Naprosto Normální Vánoce /feat. Gejmr, Stupid0girls

2.

,,Máš tady notebook?" nezapomněla jsem se zeptat Michala, když už jsme se všichni tak nějak sešli v našem pokoji. Michal si samozřejmě zabral stůl a židli, aby si mohl kam sednout a kam položit svůj notebook. Eli s Madlou seděly na gauči a tiše nás pozorovaly, zatímco já Michalovi nahlížela přes rameno. 

,,Samozřejmě, že mám. Bez něj bych nikam nešel. Akorát škoda, že tady není internet," povídal, zatímco svůj notebook chystal na stůl. Měl ale pravdu. Nejhorší na pobytu u babičky vždy bylo, že u ní není internet. 

,,Co všechno tam máš za hry?" nezapomněla jsem se zeptat s lehkým úšklebkem. V tu chvíli se Michalův notebook načetl a na nás vykoukla Batman tapeta.

,,Sleduješ Batmana?" (koment by madla: betmééééééééééééééén) usmála jsem se nad tou představou. Při zmínce o Batmanovi jsem si vždy vzpomněla na jednoho člověka... Jednoho youtubera, který se za Batmana vydává.

,,Jo! Batman je prostě nejlepší DC hrdina," potvrdil Michal. Pak však z téma o hrdinech sešlo, jelikož Michal rozjel Minecraft. Sice to byla Bedrock verze, ale Minecraft jako Minecraft.

,,Ach jooo. Kdyby tady babička měla WiFi, tak bychom si mohli zahrát společně," povzdechla jsem si. Představa, že bychom všichni čtyři hráli spolu, byla komická. Už to totiž bylo dlouho, kdy jsme naposledy hráli všichni spolu. Možná ale, až pojedeme k tetě, bychom si i mohli zahrát....

,,Jak se vlastně jmenuješ v Minecraftu?" uvědomila jsem si. Mezitím jsem přešla celou místnost a sedla si vedle Mad na gauč. Ta už jako obvykle držela tablet v rukou, ale když jsem si sedla vedle ní, okamžitě tablet otočila tak, abych do něj neviděla. Co tam sakra dělá? To snad píše příběhy na Wattpad?

,,To ti řeknu někdy jindy," ozval se Michal. Já mu hned věnovala svoji pozornost, ale při pohledu na nervózního Michala jsem ho probodla podezíravým pohledem. Proč se všichni chovají tak divně?

,,No tak nic. Zahrajeme si něco, nebo co?" chtěla jsem něco dělat, ale všichni byli zticha a dělali svoje. Michal si zrovna zapínal svůj svět, Madla zase něco dělala na svém tabletu a Eli si do rukou vzala mobil. Taky bych si vzala mobil, jenomže vzhledem k tomu, že tady není internet, tak nemám co na něm dělat.

,,Tak asi ne," povzdechla jsem si a sama si do ruky vzala svůj telefon. Alespoň na něm mám nějaké hry, tak zábava po zbytek dne by mohla být.

Můj plán by mi vycházel, kdyby do našeho pokoje nepřišla babička. Ze začátku opatrně otevřela dveře a nakoukla dovnitř, až po chvíli vešla. Hned jsem si všimla velkého tácu s domácím cukrovým.

,,Ahojte, jak se tady máte?" Hned nás pozdravila a na stůl vedle Michalova herního notebooku dala obří tác s cukrovým. A teď k té velké nudě ještě můžeme jíst.

, Kdyby vám něco došlo, tak stačí jen říct, v kuchyni toho je ještě spousta. A za chvíli začnu dělat štrúdl, kdyby se někdo chtěl připojit, ráda přijmu nějaké ty pomocníky," začala zase vyjmenovávat věci, které pořádně nikoho z nás nezajímali. A cukrovím to tak je každý rok a nevěřím, že by šel někdo dobrovolně babičce pomoct. Babička si však nejspíš všimla našich pohledů.

