elfí prokletí

3. kapitola

Poté jsem se rozkoukala úplně nade mnou stál Fénix a měl radostný výraz že jsem celá. Skoro nic jsem na sobě neměla Fénix říká že jsem měla dost potrhané šaty a tak sehnal aspoň tyto. Úplně jsem zčervenala, byly to zelené šaty které mi kryly jen to nejhlavnější zbytek těla jsem měla nahý a jen něco přikrývaly vlasy...(viz. úvodní obr. této kapitoly). Nedovolila jsem mu na mne sáhnout byla jsem strašně stydlivá a to mi vydrželo dodnes.

On:,, jsi krásná i bez tvých bílích šatů". Já jsem jen ještěvíce zčervenala. Byly jme v nějaké útulné chaloupce na temné straně. Když jsem si vpomněla na to co mě čeká až se vrátím domů tak jsem mu začala brečet na rameni.

On:,, copak je Saro? Udělal jsem něco špatně".

Já:,,ne ty ne ale až se vrátím matka mě provdá za prince Edgara a už nikdy se s zebou neuvidím :("

On:,,nestrachuj se lásko dokud budeš se mnou budeš v bezpečí" a přitiskl si mě k sobě. Když jsem se zeptala jestli tu nejsou jiné šaty on se jen usmál opatrně mě položil na postel a řekl že mne převlékne... Pak si asi umíte představit co se stalo. Prožila jsem s ním ty nekrásnější dny... Ale zároveň jsem cítila jak ve mě ňeco roste ňejaká podivná temná síla... světlo už se ze mne pomalu vytrácelo. Tušila jsem z čeho to je. Tím že už několik dní přežívám na temné straně se ve mě začalo rozrůstat temno...