Víte, čemu já říkám nekřesťanská hodina? PŮL OSMÉ RÁNO. Sraz máme v 8:45 u autobusu a cesta tam trvá okolo 25 minut. Jak mně se nechce. Naši už jsou dávno pryč, nestihla jsem se ani rozloučit, ale tak co. Zvedla jsem se a šla vzbudit mého bratra, protože bych jinak neměla odvoz. „Vstávej ospalčeee, tvoje sestra odjíždí pryč!" „Že bych konečně měl od té potvory pokoj?" řekl rozespale, samozřejmě s náznakem smíchu. „Ty parchante, za půl hodiny buď dole!" řekla jsem na oko naštvaně a odešla z jeho pokoje. Šla jsem do koupelny, kde jsem ze sebe udělala aspoň částečně člověka. Vyžehlila jsem si vlasy, dala si řasenku a matně rudou rtěnku, jen tak pro efekt. Pokračovala jsem ke skříni, kde jsem vytáhla Adidas legíny a basic černý triko, na který stejně hodím nějakou Jamiho mikinu. Whups, já se o Jamim nezmínila? Dámi a pánové, to je můj nejlepšejší kamarád aka druhej bráška Jamie Parker. Známe se už od mala, někdo si myslí, že spolu chodíme, ale to my máme jen takový silný pouto. Nevím co bych bez něj dělala. Momentálně je ale někde na Filipínách a užívá si krásnou dovolenou, zatím co já jedu na tábor, kde nikoho neznám. Děkuju Jamii! „Chceš pomoct s kufrem?" vlezl mi do pokoje bratr. „Kdybys byl tak hodnej tak snes dolů ten kufr, batoh si vezmu sama." Mile jsem se usmála. Jen kývl a už byl zase pryč, tentokrát i s mým kufrem. Do batohu jsem hodila nabíječku a airpody, bez kterých bych už nikam nešla. Na ruku si dala hodinky, do ruky mobil, a mohla jsem vyrazit. Sešla jsem schody, obula si boty a zamkla dům. Jakc už byl v autě a měl tam vlastní koncert, šlo to slyšet snad i do vedlejšího města. „Showmane, nechceš to trochu ztišit? Nemusí tě slyšet celá ulice." řekla jsem se smíchem. „Pokud tam chceš odvést, radil bych ti si sednou a poslouchat V.I.P koncert jenom pro tebe!" Poslechla jsem ho a nasedla do auta.
Bolí mě hlava a to tábor ještě ani nezačal! Z Jacka asi zpěvák nebude. Ale nebudeme mu kazit radost, třeba do superstar by se určitě hodil! Ne radši ne, to by lidstvo nepobralo. „Hej sestřičko, já vím, že tě můj pěvecký výkon omámil, ale už jsme na místě, takže vystupovat!" řekl Jack a já si až teď uvědomila, že stojíme před autobusem. No to nee. Okey. To zvládnu, nádech výdech a jdeme. Zvedla jsem hlavu nahoru a šla vstříc všem těm lidem. Cestou k velitelce nebo prostě té, co nás má na starost jsem se rozhlížela kdo tu všechno je. Už teď vím, že sem nezapadnu. Byly tu hlavně děti okolo 9-13 let. Když jsem zrovna zahlédla někoho, kdo by mohl být mého věku, lekla jsem se. Napravo ode mě stála partička badboyu, asi okolo 17 let. To bude sranda. Ne kecám, už teď se mi hnusí. K mému překvapení se ale nehnusí všem, protože za ním přišla skupinka, která obsahovala 3 nejumělejší holky, který jsem v životě viděla. Ne vážně, tohle byl extrém. To jsou přesně ty holky, kkterý si myslí jak jsou strašně krásný a jak je všichni chtějí, přitom by jsi jim radši dala na hlavu tašku. „S nimi asi kamarádka úplně nebudeš co?" řekl se smíchem vedle mě Jack a díval se stejným směrem jako já. „Bože jen to ne!" řekla jsem se smíchem a jaksi přestala dávat pozor na cestu. Whups. Bum a jsem na zemi. „Moc se omlouvám, nedávala jsem pozor." Řekla jsem holce asi stejného věku jako já. „Jo v pohodě, nic se nestalo, asi jsi se lekla těch NÁDHER co tu máme že? Mimochodem, jsem Lucy." Řekla a podala mi ruku. S touhle holkou si budu rozumět! „ Jo lekla, nebo spíš nevěřila vlastním očím, že je to vůbec skutečný, vždyť je to celý proti přírodě ne? Jsem Emily." Podala jsem jí ruku. Ani jsem si nevšimla, že můj bratr tu není, asi šel vyřídit ty papíry. Lucy byla zajímavá, řekla bych že stejná rebelka jako já. Měla červeno černé vlasy ale tak, že to nevypadalo bláznivě, spíš zajímavě. Na sobě měla basic tepláky a velkou mikinu, stejně jako já. V nose měla piercing a tmavě hnědé oči. „Jak tak koukám, my dvě si budeme rozumět!" řekla nadšeně, asi myslela na to stejné co já. „To doufám, protože tu nikoho neznám." Zasmáli jsme se. „To buď ráda, o nic jsi nepřišla. Vidíš tam ty nádhery? To je Stacy, největší kráva pod sluncem, a její dvě služky, doslova. A ten kluk, po kterém se teď sápe se jmenuje Cameron, a okolo něj je jeho parta badboyu. Někteří z nich jsou fakt fajn, třeba Shawn nebo Matt, ale někteří zas stejní kreténi jak Cam, třeba Chris je úplně stejnej. Pak tu jsou malý děti, ty tě asi nezajímají, sama vlastně nevím jak se jmenují. Pak támhle, ta vysoká zrzka co se baví s tím mega hezkým týpkem je naše vedoucí, Nikol. Je mega v pohodě, pokud ji badboys s Barbie nenaštvou." Představila mi v rychlosti celý tábor. „Hele, ten pěknej kluk jde sem!" řekla Lucy celá nadšeně a já chytla výbuch smíchu. „Čemu se směješ magore?!" řekla Lucy naštvaně, ale to už byl ten MEGA HEZKEJ TÝPEK U NÁS. „Lucy, tohle je můj bráška Jack, Jacku, Lucy." Řekla jsem, když jsem se uklidnila. „Ahoj Lucy, omlouvám se, ale už budu muset jít Emily. Naši nechali doma nějaký papíry, musím je hodit na poštu aby je co nejdřív měli. Buď prosím tě aspoň trochu hodná, ať pro tebe nemusím jezdit okey? Mám tě rád prcku!" řekl Jack a obejmul mě. Objetí jsem mu opětovala a do ucha mu zašeptala. „Na tom táboře se budou sakra divit, kdo je Emily Black." „ O tom nepochybuju princezno. Tak jo, mějte se!" a už byl pryč. Okey, to zvládnu. „Jdem do busu? Nechce se mi tu už stát." řekla otráveně Lucy. Jen jsem kývla a společně jsme šli odevzdat kufry a následně šli na předposlední sedadla do zadu. Obě jsme si dali sluchátka a Lucy během pěti minut usla, a to jsme ani nevyjeli. Díky kamarádko! Během spánku si položila svou hlavu na moje rameno, takže jsem se stala jejím osobním polštářkem. Hezu. To ale byla ta lepší část co se stala v autobuse...
