„Harry Styles! Pane bože co ty tu děláš člověče?!“ uslyší známý dívčí hlas, „Caro!“ zachraptí když se otočí a chytí do náruče útlou blondýnku „Zdravím tě chlape! Co děláš tady, v Austrálii?“ zasměje se a chlapsky ho poplácá po zádech mezitím co se směje „Jen tak..“ pokrčí rameny a sleduje ji „Proč tu jseš ty.“ vyzvídá s ďolíčkovským úsměvem mezitím co s tichým poděkováním od recepční příjme kartu od pokoje. „No fotím tu novou kolekci plavek a jsem tu s Kendall..“ usměje se pyšně, „S Kendall..“ zakýve Harry hlavou a pak se zarazí „S Kendall Jenner? Ona tu taky něco fotí?“ zeptá se nechápavě a přehodí si přes rameno popruh od kožené tašky „Ne..“ zasměje se Cara a prohrábne si vlasy „Jsme tu spolu, jako spolu..“ „Zase experimentuješ?“ zavrtí Harry pobaveně hlavou a přivolá výtah přičemž po ni střelí pohledem „Tohle snad vydrží dýl..“ pokrčí rameny načež se zasměje „Dělám si srandu! Je to kámoška, dobře možná mám postraní a velmi pekelné úmysli...“ zvedne ruce k obraně pod Harryho pohledem „..ale je to kamarádka a náhodou jsme se tu potkali..“ pokrčí rameny a usměje se, Harry jen s úsměvem kývne a obejme ji na rozloučenou když se výtah zastaví.
S povzdychem dopadne na měkkou postel a ještě jednou se zasměje díky slečně Develinge. Bože, to je šílená žena.. pomyslí si s povzdychem a vytáhne poslední dopis od Louise. 'po rozhovoru si plakal, hodně a Niall tě přišel utěšit', Harry si siln zkousne ret aby zadržel slzy, nikdy neuměl lhát a v ten den mu to obvzlášť nešlo. S povzdechem vstal a podíval se na svůj odraz v zrcadle, nevypadal jako člen boybandu, vypadal jako … farmář. Vlasy se mu pod kloboukem kroutili, odrbané boty by konečně měl vyhodit a džíny též. Otevřel svou tašku a vytáhnul z ní stejně uzké džíny jako má teď na sobě až na ten rozdíl že tyto jsou džínově modré. Košili vyměnil za černé tričko a úsměvem si kolem krku uvázal modrý šátek. Usmál se když si vzpomněl na tu věc kterou vymysleli jejich fanynky. Nemohl odolat a také se zapojil a vzal si modrý šátek který patří pro Louise. Na hlavě si udělal drdol a s úsměvem vyšel ze svého apartmánu děkujíc bohu že fanynky tentokrát vlastně ani nevědí kde je. Procházel se po parku uvědomujíc si že by se měl jít kouknout na místo kde popřel fotky chlapců. Kde se řešil jeho klobouk a Liamovi boxerky. Místo kde nemohl uvěřit tomu co udělal. A najednou tam byl. Stál před tou budovou kde se stal ten rozhovor a stál před budovou kde byl měl mít další dopis avšak, je to blbost, dveře jsou zavřené není možnost aby byl dopis uvnitř. „Potřebujete pomoc?“ ozve se náhle hrubý hlas, tak hrubý až Harrymu naskočí nepříjemná husina a přeběhne mu po zádech mráz. Váhavě se otočí a spatří tlustého muže v kombinéze a se svazkem klíčů zaháknutých na opasku „Uhm..jsem Harry Styles..“ dobré vychování za každých okolností, tleskám ti Harolde „A to zajímá koho, nějaká popová hvězdička mi jde ukázat že je lepší než já?!“ řekne muž popuzeně. Au. „Uh, ne to nikdy..“ podrbe se Harry za uchem „Jen jsem se chtěl kouknout dovnitř, pokud mi to tedy dovolíte.“ pokrčí rameny „To ti teda nedovolím.“ protočí muž očima a přivře dveře přičemž hned vytáhne z kapsy cigarety a jednu si strčí mezi popraskané rty. Harry s povzdychem jde k němu „Bohužel, jinak to nejde..“ pokrčí rameny a muž se zamteně zamračí, bohužel než stačí reagovat Harry mu sebere svazek klíčů a zabouchne za sebou dveře v budově. Ignorujíc splašené a velmi hlasité bouchání na dveře se vydá k místu kde se rozhovor natáčel. Jako by to bylo včera co tam seděl a plakal s tím že ho Louis nenávidí. Tak strašně se bál že ho už nebude nikdy chtít vidět že se nechtěl vrátit.
'Ahoj Harry.Pane jo, procestovali jsme spolu toho už hodně že? Tentokrát poletíme někam jinam, ale to už ti asi došlo že? Bylo by divné kdyby ti to nedošlo, no nic, vrátím se k tématu. V tomto městě se řešilo to jak jsi nám bumbal Harry a jak ses nám plazil po Benovi. Mimochodem stále na něj žárlím,.. ale i tak jsi byl roztomilí.:'3 Sakra, nejdou mi kreslit smajlíci, na počítači to je jednodušší. Takže Harry, kde jsme byli? Víš to že?'
Jakmile Harry s úsměvem vyšel z budovi hodil muži svazek klíčů a rovnou se rozhodl zarezervovat si lístek. „Ano pozítří, ano do první třídy. Ano správně. Děkuju.“ usměje se a strčí si mobil do kalhot. „Itálie..“
Oh my god jakože rlly guyzzz?!
1k přečtení?! rlly?
Kurvaaa!!!
já umřu :'3333
Nooo
takže, zde je nová část.
A doufám že si vzpomínáte na tu, uhm, hru či co to bylo jak fanynky pro každého člena určili nějakou barvu a podle toho si vzali na koncert šátek a Loui měl modrou, yep yep, já si vzpomínám hodně dobře :D
no nic, to je asi vše co bych chtěla číct
strašně vás miluju
Napíšu to ještě jednou
znáte mě :D
luff yu guyzzz!!!
-Caroline:)
ČTEŠ
Letters - Larry Stylinson
FanfictionFyzická bolest je lepší než ta psychická. Jelikož, každá rána na těle jednou bolet přestane a zmizí, ovšem rána na srdci bolet jen tak nepřestane a rozhodně jen tak nezmizí. Mnoho otázek a málo odpovědí. Co se stalo? Proč to udělal? Kam zmizel? Lou...