Letters - Larry Stylinson

Fifth Letter 1/2 - Taky se mi po tobě stýská..

Když Harry odešel zpět do domku první co uviděl byl Liam jak s úsměvem telefonuje, nerad to dělal ale schoval se za roh a tišše se zaposlouchá do hovor „Jo já taky..“ zachichotá se brunet, chvíli je ticho přičemž Harry znervózní a koukne se na svého kamaráda který si žmoulá lem trika „Taky se mi po tobě stýská...“ zašeptá a zkousne si ret „Měj se Ni..“ Harry se po této větě pousměje a pomalu se za ním rozejde. Jakmile ho Liam spatří rychle schová mobil a usměje se na něj „Jak-jak dlouho tu jsi?“ „Chvilinku..“ pokrčí Harry rameny s jemným úsměvem „Slyšel jsi něco?“ ujišťuje se Liam dál „Pokud nechceš tak ne...“ zasměje se a jde do kuchyně přičemž nezapomene si vzít z malého košíku červené jablko do které se hned s chutí zakousne „Co všechno si slyšel?“ přiběhne za ním Liam a vytrhne mu jablko aby se do něj mohl též zakousnout, Harry vytáhne hlavu z ledničky a pozvedne obočí, ledničku zavře a nahlas si odkašle aby mohl nasadit holčičí pisklavý hlásek „Jo já taky...“ chicho, „Taky se mi po tobě stýská..“ zamrká několikrát řasama „O ano stýská se mi po tvé prdeli!“ začne se smát jako šílený „Ty blbečku!“ zakřičí Liam naštvaně a hodí po něm nakouslé jablko které Harry s obtížemi avšak stále se smíchem chytí. Liam jen zakroutí naštvaně hlavou a otevře ledničku „Nakupovali jste s Louisem vůbec?“ „Jo..jasně, ale dlouho jsem tu nebyl..“ pokrčí rameny a omluvně se usměje, Liam s povzdychem protočí očima a dojde k pevní lince vedle které je na zdi fixou napsané číslo na pizzu. Když s úsměvem nadiktuje Harryho adresu vily otočí se na něj „Co mě tak pozoruješ?“ šeptne zmateně, „Já nevím...“ podrbe se na hlavě a pousměje se, „Jak dlouho s Niallem spolu jste?“ „Nechodíme spolu!“ vyhrkne Liam téměř okamžitě, Harry jen s úsměvem zakýve hlavou a odejde do vily.
„Tak se měj!“ obejme ho Liam „Ještě tu chvíli pobudu..“ šeptne s úsměvem když se od něj Harry odtáhne „Fajn, sám?“ zamračí se zmateně „No..“ zakýve hlavou nervózně, Harry se rozhlédne po letištní hale s úsměvem se otočí zpět na Liama poté co uvidí blonďáka s kufrem „Fajn, užijte si to tu s Niallem!“ poplácá ho po rameni „A nezdemolujte mi barák až si to budete všude rozdávat!“ křikne ještě před tím než zmizí brunetovi z dohledu, ten jen s úsměvem zavrtí hlavou a chytí do náruče svého milovaného „Chyběl jsi mi...“ šeptne mu do vlasů „Ty mě taky Liame...“ usměje se Niall a letmo ho políbí na krk.

Harry Styles nečekal že někdo zjistí kde se právě nachází, proto ho až přivelmi zarazilo, když dorazil na letiště do Mexika a tam ho čekal zástup věrných fanynek One Direction a paps. Zhluboka se nadechnul a opět vydechnul přičemž se pomalu rozešel. „Harry! Prosím fotku!“ křikl někdo, kudrnáč nevěděl kdo jen se prostě usmál svým ďolíčkovým úsměvem a ukázal zdvižený palec aniž by se pustil nějakého chlapíka z letištní ochranky. Fotoaparáty cvakali, fans ječeli, lidé byli zmatení a Harry doufal že to brzy skončí. „Děkuju vám..“ šeptne když zastaví u taxíku a podá muži 304 pesso, ten jen s úsměvem poděkuje a počká si až se mu žluté auto ztratí z dohledu přičemž se vratí zpět do letištní haly tudíž zpět ke své práci.
Když Harry dorazil do hotelu kde si během cest taxíkem zarezervoval pokoj nemohl už být tolik překvapen dalšími fans. „Sakra..“ šeptne si pro sebe a pomalu vyleze z taxíku snažíc se dostat do hotelu. „Promiňte za ty obtíže..“ pousměje se na recepční „To je v pořádku..“ řekne horší angličtinou s jasným přízvukem. „Takže, Harry Styles?“ usměje se a aniž by čekala na odpovědět mluví dál „Pokoj 317!“ usměje se, Harry s úsměvem kývne a převezme si od ni kartu, poděkuje a pomalu se vydá k výtahu, „Prestone?“ přiloží si mobil k uchu „Ahoj Harolde, v jakém hotelu přesně jsi?“ zeptá se naléhavě, Harry zmateně vezme nějaký letáček který si tajně jako malí chlapec ukradl z recepce a přečte název hotelu „Fajn, za dvacet minut tam jsem s chlapama, po tom co jsi se ztratil všichni zjistili teď kde seš a řeknu ti je to hotová...uhm..je to prostě hrůza..“ šeptne vystresovaně „Jak to?“ vyjekne Harry ignorujíc postarší pár vedle něj „No, jsme v Mexiku, na cestě k tobě a v ulicích to vypadá spíš jako by se chystali na konec světa...a to jsou to jen mladé holky..“ aniž by o tom Harry věděl si Preston prohrábne krátké vlasy a podrbe se na zátylku. „Ach ne..“ zaúpí Harry a vystoupí když výtah cinkne na osmém patře. Mezitím hovor s Prestonem ukončí a hledá pokoj 317.

Táááák omlouvám se že je to rozdělený na dvě části, není to proto že by to bylo moc dlouhé jak jste si mohly povšimnout ale je to proto že prostě nejsem schopná toho napsat víc jelikož mám 4 z chemie a když se nenaučím na příští test tak budu mít 5 na pololetní vysvědčení (jsem v 9. takže by to nebylo dobrý) a k tomu se musím naučit na fyziku aby se nade mnou smilovala učitelka a dala mi na vysvědčení 4 :D O:)
nedívejte se na mě tak, jsem hold debil no :D :D
no nic, jinak..ti z vás co četli Room 317...ano...ano..i know...i know...im rlly srry...taková menší připomínka prostě...
jdu umřít...
sbohem..
ale ještě před tííííím!!
luff yu guyzzzz!!
-Caroline:)