Můj Únosce.. [ Slunečná ]

Vždycky budu 🥺🤍

Pohled Týny:
Janek: Opravdu se nic neděje..
Uhnul pohledem. Něco se stalo. Teď jestli je to dobrý nebo špatný..
Janek: Já si musim zavolat..Hne jsem tu, krásko.
Políbil mě na tvář a odešel k sobě do pokoje. Já šla za ním..A opatrně poslouchala rozhovor.. K mýmu neštěstí mluvil polohlasem a já jediný co slyšela bylo..Sakra.. Vždyť já o ní nemůžu přijít Viléme.. Zakřičel.. Dala jsem mu chvilku a pak opatrně zaklepala.. Otevřel mi a měl slzy v očích, které zamrkáním zahnal..
T: Stalo se něco?..
Janek: Em ne, proč myslíš?
T: Teď jsi křičel na celý barák, že o někoho nemůžeš přijít..
Janek: Ulítly mi nervy. Všechno je v pořádku Týnko..
T: Tak mi řekni o koho nemůžeš přijít..
Janek: No to je vlastně jedno..
T: Janku není..Takhle vztah nikdy fungovat nemůže..
Cosi si potichu zašeptal..
Janek: Nechci to řešit.. Pojď se mnou dívat na nějakej horor. Na nějakej hodně strašidelnej, aby see ke mně celou dobu tulilaaa.
T: Jankuu..
Janek: Týnkoo, pojď..
Chytil mě za ruku a táhl dolů do obýváku..
Pak pustil nějaký ten horor. Celou dobu mě zvláštně držel za ruku..
Janek: Týnko?
T: Hm?
Janek: Miluju tě..A vždycky budu..
Smutně se na mě podíval a pak jsem už jen ucítila šitiplavou bolest na mojí ruce..