Kočičí hybrid | Larry Stylinson CZ

7

Sedl jsem si k němu a hlavu si položil na jeho hruď. On mě začal lehce drbat mezi ouškama ve vláskách a já začal příst. 

Byl celkem překvapený, asi nečekal že umím i příst. 

Netrvalo to dlouho a já u něj usnul. Přijde mi, že teď nějak moc spím. 

---

Probudil jsem se v posteli, nejspíše mě Harry odnesl do ložnice. 

„Už jsi vzhůru? Půjdu se projít, půjdeš se mnou?" zeptal se když se na mě podíval

„P-půjdu s-s tebou" řekl jsem a on se usmál

„Tak se oblékni, dám ti sem věci" řekl a šel opět do dveří kde jsem to ještě neviděl

„H-Harry? C-co tam j-je?" zeptal jsem se

„Tady? Tady je jenom moje oblečení, nic zajímavého." řekla dál tam něco hrabal

Po chvilce vyndal nějakou hromádku a položil jí na stoličku co byla v rohu ložnice. 

Zvedl jsem se tedy z postele a začal si oblékat nejprve tepláky, tričko, ponožky a nakonec mikinu. Všechno to krásně vonělo po Harrym. 

Přiběhl jsem dolů kde byl Harry také už oblečený na ven. 

Vyšli jsme ven a zamířili mně neznámo kam. Došli jsme do nějakého parku kde se mi to líbilo. Byla tam všude hezká tráva a nebylo tam moc lidí. Už jsme se vraceli domů a Harry se před barákem zastavil. 

Podíval jsem se stejným směrem kam se díval on a pochopil jsem. Bylo tam jeho auto, ale bylo z jedné strany ani ne nabourané, ale spíše hodně poškrábané. 

„Děláš si-" nedokončil to a šel do baráku

Já jsem běžel hned za nim. Nahoře v ložnici si vzal na sebe džíny a nějaké jiné tričko. Vypadal moc naštvaně. Přišel jsem k němu a chytil ho za ruku, To jsem ale neměl dělat, protože mne hned surově odstrčil. Polekal jsem se a běžel se schovat do kouta. 

„K-kam j-jdeš?" zeptal jsem se opatrně

„Vyřešit si pár věcí, nevim kdy přijdu. Nic tady neudělej." odpověděl dost naštvaně

Začal jsem se ho bát, takovýhle Harry se mi nelíbí. Už jsem jen slyšel silné bouchnutí dveří a já se naplno rozbrečel v rohu místnosti. 

---

Asi po třech hodinách jsem slyšel prásknutí dveří. Doufám, že už nebude takový naštvaný. 

Pomalinku jsem vyšel z rohu, kde jsem celou dobu byl a brečel abych se šel podívat na Harryho. 

Když jsem k němu přišel, vypadal nějak divně. Chodil divně, vypadal divně a měl nějaké moc červené oči.

„A-ahoj H-Harry" pozdravil jsem ho

„Jdi si lehnou a před tim se vysleč" přikázal mi a já poznal že je stále naštvaný a možná je naštvaný ještě víc

Sklopil jsem ouška a podíval se na něj se strachem v očích. Nechci ho naštvat ještě více, tak jsem tedy radši běžel do ložnice kde jsem se vysvlékl a lehl si do postele. Nechtěl jsem tam ležet jen tak, tak jsem se přikryl tou krásnou teplou peřinkou. 

„Teď si trošku užijeme" řekl naštvaně se zlomyslným úsměvem

To ne. Tohle vždycky říkal jeden z mích starých páníčků. Po téhle věci vždy přišlo něco ošklivého, většinou mi lili vodičku do oušek. 

Začal jsem moc brečet, protože jsem se moc bál.

„Nebul, nic to se mnou neudělá" řekl ošklivě

Strhl ze mě peřinku a hned se mi rty přilepil na můj krček. Nebolelo to, ale ani mi to nebylo tolik příjemné. Zatím jsem se ani nebránil, myslím že bych si to potom ještě zhoršil. 

„Okamžitě jdi na čtyři!" zakřičel na mě

Hned jsem poslech protože jsem se ho neskutečně bál. 

On mě silně plácl přes zadeček. Vyjekl jsem bolestí. 

Po tom co jsem ucítil jeho prsty na svém vstupu jsem přišel na to, co jde udělat. Bude to tady teď jako v domě. Určitě mi po tomhle začne i stříkat vodičku do oušek. 

Po tom, co do mě strčil hned dva prsty, zakřičel jsem. Bolelo to a to moc. Ani jsem se nesnažil utíkat, bylo by to určitě stokrát horší.

Po chvilce si za mnou klekl na kolena a svou chloubou jezdil po mém vstupu. Netrvalo to dlouho a on do mne vjel až po kořen. Strašně moc to bolelo. Brečel jsem, křičel jsem ale jeho to nezajímalo.  Vsadil bych se, že mi ze zadečku možná i teče krev. 

Když ze mne konečně vytáhl svou chloubu, ucítil jsem ještě něco mokrého na zádech, ale to jsem neřešil. V bolestech jsem se svalil na postel. On se svalil vedle mě a naštěstí rychle usnul. Po tom co jsem slyšel jak pravidelně oddychuje, běžel jsem pryč. Všiml jsem si že pode mnou je krev, ale to jsem neřešil, ať si s tím zítra udělá co chce.

Přiběhl jsem ke vchodovým dveřím a vzal jsem za kliku abych mohl utéct. Bylo ale zamčeno. Nevím kam on schovává klíče. Musel jsem se schovat někam jinam. 

Běžel jsem tedy do obývacího pokoje za křeslo které bylo v rohu a tam jen seděl a brečel. Myslím, že dál bych se s bolestí v zadečku už nedostal.