The Briony Mandrake

3. Ředitel 3/3

QaA: Tak moji drazí, a jsme u konce! Děkuji všem, kdo si tenhle kratší příběh přečetl a samozřejmě jsem vděčná za každý Váš komentář, postřeh či hlas! ♡ Už teď se nemohu dočkat, že se s Vámi setkám při dalším příběhu, jen mě velice mrzí, že není času tolik, kolik bych potřebovala. Listopad a prosinec jsou u mě ty nejnáročnější měsíce, tak doufám, že chvíli vydržíte, než se zde objeví další příběh. Ale už teď se na to strašně moc těším!!! ♡♡ Příběhů co mám v plánu je spousta a stále platí, pokud Vás oslovila nějaká Snamione, klidně mi o ní napište, budu moc ráda! ♡♡

Užijte si závěrečnou kapitolu a přeji příjemnou zábavu...

♡S láskou Vaše, Agneska!♡

3. kapitola - Ředitel 3/3

Snape věděl, že tohle už je za bodem, odkud není návratu. Měl v posteli polonahou studentku, která zoufale toužila po tom, aby ji ošukal. A věděl, že nic na tomto světě by ho v této chvíli nezastavilo – dokonce ani, kdyby se Voldemort sám vrátil ze záhrobí a vyzval ho na souboj. Viděl jen Hermionu Grangerovou s rukou na opasku jeho kalhot, jak se ho zoufale snaží osvobodit.

„V tom případě," zavrněl Snape a vydal se k ní. „Opři se a roztáhni stehna. Chci ochutnat tu tvou lahodnou kundu."

Hermiona se při tom slově zachvěla. Jeho hlas – dunivý, temný a ta ráznost, ostrost, jakým to vyslovil, přesto i smyslnost. S chutí udělala, oč ji požádal. Lehla si na záda, prohnula se a čekala na jeho ústa.

Cítila, jak jí prsty vklouzly pod pás kalhotek a rychle je stáhly dolů po nohou. Byli promočené a Snape cítil, jak při tom pohledu jím projelo nové vzrušení.

Bez varování si ji přitáhl k sobě na okraj postele. Padnul koleny vedle postele a položil si její rozevřená stehna na ramena a začal ji ochutnávat.

Při prvním dotyku jeho jazyka Hermiona zasténala rozkoší. Pomyšlení, že Severus Snape, nejmocnější žijící čaroděj, jí laská mezi nohama, stačilo na to, aby omdlela.

Tlumila výkřiky rozkoše, když se mu ústa zabořila hlouběji, jelikož se za sebe styděla. Snape se náhle zastavil a Hermiona na protest zakňučela, když se opřela o lokty. Snapeovy inkoustové vlasy a bledá tvář zářily ve světle měsíce a jeho ústa se leskla.

„Teď rozhodně nebudeš zticha," zavrčel Snape a oči měl jako dýky. „Vždycky jsi byla hlučná, panovačná, malá vševědka. Dnes večer toho využijeme v náš prospěch."

Hermiona cítila, jak jí okusuje pulzující pupen. Při tom doteku jí tělem projela elektřina a trhla sebou pod jeho dlaněmi. Lehla si zpátky a její tělo se prohnulo pod jeho ústy. Přitiskl nos k jejímu klitorisu a to v kombinaci s tím, jak úžasně používal jazyk a ústa, způsobilo, že se Hermiona svíjela.

„Ach, kurva!"

Snape dál pokračoval v jejím trýznění, ochutnával její vzrušení a uvědomil si, že každou vteřinou je tvrdší. Dokázal být vůbec někdy tak smyslný se ženou? Ochutnávat ji? Vidět její ruce, jak svírají prostěradla a sténat, že chce víc? A jak se po tomhle může vrátit k normálnímu životu? Její stehna se mu začínala chvět kolem uší. Usmál se nad jejich měkkostí.

„Řekni mi, že chceš přijít," řekl svým nejsmyslnějším tónem. „Pros mě. Hlasitě."

Hermiona by v tu chvíli udělala cokoliv. Klidně by odevzdala svou hůlku, kdyby to znamenalo, že může přijít na Snapeův lahodný jazyk. Její hlas byl zmučený a zoufalý.