Pohled Týny:
Probralo mě pohlazení po tváři..
T: Janku..?
Opatrně jsem otevřela oči..Ale Velde mě neseděl Janek, ale táta.
Táta: Holčičko moje, už se nemusíš bát. Už to neublíží..
T: Já jsem doma?!
Sedla jsem si a rozhlížela se po pokoji. Po mém pokoji u nás na statku..
T: Co tu dělám?
Táta: Sehnal jsem ty peníze. Abys nemusela trpět..
T: Trpět..?
Táta: Linharti nejsou zrovna milí lidi..Je ti dobře? Nechceš doktora?
T: Ne jsem v pořádku..A víno tom Běta?
Táta: Všichni tady že statku už ví pravdu..
T: Můžu si dát něco k jídlu?
Táta: Běta ti už připravuje palačinky.
Usmál se na mě..Seděla jsem v kuchyni a šťourala se v jídle. Byla tam jen Běta a profesor. Ostatní už byli u nějaké práce..
Běta: Co se stalo holčičko?..Je ti dobře? Nechceš zavolat psychologa?
Sedla si vedle mě..
T: Já jsem v pohodě..
Běta: Tomu sama nevěříš..
Profesor: Pokud se k vám můžu přidat..Já myslím, že láska..
Běta: Láska? Vždyť ji je sedmnáct..
T: To si myslel taky..A pak už ne..
Běta: Týnko, opravdu jsi v pořádku..?
Profesor: Ale jistě, že je..Jen je zamilovaná..
Běta: A do koho..
Profesor: To nám musí říct Týna..
Otočil se na mě a povzbudivě se na mě podíval..
T: Tak fajn.. Možná, že jsem se zamilovala..do Janka..Linharta mladšího..
ČTEŠ
Můj Únosce.. [ Slunečná ]
FanfictionTýny táta dluží peníze Linhartům. Ti ztratili trpělivost a rozhodli se Týnu unést a donutit tím Popelku peníze splatit. Týna se u Linhartů seznámí s Jankem. Vznikne z toho něco víc?