Fred:
Můj život jde do sraček. Je to pořád horší a horší. A teď zjištění mé orientace. Myslel jsem si to déle, ale pořád doufal že to je jenom puberta. Že to přejde. Ale nepřešlo. Ještě to nikdo neví. Pro mě samotného, je ještě poměrně těžké si přiznat že jsem gay. Možná by to měl říct alespoň rodině, věřím že jim to vadit nebude. Asi zítra udělám svůj Coming out. První to řeknu rodině a poté přátelům. Vždy jsem si říkal že o kolo toho všichni dělají zbytečné haló, jenže jak jsem právě zjistil, jsem úplně stejný.
Je další den a já se odhodlávám něco říct. Začnu mamkou, táta ještě není doma a myslím, že on to ponese hůř. ,,Mami?" Nervózně si k ní přisednu na gauč. ,,Ano Fredie?" Musí mi tak pořád říkat? ,,No chtěl bych ti něco říct." ,,Poslouchám. Jen doufám že jsi nic neprovedl." ,,Ne to ne." Začnu ji rychle uklidňovat. Rozhodl jsem se to nějak neokecávat. Stejně mě nic nenapadá. ,,Jsem gay." Rychle na ni vyvalím. Možná bz pro ni bylo jednodušší kdybych to nějak zaobalil, ale takhle je to rychlejší. Po chvíli co zpracovala co jsem jí řekl se na mě usmála. ,,A máš nějakého chlapce?" Pořád se na mě usmívala, já se musel také usmát, je to tak nakažlivé. ,,Ještě ne." ,,Škoda." ,,A tobě to nevadí?" Musel jsem se zeptat. Chci si být jistý že se ji nehnusím. ,,Frede. Jasně že mi to nevadí, jediné co je mi líto je to, že nebudu mít vnoučata, ale to nějak přežiju a hlavně máš ještě dva bratry." Ulevilo se mi. ,,A co táta?" Vůbec jsem nevěděl jak na tom je názorem na LGBT lidi. ,,To nevím, ale myslím že mu to vadit nebude. Má tě rád. A to že jsi gay na tom nic nemění." Bylo mi skvěle konečně to někdo ví.
Jacob:
Je úterý ráno, a já mířím do školy. Moc se mi nechce to není novinkou. Mám to jenom kousek, takže jdu pěšky. Chodím sám takže celou cestu jenom pozoruji lidi kolem sebe. Většinou je to nuda. Jenom občas narazím na hezké kluky, ale stejně se na ně nějak extra nekoukám. Kdyby si toho všimli, bylo by to divné. Hned by jim došlo že jsem teplej a v této době to není nejlehčí. Doufám že se to někdy zlepší. Jediný hezký kluk, kterého vídám každý den je Fred. Je tak dokonalý. Ne jenom vzhledem ale i povahou. Jsme dobří přátelé a skvěle si rozumíme. Jen od té doby, co jsem se do něj zakoukal, je to pro mě dost často těžké. Například ty nic neznamenající doteky. Vždy mnou projede příjemné šimrání a má po celém těle husí kůži. A také strašnou chuť se ho ještě dotknou, ale mnohem víc. Políbit ho na ty dokonalé rty. Mít ho jenom pro sebe.Ale to se asi nestane. Myslím že ani není gay nebo alespoň bi. Ale jestli je tak budu nejšťastnější člověk na planetě.
Konečně dojdu ke škole. Je teprve 39 a tak se rozhodnu chvíli počkat venku. Nechci se tam rvát mezi lidmi, a času je dost. Vytáhnu mobil abych se koukl na instagram. Nic tam není, s tím jsem počítal, ale nechci tu stát jako pako tak se alespoň koukám do mobilu. Nic extra ale alespoň něco. ,,Ahoj." Uslyším ten nejdokonalejší hlas. Hned vzhlédnu abych se mu mohl kouknout do očí. Jsou krásné, celý je krásný jako vždy. ,,Ahoj." Pozdravím nazpátek. ,,Jak se vede?" Zeptám se. Sice taková nic moc otázka ale stačí na začátek konverzace. ,,Jo dobrý co ty?" ,,Hmmm. Pohoda." Chvíli na něj jenom koukám. Vypadá že je z něčeho nervózní. Stalo se mu snad něco? Už se chci zeptat, ale on mě předběhne. ,,Jacobe?" ,,Ano?" ,,Mohl bych se tě na něco zeptat:" ,,Jo jasná. Ptej se." Povzbudivě se na něj usměji. ,,No...Jaký máš názor na LGBT komunitu?" Mám mu říct že tam vlastně patřím? Asi jo. ,,Mám ji rád. Sám do ní patřím." ,,Vážně?" Vyjekne Fred. ,,No kdyby ne, tak to neříkám." Uchechtnu se. ,,Vadí ti to?" ,,Ne vůbec ne. Vlastně jsem ti chtěl říct že jsem gay." Můj obličej se celý rozzářil. Nevydržel jsem to a konečně ho políbil.
Fred:
Jacob se ke mě vrhl a začal líbat. Nebránil jsem se. Byl to skvělý pocit. Vlastně se mi Jacob už nějakou dobu líbí.Jen jsem si to asi nechtěl přiznat. Líbali jsme se před spousty lidmi, ale nám to bylo jedno. Čas se pro nás zastavil a nemysleli jsme na následky. Ať se stane cokoliv, spolu to zvládneme. Po chvíli se odtáhneme. Lidé na nás zírají znechuceně ale někteří se i usmívali a to mě hřálo u srdce.
,,Víš že jsi krásný?" Ozve se Jacob když ruku v ruce vcházíme do školy. ,,A víš že ty taky?" Usměji se na něj.
Po dlouhé době vyšla kapitola i v této knížce. Snad se líbila. Budeme rády za každý vote i komentář. Vaše Cuky a Lucky.
