen tak mimoděk sjel na chvíli pohledem na Jungkookovi rty a v tu chvíli dostal neuvěřitelnou chuť je ochutnat.

V duchu se propleskl, *sakra vždyť je to můj nejlepší kamarád a navíc kluk!*

Ovšem netušil, že v ten samý moment bojoval se stejným problémem i Jungkook. Oba těkali pohledem mezi rty a očima toho druhého a nenápadně se k sobě přibližovali. Když zbývalo jen posledních pár centimetrů, Jimin využil svých rukou na Jungkookově krku, přitáhl si ho blíže a lehce ho políbil na rty.

V tom začalo zvonit a Jungkook se od Jimina polekaně odtáhl. Ve chvíli, kdy jejich rty dotkli, ani jeden z nich nemohl tušit, že tohle byl teprve začátek...

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Hi~

Nová story je tu. Mám ji rozepsanou už pěkně dlouho, dávala jsem ji na blog, ale pak jsem se sekla a nedopsala to. Jenže se zrušením blogu před pár měsíci mě tak nějak chytl nový elán. Takže snad se bude líbit...

Adios

Just friends...Kde žijí příběhy. Začni objevovat