,,A to tady všichni chcete být na těch telefonech? Nechcete si raději zahrát nějakou hru? Já bych vám klidně šla na půdu," navrhla babička. V tu chvíli jsme všechny holky naráz odtrhly pohledy od mobilů a tabletu a podívaly se na sebe navzájem. Nebyl to až tak špatný nápad, než abychom tady seděli a nic nedělali.

,,Co tam máš za hry?" promluvila Eli za nás všechny. Na Michala jsem sice neviděla, takže jsem nevěděla, co za výraz měl on, ale stejně by šel hrát s námi. Ať už dobrovolně, či ne.

,,No tak je tam 'Člověče, nezlob se,' nebo tam ještě máte 'Monopoly' a dál už bych se musela podívat," snažila se babička vzpomenout. Při slovu 'Monopoly' se k nám otočil už i Michal.

,,Zahrajeme si Monopoly?"(koment by madla 2.0 nehrát ale s jawem) navrhl Michal s mírným úšklebkem. Kdo by nesouhlasil? Samozřejmě, že jsme souhlasili všichni. Všichni jsme tedy vyskočili na nohy a s Michalem, který nás vedl, jsme se vydali ke schodům na půdu. Babička zůstala stát někde za námi, dokud se nezasmála a nevrátila zpět do kuchyně.

,,Vyznáš se tady?" zeptala se nedůvěřivě Mad, která šla jako poslední a jako ani jedné z nás se jí cesta nelíbila. Michal si mezitím vesele kráčel kupředu, jak po schodech, tak mezi krabicemi.

,,Je tady zima," postěžovala si Eli, která si hned obejmula ruce. Ani se jí nedivím. Celou horní místností probudil studený vzduch. I mně už začínala být zima.

,,Jo, ve vašem věku jsem sem lezl pořád. Babička vždycky hry nechává u schodů, aby k nim byl lepší přístup," oznámil Michal a začal hledat v jedné z krabic. Hned, jakmile ji otevřel, byla na povrchu vidět známá desková hra... Monopoly!

,,Já říkal, že si to pamatuji..." ušklíbl se Michal vítězně. Samozřejmě vždy optimistický Michal. 

Následně naši oblíbenou hru vytáhl a podal mi ji. Potom se už jen snažil věci nějak urovnat do původního stavu, což se mu moc nedařilo, ale snaha se cení. Přesně tak, jak jsme přišli, jsme obráceně vycházeli.

Monopoly jsem položila na zem a začala hned rozdělávat. Chtěla jsem si přece jen jako první vybrat postavičku. Zároveň jsem hlavní desky podala Madle, aby je mohla rozložit.

,,Beru klobouk!" vykřikla jsem, když jsem pohledem rychle přejela přes všechny postavičky. Klobouk se mi zdál jako jeden z mála normální.

,,Beru psa!" ozval se Michal a přiskočil ke mně. Rukou hmátl po postavičkách a hned si zabavil jediný zvíře, které tam bylo a připomínalo psa.

,,Tak já beru botu," ozvala se Mad. Byl nezvyk vidět ji bez tabletu,(koment by madla 3.0, narážka na to, že madla je pořád aktivní ale to je na dlouho (tak trochu.. #jojo)) ale docela příjemná změna. Vzhledem k tomu, že byla naproti mně, raději jsem jí postavičku podala.

,,A já si vezmu... Třeba tuhle divnou věc," poznamenala Eli, ale nedivila jsem se jí. Ani já na první pohled nepoznala, co to je. Zblízka to však vypadalo jako nějaká soška. Podala jsem tedy sošku Eli a k sobě si vzala kasu.

,,Takže... Všichni dejte svoje postavičky na políčko start. Já vám ještě dám nějaké začáteční peníze a můžeme začít hrát," začala jsem vysvětlovat pravidla pomocí menší příručky schované v penězích. Za chvíli už Michal házel kostkami a hra mohla začít.

6 dní do Vánoc