Dodělaly jsme palačinky a dokrájeli ovoce. Nandali jsme to všechno na velký tác, který jsem vzala a Cara vzala několik skleniček a pomerančový džus.
Jakmile si nás kluci všimli, zbystřili. Okamžitě se po mně vrhli a začali si brát jídlo.
,,Zpomalte." Zasmála jsem se. ,,chci to aspoň položit."
Všichni poslušně odendali ruce a já to položila na stůl. Potom se dali všichni zase do jídla. Všechno zmizelo hodně rychle. Každý z kluků měl tak tři palačinky, takže na mě a na Caru nezbyly. Ale nějak mi to nevadilo, vzala jsem si zbylé ovoce, které nikdo moc nechtěl.
,,Zbyla mi ještě jedna palačinka, chceš?" Naklonil se ke mně Nash.
,,Ne děkuju. Sněz si to." Usmála jsem se a Nash si to nakonec snědl.
,,Gentleman." Zasmál se Taylor a Nash po něm střelil vražedný pohled. Všichni se rozesmáli a já jsem citila jak jsem zrudla.
,,Nečervenej se tolik." Pošeptal mi Hayes. ,,Máš štěstí, že jsem si toho všiml jen já. Ostatní by se už smáli."
,,Děkuju." usmála jsem se na něj.
Potom, co už jsme všichni v klidu dojedli, jsme s Carou všechno uklidily a šli jsme se dát trochu do kupy a já jsem se šla taky sbalit.
***
,,Máš všechno?" Zeptala se Cara ve dveřích svého pokoje.
,,Myslím, že jo." Řekla jsem a vydala jsem se s taškou dolů. V obýváku nikdo nebyl, tak jsem přešla do kuchyně, kde seděli rodiče Cary, kteří právě přijeli.
,,Tak já už pojedu. Moc vám děkuju, že jsem tady mohla být." Poděkovala jsem slušně a Cařina maminka mě objala.
,,Můžeš kdykoliv přijet, dveře máš vždy otevřené." Usmála se a já znovu poděkovala.
,,Moc rád jsem tě poznal i když jsme se skoro neviděli." Zasmál se její tatínek a já se přidala.
,,Tak já se půjdu rozloučit s klukama. Nevíte kde jsou?" Zeptala jsem se jich.
,,Hrajou basketball za domem." odpověděl mi Cary tatínek.
,,Ještě jednou děkuju. Nashledanou." Rozloučila jsem se a odešla s Carou za klukama.
Vyšly jsme prosklenými dveřmi za dům, kde hráli všichni basketball. Nejradši bych tu jen zůstala stát a koukala na ně, protože právě teď byli skoro všichni bez trika.
,,Bello?" Vyrušila mě z mého zírání ne všechny kluky Cara.
,,Ano?" Podívala jsem se na ní.
,,Za chvíli přijede taxík aby tě odvezl a asi by ses měla rozloučit." Řekla a já přikývla. ,,A mimichodem, nemají skvělý těla?" Zasmála se a já taky.
,,Kluci?" Oslovila jsem je všechny. Přestali hrát a podívali se na mě.
,,Už budu muset jít, tak se chci rozloučit." Oznámila jsem jim. Jako první ke mně přišel Hayes, který mě pevně objal, potom se přidal Matt, Cameron a po chvilce i oba Jackové, Nash a nakonec jsme tam všichni stáli v pevném objetí. nejhůř jsem na tom byla já, protože jsem stála uprostřed, ale v tu chvíli mi to bylo uplně jedno.
,,Mám vás ráda." Řekla jsem jim, když jsme se pustili.
,,My tebe taky." Řekli snad všichni uplně najednou.
,,Tak ahoj." Vzala jsem si batoh a vydala jsem se před dům, kde už čekal taxík. Rázným krokem jsem se k němu vydala a otevřela jsem dveře.
,,Bello." Zakřičel někdo a já se otočila. Běžel za mnou Nash a pořád bez trička.
,,Chtěl jsem se s tebou pořádně rozloučit." Řekl a já jsem se usmála. Sklopil pohled a jen tam stál. Ani chvíli jsem nečekala a pevně ho objala. Hned kolem mě obmotal ruce a pevně mě sevřel. Dokonce mě i vyzvedl do vzduchu, při čemž jsem se zasmála.
,,Budeš mi chybět." Řekl když mě pustil.
,,Ty mě taky." Usmála jsem se. ,,teď už ale budu muset jít." Řekla jsem a nastoupila jsem do taxíku.
Připoutala jsem se a taxík se rozjel. Po celou dobu jsem koukala na Nashe, jak tam jen stojí a kouká na taxík. Když taxík zahl za rok, otočila jsem hlavu zpátky dopředu. Po chvilce jsem se jen nesmyslně usmála. Zažila jsem skvělý víkend, škoda že se s nima zase dlouho neuvidím.
