Byla to letní láska. Ale vše skončilo po nástupu do školy. Možná bychom spolu ještě byli, ale naše cesty se rozdělily. Já šla na gympl a Alex šel na průmku. Obě dvě školy jsou sice ve stejném městě, ale i tak na sebe nemáme vůbec čas. Je mi to líto. Měla jsem pocit že ho opravdu miluji. Chtěla jsem mu to říct jenže on to ukončil. Řekl že by to takto nefungovalo. A měl pravdu. Asi by to vážně nešlo. Pořád doufám že spolu jednou skončíme. Třeba za pár let. Je mi přeci teprve šestnáct.
Měla jsem trénink a potřebovala si koupit něco k jídlu. Od rána jsem nic nejedla. Tak mé kroky směřovaly k Žabce. Nevnímala jsem okolí, protože mi volala kamarádka. V tu chvíli do mě narazil nějaký týpek a mně upadl mobil. ,,Omlouvám se. To jsem nechtěl." Začal se hned omlouvat neznámí kluk. Jeho hlas mi byl povědomý a tak jsem zvedla hlavu a podívala se na něj. Koukaly na mě (barva očí) oči a já hned poznala kdo to je. Byla jsem překvapená. Nečekala jsem že se ještě někdy uvidíme. ,,Alexi?" Nervózně jsem se zeptala. ,,Karol?! Nečekal jsem že tě ještě někdy uvidím." ,,To já také ne." ,,Ale je to milé překvapení." Uchechtne se Alex. ,,Nemáš teď čas? Že bychom zašli třeba na kafe?" ,,Promiň ale dnes mám trénink. Mohli bychom jít ven někdy jindy." ,,OK." ,,Tak mi když tak napiš jestli chceš." Řeknu a mrknu na něj. ,,Dobře tak zatím ahoj." ,,Ahoj." Rozloučíme se a já si jdu koupit to jídlo nebo přijdu pozdě.
Trénink byl náročný a já si jdu dát sprchu. V koupelně si pustím hlasitou hudbu. Naštěstí jsem totiž doma sama. Najednou mi zapípá mobil. Přišla mi zpráva od Alexe jestli mám zítra čas. V mé hlavě mi proběhnou vzpomínky z léta, a já si uvědomím že v tom zase lítám. Rychle odepíšu že mi škola končí ve dvě. Jdu se dosprchovat a dát si něco k večeři.
Dnes je už pátek což znamená den našeho setkání. Nemůžu se dočkat. Domluvili jsme se že mě vyzvedne před školou. Už tu čekám asi deset minut a on pořád nikde. To je mu podobné. Nikdy nikam nepřijde v čas. Najednou mi někdo zezadu zakryje oči. Hned vím kdo to je, tohle mi dělal často. ,,Ahoj." Pozdravím. ,,Ahoj." Pozdraví mě nazpátek a dá mi pusu. Zaskočeně na něj zírám. Když si uvědomí co udělal hned se mi začne omlouvat. Uklidním ho že mi to nevadí a na potvrzení mích slov mu dám pusu. Vyrazíme směr kavárna. Chceme si udělat delší romantickou procházku a tak jdeme až do Upekla. ,,Karol?" ,,No?" ,,Víš...Našeho rozchodu lituji a chtěl bych se zeptat samozřejmě když budeš chtít." ,,Tak už mluv.Leze to z tebe jak s chlupaté deky." Musela jsem ho pobídnout. Bylo mi jasné co chce říct a už jsem to chtěla slyšet. ,,No nechtěla by jsi to znovu zkusit?" Usmála jsem se. ,,Moc ráda." Odpověděla jsem a políbila ho. On mi polibek hned opětoval.
Naše rande bylo moc příjemné. Přišla jsem domů a rodiče se mnou chtěli mluvit o něčem vážném. Sedla jsem si ke stolu. Dost jsem se bála, oba dva se tvářili dost tragicky. ,,Zlatíčko, budeme se muset stěhovat. Dostala jsem pracovní nabídku v Praze a ta se neodmítá." Bylo mi do breku. S Alexem se dáme zrovna dohromady, ale vše musí zase skončit. Utekla jsem do pokoje a začala brečet do polštáře. Přišla ke mně mamka a začala mě utěšovat. ,,Praha je krásné město a ty si tam určitě najdeš spoustu kamarádů." Řeknu jí vše o mně a Alexovi. ,,Můžete si přeci volat každý den a třeba se i občas navštívit." ,,Hmmmm." Odpovím jenom. Na mamce bylo vidět, jak jí to mrzí. Nevím jak to vše říct Alexovi. ,,Vy to určitě zvládnete." Pohladí mě naposledy po zádech a nechá mě samotnou se svými myšlenkami. V hlavě mám jen to jak mu to říct. Mám mu to tajit? Odjíždíme až za měsíc. Asi mu to řeknu hned zítra. Společně jdeme totiž zase na procházku, tak tam mu to řeknu.
Sraz máme v parku a já tady na něj už čekám pět minut. Jsem nervózní a celá se klepu. Bojím se jeho reakce na to co se mu chystám říct. Konečně je tady vlepí my pusu a já mu konečně vše řeknu. Dost se mi uleví a čekám co řekne. Alex chvíli mlčí a byl dost zaskočený. ,,Společně to zvládneme." Řekne a pevně mě obejme. Já se cítím velmi v bezpečí a jeho slovům věřím.
Tento konec byl trošku ukvapený ale mě nic lepšího nenapadlo tak snad to nevadí XD. Vaše Cuky a Lucky.
