Můj Únosce.. [ Slunečná ]

Chlapík 😰💙

Pohlekd Týny:
Za chvilku vyšel z koupelny.
Únosce: Hej! To je moje postel..
T: Tak mě do ní nemáš dávat..
Únosce: Já bych tě tu taky nejradši neměl, ale ty prostě musíš utíkat a já tě pak musím hlídat..
T: A proč?
Únosce: Aby ses měla na co ptát a vstávej, jdem na snídani..
Odkryla jsem peřinu. Neměla jsem ty kraťasy..Jen tričko..Rychle jsem se přikryla..
T: To mám jít jako takhle?..
Únosce: No třeba..A nebo si můžeš vzít něco z týhle tašky.
Hodil po mě černou tašku. Byla plná oblečení. Holčičího samozřejmě..
T: Můžeš počkat na chodbě?
Únosce: Ale dělej..
Odešel. Já na sebe hodila nějaký džíny a krátký bílý ponožky. Byla jsem na chodbu.
Únosce: No hurá.
Chytil mě za zápěstí a táhl dolů do kuchyně. Byla tam nějaká holka..
Únosce: Dáme si palačinky..
Dívka: Ano pane Linharte..
My si sedli ke stolu..
T: Jo tak pane Linharte.. To si nějakej Mafián?
Únosce: Já? Nee. Můj fotr. Ale neboj, když mu tvůj táta splatí ty peníze, tak tě nenechá zabít..
T: Jaký peníze?!
Únosce: Ale to neřeš..
Pak jsme uslyšeli kroky.. Rychlý a sebevědomý..Do kuchyně vešel takovej straší chlapík..
Chlapík: Nazdar, hele, tady ji máme kočičku..
Chytil mě pod krkem..
Chlapík: Jestli budeš chtít znova utéct tak si mě nepřej..
Začal mě držet čím dál tím víc silněji..Pak už jsem skoro nemohla dýchat..